Sociální demokracie (Česko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 96:
=== Strana po roce 1989 ===
[[Soubor:Milos Zeman.jpg|náhled|upright|Miloš Zeman]]▼
Ačkoli bylo obnovení sociální demokracie plánováno již v roce [[1968]], uskutečnilo se až po roce [[1989]]. V pořadí 9. předsedou se stal [[Slavomír Klaban]], jenž ke členům sociální demokracie patřil již před [[Únor 1948|únorem 1948]]. Obnovovací XXIV. sjezd se konal [[24. březen|24.]] a [[25. březen|25. března]] [[1990]] v Praze – [[Břevnov]]ě a navázal na tradice předválečné ČSDSD. Předsedou byl zvolen [[Jiří Horák (politik)|Jiří Horák]], významnou roli hrál ve straně jeden z hlavních aktérů [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] [[Valtr Komárek]]. V konkurenci s [[Občanské fórum|Občanským fórem]] (její členové mohli v prvních volbách kandidovat i za OF) nebyla strana moc úspěšná, navíc opět utrpěla vnitřními rozpory.
Řádek 114 ⟶ 113:
| datum přístupu = 2012-09-20}}</ref> V parlamentních volbách roku [[1992]] získala Československá sociální demokracie 16 mandátů.
▲[[Soubor:Milos Zeman.jpg|náhled|upright|Miloš Zeman]]
Na sjezdu v roce [[1993]] změnila strana název na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a novým předsedou strany byl zvolen [[Miloš Zeman]]. V parlamentních volbách v červnu [[1996]] se ČSSD stala druhou nejsilnější stranou Česka. V následujících dvou letech zůstala v opozici a tolerovala menšinovou vládu koalice [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] a [[Občanská demokratická aliance|ODA]] ([[Druhá vláda Václava Klause|druhá Klausova vláda]]). [[Miloš Zeman]] byl zvolen do čela Poslanecké sněmovny. V předčasných parlamentních volbách v červnu [[1998]] zvítězila a sestavila menšinovou vládu (pod Zemanovým předsednictvím), jejíž čtyřleté působení umožnila tzv. [[opoziční smlouva]], uzavřená mezi ČSSD a [[Občanská demokratická strana|ODS]] v červenci [[1998]]. O čtyři roky později znovu zvítězila v parlamentních volbách a sestavila vládu v koalici s [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] a [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]]. Tato koalice ovšem disponovala pouze těsnou většinou (101 hlasů). Předsedou vlády se stal [[Vladimír Špidla]], jenž v dubnu [[2001]] na XXX. sjezdu vystřídal Miloše Zemana v čele strany. Stranu provázela nejednota v koalici i v samotné straně. Opoziční ODS jí kritizovala jako příliš levicovou, naopak další opoziční strana KSČM tvrdila, že ČSSD na levicové hodnoty rezignovala. Po neúspěchu v eurovolbách odstoupil z čela strany a vlády Vladimír Špidla. Nový premiér [[Stanislav Gross]] vydržel ve funkci necelý rok a odstoupil kvůli bytové aféře. Dalším premiérem se stal [[Jiří Paroubek]], který stranu sjednotil a zlepšil její postavení (nárůst preferencí – získání hlasů voličů jak [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], tak nerozhodnutých).{{doplňte zdroj}} Strana se však před [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|parlamentními volbami v roce 2006]] potýkala s mnoha aférami.{{doplňte zdroj}} Ve volbách samých pak strana skončila i přes svůj historicky nejlepší volební výsledek druhá za [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Na podzim roku 2008 strana vyhrála krajské volby a získala všech 13 hejtmanů, rovněž ve volbách do Senátu Parlamentu ČR slavila úspěch, když získala 23 nových senátorů z 27 možných. V roce 2010 ČSSD vyhrála [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|volby do Poslanecké sněmovny]], ale počet získaných mandátů nestačil na vytvoření levicové vlády (s podporou [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]). ČSSD proto vstoupila do opozice. V roce 2011 se předsedou strany stal Bohuslav Sobotka.
=== Před sněmovními volbami v roce 2013 ===
[[Soubor:ČL volby 3.JPG|náhled|vlevo|Předvolební mítink 2013 v České Lípě|194x194pixelů]]
ČSSD zvítězila v [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|předchozích volbách]], přičemž získala 22,1 % a 56 poslaneckých mandátů. V den rozpuštění Poslanecké sněmovny disponovala 54 mandáty. ČSSD šla do voleb s heslem ''Prosadíme dobře fungující stát''. Jejím celostátním lídrem byl předseda strany a bývalý ministr financí [[Bohuslav Sobotka]], kterého do pozice premiérského kandidáta prosadilo nejprve jednomyslně předsednictvo strany a posléze v tajné volbě 57 % hlasů i ÚVV ČSSD. Mezi cíle ČSSD patřilo mimo jiné snížení DPH, progresivní zdanění osob s vysokými příjmy či opětovné otevření otázky církevních restitucí. Sociální demokraté byli podle předvolebních průzkumů jednoznačným favoritem voleb, přesto se ve straně projevoval vnitrostranický rozpor mezi stoupenci (Hašek, Škromach aj.) a názorovými oponenty (Sobotka, Zaorálek, Dienstbier aj.) prezidenta republiky [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]]. Strana měla též problém s žalobami, které podali někteří členové strany, kteří neuspěli ve vnitrostranických primárkách. To se poté projevilo během takzvané [[Lánský puč|lánské schůzky]], kdy se stoupenci prezidenta Miloše Zemana sešli na prezidentově zámku v Lánech a pokusili se domluvit na dosazení Michala Haška do čela strany a odstavení Bohuslava Sobotky od moci.
[[Soubor:Bohuslav Sobotka 2015 (cropped).jpg|náhled|204x204pixelů|Bohuslav Sobotka
=== Severočeská vzpoura ===
Řádek 146 ⟶ 147:
| issn =
}}</ref>
=== Před parlamentními volbami 2017 ===
| |||