Verze z 8. 2. 2019, 15:41 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 427 editací m Zamkl stránku „Ivan Olbracht“: Častý vandalismus ([Editace=Povolit jen automaticky schváleným uživatelům] (vyprší 9. 2. 2019, 13:41 (UTC))) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 2. 2019, 18:43 editovat zrušit editaci 212.111.4.206 (diskuse) →‎Knihy z Podkarpatské Rusi značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 84: [[Soubor:Pomník Ivana Olbrachta v Koločavě.jpg\|náhled\|Pomník Ivana Olbrachta v Koločavě]] * ''[[Země bez jména]]'' – 1932, reportáže informující o špatné sociální a národnostní situaci v Podkarpatské Rusi (dnes Zakarpatské Ukrajině), analýza historických událostí a charakteristika zdejšího obyvatelstva (rusínských pastevců a dřevorubců, židovských řemeslníků a obchodníků, Čechů, Maďarů, Rumunů, Cikánů). Kniha je rozdělena na čtyři části: # ''Vesnice XI. století'' – autor čtenáře seznamuje s oblastí Podkarpatska. Poukazuje na drsné podmínky, ve kterých zdejší lidé musí žít. Půda je zde neúrodná, a proto muži odjíždí na lesní práce do [[Halič]]e, [[Sedmihradsko\|Sedmihradska]], [[Bosna (historická země)\|Bosny]]. Ženy se ujímají mužské práce. Život je zde neúprosný a těžký. Přežívají jen nejsilnější jedinci. Lidé nemají co jíst, ale církvi se stále musí odvádět daně a desátky. Na Podkarpatsku působí církev [[Řeckokatolická církev\|řecko-katolická]] a [[Pravoslaví\|pravoslavná]], ačkoliv náboženstvím karpatských pastevců a dřevorubců je směsice pohanství a křesťanství. Uznávají svého boha, kterého nazývají Božko nebo [[Dažbog\|Dažboh]]. Život zdejšího obyvatelstva, [[Rusíni\|Rusínů]], je životem středověkým, který se vyznačuje primitivním hospodářstvím. Obživu jim zajišťuje pastevectví a klučení lesů, jednoduchá výroba látek, obuvi a nářadí. Život bez gramotnosti, škol, bez zpráv o světě. # ''Ti, o kterých tu dříve nebylo slýcháno'' – ve druhé reportáži se čtenář dozvídá, jaký vliv mají na Podkarpatské Rusi ~~vliv~~ Češi. Snaží se podkarpatský národ počeštit. Zavádí zde české školy a obchody, chovají se jako kolonizátoři. Nezáleží jim na Rusínech. Berou jim práci a Rusíni musí živořit. # ''Židé'' – autor rozebírá židovské obyvatelstvo. Popisuje jeho současnou chudobu. Jsou zavedeny banky, a proto Židé nemohou půjčovat peníze a bohatnout. Olbracht vypráví o obyčejné židovské rodině, u které po dobu svého pobytu na Zakarpatsku pobýval. # ''Boj o kulturu a jazyk'' – v poslední části své knihy Olbracht nabádá Rusíny k boji za svoji národnost, kulturu a jazyk. Hledá správné označení pro obyvatelstvo Podkarpatska a jazyk, který je nejbližší [[Rusínština\|jejich jazyku]]. Dospěje k závěru, že jde o ukrajinský národ. Zmiňuje ukrajinské intelektuály a spisovatele a podněcuje je k další tvorbě a boji za svou identitu.

Ivan Olbracht: Porovnání verzí