Ekonomická globalizace

Ekonomická globalizace nebo hospodářská globalizace je jedna ze tří hlavních dimenzí globalizace obvykle se nacházejících v akademické literatuře, další dvě jsou politická globalizace a kulturní globalizace. Ekonomická globalizace označuje široký mezinárodní pohyb zboží, kapitálu, služeb, technologie a informací. Je to rostoucí ekonomická integrace a vzájemná závislost národních, regionálních a lokálních ekonomik ve světě přes intenzifikaci přeshraničního pohybu zboží, služeb, technologií a kapitálu. Ekonomická globalizace primárně obsahuje globalizaci produkce, financí, trhů, technologie, organizačních režimů, institucí, korporací a práce.

I když ekonomická globalizace začala expandovat růstem mezinárodního obchodu, zvýšený růst nastal pro pokrok v efektivnosti dálkové dopravy, v telekomunikacích atd. Tempo globalizace se zvýšilo též díky všeobecné dohodě o clech a obchodu a Světové obchodní organizaci, členové které postupně ruší obchodní bariéry a otevírají kapitálové účty. Současný rozvoj byl značně podporován:

• vyspělými ekonomikami, které spolupracují s rozvojovými zeměmi přes přímé zahraniční investice
• snižováním nákladů na obchodování
• redukcí obchodních bariér
• často i přeshraniční migrací.

Zatímco globalizace radikálně zvýšila příjmy a ekonomický růst v rozvojových zemích a snížila spotřebitelské ceny v rozvinutých zemích, změnila v těchto zemích i kulturu.

Evoluce globalizace

Historie

Mezinárodní komoditní trhy, pracovní trhy a kapitálové trhy tvoří ekonomiku a definují ekonomickou globalizaci.

Už 6500 let pnl. lidé v Sýrii obchodovali s dobytkem, nástroji a jinými položkami. Raná civilizace Sumerů v Mezopotámii používala systém známek, jednu z prvních forem komoditních peněz. Pracovní trhy se skládali z robotníků, zaměstnavatelů, výplat, příjmu, nabídky a poptávky. Pracovní trhy existují stejně dlouho jako komoditní trhy. První pracovní trhy poskytovali pracovníky na růst plodin a chov dobytka pro další prodej na místních trzích. Kapitálové trhy vznikli v průmyslech, které vyžadovali zdroje nad možnosti jednotlivých farmářů.

Technologie

Globalizace je o přepojování lidí po světě nad fyzickou bariéru geografických hranic. Tyto pokroky v ekonomické globalizaci přerušila 1. světová válka. Většina globálních ekonomických mocností vytvořila protekcionistická ekonomická pravidla a zavedla obchodní bariéry, které brzdily rozvoj obchodu až do bodu stagnace. To způsobilo zpomalení světového obchodu a dokonce některé státy zavedli imigrační kvóty. Globalizace se plně obnovila až 1970-tych letech, když vlády začali zdůrazňovat výhody obchodu. Dnes, v důsledku pokroků technologie, máme rychlou expanzi globálního obchodu.

Tři doporučené faktory zrychlené ekonomické globalizace: pokrok vědy a techniky, na trh orientované ekonomické reformy, a příspěvky nadnárodních korporací.

Vynález kontejnerové dopravy z roku 1956 spolu se zvětšením lodí byl důležitý faktorém redukce dopravních nákladů.

Politika a vláda

Základna Všeobecná dohoda o clech a obchodu a Světová obchodni organizace vedli spolupracující státy k redukci celních a bezcelních obchodních bariér. Vlády převedli ekonomiky z centrálního plánování na trhy. Tyto interní reformy umožnili firmám rychleji se adaptovat a využívat příležitosti vytvořené technologickým vývojem.

Nadnárodní korporace reorganizovali produkci na využití těchto příležitostí. Pracnější výroba migrovala do regionů s nižšími pracovními náklady, později následovali další funkce, když se zvýšila úroveň dovedností. Sítě zvýšili úroveň spotřeby a geografickou mobilitu.

27. října 1986 londýnská burza (London Stock Exchange) zavedla nové pravidla umožňující globální propojení trhů, s očekáváním velkého růstu aktivity trhů.

Význam

Rychlost růstu reálního HDP na osobu

Ekonomický růst a snížení chudoby

Akceleraci globalizace následoval zrychlený ekonomický růst a snížení globální chudoby. Růst HDP na osobu v 1980-tych letech se zvýšil na 3,5 procenta z hodnoty z 1,4 procenta v 1960-tych letech a 2,9 v 1970-tych letech a na 5 procent v 1990-tych letech. Akcelerace růstu je víc zřetelná s ohledem na pokles růstu v bohatých zemích z hodnoty 4,7 procenta v 1960-tych letech na 2,2 procenta v 1990-tych letech. Neglobalizující rozvojové země měli mnohem horší výsledky jako ty zapojené do globalizace. Tento rychlý růst mezi globalizátory není jen kvůli velkému výkonnu Číny a Indie, ale 18 ze 24 globalizátorů zaznamenalo zvýšení růstu, z tohe mnozí dost podstatný.

Podle MMF, výhody růstu ekonomické globalizace se značně sdíleji.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economic globalization na anglické Wikipedii.