Maloasijští Řekové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Související články: ref |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Atika - změna odkazu/ů na Attika (kraj); kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
== Dějiny ==
Předkové dnešních maloasijských Řeků přišli do Anatolie kolem [[12. století př. n. l.|12. století př. n. l.]] Podle některých teorií však Řekové pocházeli původem z Anatolie, čili jsou tyto oblasti skutečným mateřským Řeckem. Víme však, že v tomto období máme v západní Malé Asii tři řecké kmeny. Kraj Troas a Lydii obývali [[Achájové]], kraj [[Kárie]] obývali [[Dórové]] a mezi Achaji a Dóry žili [[Iónové]] a zabírali tak velké území, že se kraj nazýval podle nich – [[Iónie]]. Od [[8. století př. n. l.]] začali Řekové osídlovat i další oblasti Anatolie, osídlili pobřežní oblasti Pamfylie a Kilíkie, čili jižní pobřeží Anatolie, na severozápadě osídlili Frigo a [[Bithýnie|Bithýnii]]. Na severovýchodě to byl kraj [[Pontus|Pontos]], ale podle moderního dělení se tito Řekové dělí pod kategorii [[Pontští Řekové]]. Tak tedy zůstaly pobřežní oblasti Anatolie osídlené Řeky. Právě zde vznikla řecká filozofie, byly zde velmi známá města, jako [[Efez|Efesos]], [[Smyrna]], [[Kolofón]], [[Bodrum|Halikarnassos]], [[Pergamon]], [[Milétos]], [[Fókaia]] či [[Patara]]. Řekové v těchto oblastech se však museli vypořádat s [[Peršané|Peršany]], které definitivně porazil až [[Alexandr Veliký]]. V helénistickém období se po celé Anatolii stavěla řecká města, odcházelo sem mnoho řeckých kolonistů, kteří se v centrálních částech mísili s původním obyvatelstvem a tak se postupně celý kraj helénismu. Byla zde založena velká řecká města jako Nikomédia, Nikaia či [[Antiochie]].
V [[1. století př. n. l.]] Anatolii definitivně ovládli [[Starověký Řím|Římané]], přičemž úředním jazykem východu byla řečtina. Právě v Anatolii se silně šířilo [[křesťanství]]. V roce [[395]] připadlo toto území [[Byzantská říše|Východořímské říši]] (Byzanc), která byla čistě řeckou říší a tak se do [[6. století]] skoro všechny neřeckou národy Anatolie hellenizovali. Obyvatelé byli ortodoxní křesťané. Od [[11. století]] však do Anatolie začínají pronikat [[Turci]], Řekové si tu na západě Anatolie udržely stát [[Nikájské císařství]] a [[Trapezuntské císařství]] v Ponte. Po obnovení Byzance se začala šířit myšlenka řeckého národního povědomí, helénismus, ale Turci dobyli zbytek řecké Byzance a tak se všechna území Anatolie stala součástí Osmanské říše. Během tohoto období se velká část řeckojazyčného obyvatelstva [[Islám|islamizovala]], a následně poturčila. V [[17. století]] zůstaly Řekové pouze na západě Anatolie a pobřežních oblastech jihu a severu, tedy v těch oblastech, které kolonizovali antičtí Řekové. Během tohoto období se na západě Anatolie usadily tisíce Řeků, hlavně z [[Východoegejské ostrovy|Egejských ostrovů]], ale také z [[Kréta|Kréty]], [[Kypr
V roce [[1832]] vznikl [[Dějiny Řecka|Řecký stát]] a Řekové měli zájem sjednotit všech Řeků do jednotného státu (tzv. Megali idea). V roce [[1920]] se řeckým vojskům pod vedením premiéra Venizelose skutečně podařilo západní Anatólii osvobodit, ale nakonec utrpěli porážku od generála [[Mustafa Kemal Atatürk|Atatürka]]. Turci pak zaútočili na město [[Smyrna]] a zmasakrovali tu desaťticíce Řeků a [[Arméni|Arménů]]. Město pak zapálili. Tato událost je známá jako maloasijských katastrofa hellenizmu. Turci zabíjeli i Pontský Řeků. Následně byla podepsána výměna obyvatel, tedy Řekové z Anatolie se po 3000 letech vrátili do Řecka. Odešlo asi 2 000 000 etnických Řeků. Tito Řekové se usadili především v [[Makedonie|Makedonii]] (přibližně 700 000) a [[
== Kultura ==
|