Semafor (divadlo): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→1990-současnost: doplnění citace značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 52:
Na jaře [[1962]] odešlo ze Semaforu několik významných představitelů ([[Miroslav Horníček]], [[Eva Pilarová]], [[Waldemar Matuška]], [[Karel Štědrý]]), neboť Jiří Suchý měl představu komornějšího a autorského divadla. Jeho partner Jiří Šlitr se poprvé objevil po jeho boku i na pódiu a vzniklo pravděpodobně nejslavnější představení Semaforu, [[kabaret]] ''[[Jonáš a tingl-tangl]]'' ([[1962]]). Následovala opět pásma písniček ''[[Zuzana není pro nikoho doma]]'' ([[1963]]), ''[[Recital 64]]'' ([[1964]]) a ''[[Zuzana je všude jako doma]]'' ([[1965]]).
V roce [[1964]] také Suchý a Šlitr se svými kolegy [[Eva Pilarová|Evou Pilarovou]], [[Hana Hegerová|Hanou Hegerovou
V tomto období vznikaly velice kvalitní hry písňového typu. V těchto komediálních hrách se prosadily klasické zábavné prvky malých divadel. Po dlouhé době se tak divadlu vrátila jeho funkce lidi bavit, nikoli vychovávat. Tyto hry nedržely přísně logický sled a byly jakousi kombinací písní a scének, které z části dotvářela aktuální situace.
|