Verze z 16. 2. 2019, 11:01 editovat Edelsberger (diskuse \| příspěvky) 33 editací →‎Historie divadla: doplnění sekce značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 2. 2019, 11:49 editovat zrušit editaci Edelsberger (diskuse \| příspěvky) 33 editací doplnění článku značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 29: == Historie divadla == Divadlo bylo založeno roku [[1959]] skupinou divadelníků a hudebníků soustředěných kolem [[Jiří Suchý\|Jiřího Suchého]] a [[Jiří Šlitr\|Jiřího Šlitra]]. Jeho název je de facto [[akronym]], který byl původně odvozen od slov '''SE'''dm '''MA'''lých '''FOR'''em<ref>http://jitkablog.blog.cz/0704/divadlo-semafor Divadlo Semafor</ref><ref>http://korzar.sme.sk/c/5128081/jiri-suchy-ten-co-stvoril-legendu-semafor.html Jiří Suchý: Ten, čo stvoril legendu Semafor</ref>. To mělo vyjadřovat původní úmysl zakladatelů věnovat se co nejširšímu spektru uměleckých žánrů, těmito formami byly myšleny: [[film]], [[poezie]], [[jazz]], [[Loutka\|loutky]], [[tanec]], [[výtvarné umění]] a hudební [[komedie]] (jindy bývá uváděno [[poezie]], [[kabaret]] pro děti, divadlo oživlých rekvizit a škrobených hlav, [[pantomima]], výtvarné umění, [[film]] a hudební komedie). V prvých dvou sezonách se v souladu s touto myšlenkou Semafor prezentoval i jazzovými koncerty, výstavami spřízněných výtvarníků (Z. Seydl, P. Sovák, fotograf J. Lukas), kombinací činoherního, loutkového a černého divadla ([[Jan Švankmajer\|Švankmajerovo]] tzv. Divadlo masek: ''Škrobené hlavy'', 1960; ''Johanes doktor Faust''; ''Sběratel stínů'' – 1961), pásmy poezie a scénického tance (''Divadlo zázraků'', r: J. Vrba, 1960; Morgenstern, Suchý: ''Papírové blues'', r: J. Herz, J. Suchý'','' 1961; Schneider: ''Vo co de?'', r: Z. Braunschläger, 1961) i dětským divadlem (Aškenazy, Smoljak: ''Ukradený měsíc,'' r: [[Ladislav Smoljak\|L. Smoljak]], 1960). Zájem obecenstva o hudební komedii (230 repríz ''[[Člověk z půdy\|Člověka z půdy]]'') a tzv. divadlo písniček (pásma inscenovaných písní, volně spojených reprodukovaným mluveným slovem a doplněných filmovou projekcí), zahájené 1960 pořadem ''Zuzana je sama doma'' (r: A. Moskalyk), způsobil, že se Semafor po dvou sezonách stal autorským divadlem písničkářské (od 1962 i herecké) dvojice Suchý + Šlitr, známé z [[Text-appeal\|text-appealů]] v Redutě 1958/59.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika \| titul = Semafor – Divadelní Encyklopedie Řádek 42 ⟶ 44: Po několika přechodných místech se v roce [[1995]] usídlilo v podzemních sálech [[Hudební divadlo Karlín\|Hudebního divadla Karlín]]. Po povodních v roce 2002 došlo k dalšímu přesunu a divadlo od roku 2005 sídlí v Dejvické ulici, naproti současnému sídlu [[divadlo Spejbla a Hurvínka\|divadla Spejbla a Hurvínka]]. === 1959-1969 tzv. "zlatá éra Semaforu" === ~~=== Tvorba ===~~ [[Soubor:Divadlo Semafor v pasazi Alfa.jpg\|náhled\|Znak divadla Semafor na domě v bývalé pasáži Alfa, nyní Stýblova, vedoucí od Václavského náměstí k [[Františkánská zahrada\|Františkánské zahradě]]. V této budově prožíval Semafor svou nejslavnější éru.]] První [[Divadelní hra\|hrou]] Semaforu se stala hudební komedie ''[[Člověk z půdy]].'' Autorem libreta byl [[Jiří Suchý]], [[Jiří Šlitr]] opatřil písňové texty Jiřího Suchého hudbou. Titulní postavu spisovatele Antonína Sommera v ní alternovali [[Miroslav Horníček]] a [[Miloš Kopecký]] (později [[František Filipovský]]), dále hráli např. [[Karel Štědrý]], [[Waldemar Matuška]], [[Pavlína Filipovská]] a Jiří Suchý. Představení doprovázel orchestr divadla Semafor pod vedením [[Ferdinand Havlík\|Ferdinanda Havlíka]]. Řádek 54 ⟶ 56: V tomto období vznikaly velice kvalitní hry písňového typu. V těchto komediálních hrách se prosadily klasické zábavné prvky malých divadel. Po dlouhé době se tak divadlu vrátila jeho funkce lidi bavit, nikoli vychovávat. Tyto hry nedržely přísně logický sled a byly jakousi kombinací písní a scének, které z části dotvářela aktuální situace. V roce [[1967]] se v Semaforu na pozvání Jiřího Suchého objevila další dvojice - [[Jiří Grossmann]] a [[Miloslav Šimek]]. Jejich tvorba byla více povídková než u dvojice Suchý – Šlitr a jejich humor zaměřen trochu jiným směrem. Nejvýznamnější představení této dvojice se staly ''Návštěvní dny''. Roku [[1969]] zemřel Jiří Šlitr a Jiří Suchý pak vytvořil další autorské spojení s [[Ferdinand Havlík\|Ferdinandem Havlíkem]]. Roku [[1972]] měla premiéru hra ''[[Kytice (Semafor)\|Kytice]]'', nejhranější hra Semaforu vůbec (více než 600 repríz). Od roku [[1974]] se Suchého komediální partnerkou stává [[Jitka Molavcová]], se kterou Jiří Suchý pokračuje v podobném humoru jako s Jiřím Šlitrem. Tato dvojice však relativně často opakuje, či pouze vylepšuje nápady dvojice Suchý - Šlitr. Nejznámější hry z této doby jsou ''[[Dr. Johann Faust Praha II Karlovo nám. 40]]'' ([[1982]]) a ''[[Jonáš dejme tomu v úterý]]'' ([[1985]]). V roce [[1969]] tragicky zemřel Jiří Šlitr. ~~=== Nástup Šimka a Grossmanna ===~~ V roce [[1967]] se v Semaforu objevila další dvojice - [[Jiří Grossmann]] a [[Miloslav Šimek]]. Jejich tvorba byla více povídková než u dvojice Suchý – Šlitr a jejich humor byl zaměřen trochu jiným směrem. Nejvýznamnější představení této dvojice se staly ''Návštěvní dny''. === 1970-1990 === Po smrti Jiřího Grossmanna ([[1971]]) tvořil Miloslav Šimek (od roku 1973) dvojici nejprve s [[Luděk Sobota\|Luďkem Sobotou]] (a také trojici ještě s Petrem Nárožným) a později s [[Jiří Krampol\|Jiřím Krampolem]], humor posledně jmenovaných dvojic zavedl divadlo úplně jiným směrem, než byl původní záměr. Jejich humor byl lidovější a stál na klasické situaci komunikace mezi normálním člověkem a „pitomcem“, který paroduje různé autority, atp. Humor těchto dvojic byl klasickým humorem estrádních pořadů socialistické televize.{{Zdroj?}} V roce 1990 jeho spolupráce se Semaforem skončila.<ref>[https://semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=9&profil=osob&sablona=4&detail=1&tema=60 Semafor, Osobnosti: Šimek Miloslav]</ref> V roce 1970 se stává dvorním hudebním skladatelem Semaforu [[Ferdinand Havlík]], novou členkou divadla se stala vítězkyně celostátní pěvecké soutěže Talent 70 [[Jitka Molavcová]] Roku [[1972]] měla premiéru hra ''[[Kytice (Semafor)\|Kytice]]'', nejhranější hra Semaforu vůbec (více než 600 repríz). Nejznámější hry z této doby jsou ''[[Dr. Johann Faust Praha II Karlovo nám. 40]]'' ([[1982]]) a ''[[Jonáš dejme tomu v úterý]]'' ([[1985]]). V roce [[1974]] vytvořil samostatnou skupinu v rámci Semaforu i [[Josef Dvořák]], jehož humor neměl s původním zaměřením tohoto divadla nic společného. Se svou novou skupinou uvedl hru ''Má hlava je včelín''. Hru napsal společně s Pavlem Fialou, režíroval ji filmový režisér [[Evald Schorm]]. S Jiřím Suchým ještě rok dohrával hru ''Elektrická puma'', než se jejich spolupráce skončila. Po smrti Jiřího Grossmanna ([[1971]]) tvořil Miloslav Šimek (od roku 1973) dvojici nejprve s [[Luděk Sobota\|Luďkem Sobotou]] (a také trojici ještě s Petrem Nárožným) a později s [[Jiří Krampol\|Jiřím Krampolem]], humor posledně jmenovaných dvojic zavedl divadlo úplně jiným směrem, než byl původní záměr. Jejich humor byl lidovější a stál na klasické situaci komunikace mezi normálním člověkem a „pitomcem“, který paroduje různé autority, atp. Humor těchto dvojic byl klasickým humorem estrádních pořadů socialistické televize.{{Zdroj?}} V roce 1990 jeho spolupráce se Semaforem skončila.<ref>[https://semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=9&profil=osob&sablona=4&detail=1&tema=60 Semafor, Osobnosti: Šimek Miloslav]</ref> ~~=== Rozchod ===~~ ~~Po roce [[1990]] došlo k různým sporům, které vedly k rozchodu Jiřího Suchého s Šimkovou i Dvořákovou skupinou a v Semaforu zůstala pouze jeho skupina.~~ V roce [[1974]] vytvořil samostatnou skupinu v rámci Semaforu i [[Josef Dvořák]]. Se svou novou skupinou uvedl hru ''Má hlava je včelín''. Hru napsal společně s Pavlem Fialou, režíroval ji filmový režisér [[Evald Schorm]]. S Jiřím Suchým ještě rok dohrával hru ''Elektrická puma'', než se jejich spolupráce skončila. ~~V současné době čerpá dvojice Suchý - Molavcová často z tvorby dvojice Suchý - Šlitr.~~ === 1990-současnost === Po roce [[1990]] se rozhodl Jiří Suchý vrátit Semaforu jeho původní poetiku a proto požádal, aby skupiny M. Šimka a J. Dvořáka divadlo opustily.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Minulost Semaforu {{!}} Divadlo Semafor \| periodikum = www.semafor.cz \| url = https://www.semafor.cz/minulost-semaforu \| datum přístupu = 2019-02-16 }}</ref> Nejvýraznějšími inscenacemi 90. let byly pokusy o komorní muzikál, dávající prostor Jitce Molavcové, (''Nižní Novgorod'', 1992; ''Víkend s Krausovou'', 1995; ''Mé srdce je Zimmer frei'', 1997; ''Pré'', 1999 aj.). Do Semaforu vrátil jako režisér L. Smoljak (''[[Víkend s Krausovou]]''''',''' ''[[Purpura na plotně]]'' (1994), ''V hlavní roli písnička'' (1995) a Jiří Menzel (''Pré'' 1999, ''[[Čochtanův divotvorný hrnec]]'' 2015). <br /> {\| class="wikitable" \|+Přehled inscenací divadla Semafor od roku 1990 !'''Název inscenace''' !'''Rok uvedení''' \|- \|HEJ RUP ANEB PEKLO NEBUDE, RÁJ SE VRACÍ \|1990 \|- \|ACH TA LÁSKA NEHEZKÁ \|1991 \|- \|NIŽNÍ NOVGOROD \|1992 \|- \|KAPITÁNE, KAM S TOU REVUE \|1994 \|- \|VÍKEND S KRAUSOVOU \|1995 \|- \|MÉ SRDCE JE ZIMMER FREI \|1997 \|- \|ÚNOS TURECKÉ HOUSLISTKY \|1997 \|- \|PRÉ \|1999 \|- \|NOC V SYNAGOZE ANEB TAJEMSTVÍ BRUNHILDINY PUNČOCHY \|2000 \|- \|POKUŠENÍ SVATÉHO ANTONÍNA \|2001 \|- \|TO NÁM TO PĚKNĚ ZAČÍNÁ \|2002 \|- \|ŽIVOT JE NÁHODA V OBNOŠENÝ VESTĚ \|2002 \|- \|SEX + SEX JE 12 \|2004 \|- \|PATERO DŮVODŮ PRO VOO DOO \|2004 \|- \|...NIKOHO NEZABIJE \|2005 \|- \|JAKO KDYŽ TISKNE \|2005 \|- \|PENSION ROSAMUNDA \|2005 \|- \|SUKNĚ SMUTNOU JEHLOU SPÍCHNUTÁ \|2006 \|- \|[[Lysistrata\|LYSISTRATA]] \|2007 \|- \|SEKTA (2008) \|2008 \|- \|DĚTI KAPITÁNA GRANTA \|2008 \|- \|ŠLITR S NÁMI (A ZLÝ PRYČ) \|2008 \|- \|JÁ JSEM OTEC BEMLE \|2008 \|- \|DNES VEČER V HOTELU MODRÁ HVĚZDA \|2009 \|- \|KYTICE 2009 \|2009 \|- \|UTEKLO TO JAKO H2O \|2010 \|- \|MAM'ZELLE NITOUCHE \|2010 \|- \|DAL SI RŮŽI DO POLÍVKY \|2010 \|- \|TAK CO, PANE BARONE (2011) \|2011 \|- \|HODINY JDOU POZPÁTKU \|2011 \|- \|LEVANDULE \|2012 \|- \|KAM SE PODĚLA VALERIE \|2012 \|- \|LAURA A OLIVER - REALITY SHOW \|2012 \|- \|OPERA BETLÉM \|2012 \|- \|RYTÍŘI Z BLANÍKU A KRASAVICE LÍDA \|2013 \|- \|KDYBY TISÍC KLARINETŮ 2013 \|2013 \|- \|KYTICE 2013 \|2013 \|- \|OSVOBOZENÉ DIVADLO SEMAFOR \|2014 \|- \|PRSTEN PANA NIBELUNGA \|2014 \|- \|NEJVESELEJŠÍ TRAGÉDIE V ČECHÁCH \|2014 \|- \|SLEČINKY A LUPIČI \|2015 \|- \|MIZINA ČÍHÁ \|2015 \|- \|ČOCHTANŮV DIVOTVORNÝ HRNEC \|2015 \|- \|ZLOMENÉ SRDCE LADY PAMELY \|2016 \|- \|ZAČALO TO VESTPOCKETKOU \|2017 \|- \|SKLENĚNÉ PRKNO \|2016 \|- \|ŠEST ŽEN (2017) \|2017 \|- \|MOŽNÁ ŽE JISTĚ ALE URČITĚ SNAD \|2018 \|- \|ME TOO \|2018 \|} == Seznam umělců divadla Semafor == {{Viz též\|Seznam umělců divadla Semafor}} === ~~Bývalí~~Někteří bývalí členové divadla Semafor~~, výběr~~ === * [[Jiří Šlitr]] *[[Ferdinand Havlík]]

Semafor (divadlo): Porovnání verzí