Vačice zapotécká: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti |
oprava roku (dle reference), překlepy, odkazy, řazení referencí, převod na poznámku |
||
Řádek 16:
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic na území Mexika, měří i s ocasem 26 až 31 cm. Srst je šedá na končetinách, světle šedá na hřbetě, světlá na spodní části těla a světle hnědá na ocase. Toto zbarvení pravděpodobně slouží jako maskování. Vačice zapotécká obývá především různé typy lesů, ale i jiná stanoviště. Je to samotářský druh aktivní v noci. Pohybuje se po zemi i ve stromoví, kde loví různý [[hmyz]] i menší [[obratlovci|obratlovce]], konzumuje také [[ovoce]] a představuje tak rozptylovače semen. Rozmnožování může probíhat po celý rok. Samice nemají vak, což je u vačnatců výjimka. Místo něj se na břiše vyvinula vrstva srsti, v níž mláďata dokončují vývoj.
== Systematika ==
Nejstarší pozůstatky rodu ''Tlacuatzin'' byly nalezeny v [[Yucatánský poloostrov|yucatánské]] jeskyni [[Loltún]] a pocházely z pozdního [[pleistocén]]u. K dalším nálezům fosilií došlo i v jiných mexických jeskyních, například Actun Lara, Actun Has nebo Actun Coyo.<ref name="mammalian species">{{Citace periodika
Řádek 69 ⟶ 70:
}}</ref>
Co se týče možných poddruhů, bylo během konce 19. století a začátku 20. století popsáno několik druhů mexických vačic, přičemž všichni vědci argumentovali mírně odlišnými rozměry a barvou srsti: ''Marmosa sinaloae'' (popsal Allen v roce 1898), ''Marmosa oaxacae'', ''Marmosa insularis'' (oba druhy popsal vědec [[Clinton Hart Merriam]]
| příjmení1 = Ramirez-Pulido
| jméno1 = Jose & kol
Řádek 114 ⟶ 115:
| caption2 = Rozšíření vačice zapotécké na základě studie z roku 2018
}}
Vačice zapotécká je druh [[neotropická oblast|neotropické oblasti]]. Podle studie z roku 2018 se vyskytuje v mexických státech [[Oaxaca]] a [[Chiapas]], kde obývá [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepeckou šíji]] a údolí v blízkosti města [[Oaxaca de Juárez]].<ref name="cervantes" /> Podle starší systematiky jednoho druhu se vačice zapotécká vyskytovala na souostroví [[Islas
| příjmení1 = Segerlind
| jméno1 = S
Řádek 128 ⟶ 129:
Je možné, že se rod ''Tlacuatzin'' vyvinul v Jižní Americe před asi 17 miliony lety a Střední Ameriku osídlil přes [[Panamská šíje|Panamskou šíji]]. Výrazná [[topografie]] Mexika a změny klimatu pak mohly vést k vytvoření několika fragmentovaných populací. Pro původ v Jižní Americe nicméně neexistují důkazy.<ref name="cervantes" />
Vhodný [[biotop]] pro vačice zapotécké představují různé typy lesů (lesy vždyzelené, opadavé i poloopadavé, dále suché lesy nebo lesy druhotné), ale mohou se vyskytovat i v křovinatých oblastech, na polích<ref name="iucn" /><ref name="adw" /> nebo na plantážích [[banán|banánů]], [[papája obecná|
== Popis ==
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic, které se vyskytují na území Mexika.<ref name="adw" /> Celková délka těla i s [[ocas]]em činí 26 až 31 cm,<ref name="Ceballos">{{Citace monografie
Řádek 144 ⟶ 145:
Vačice zapotécká se vzhledem podobá myši. Uši jsou tenké, oči výrazné a černé. Na rozdíl od jiných druhů [[vačnatci|vačnatců]] samice vačic zapotéckých postrádají vak,<ref name="Ceballos" /> na břiše je místo toho nahrazen vrstvou srsti, která vak připomíná.<ref name="mammalian species" /> Srst je šedá na končetinách, světle šedá na hřbetě a spodní část těla má světlé zbarvení. Na ocasu přechází zbarvení do světle hnědé.<ref name="cervantes" /> Samci i samice jsou si [[pohlavní dimorfismus|podobní]].<ref name="adw" /> Samci mají varlata, která mohou měřit přes 1 cm, umístěna na přední straně [[penis]]u.<ref name="mammalian species" />
== Chování ==
Vačice zapotécké jsou aktivní během noci.<ref name="adw" /> Žijí ve hnízdech, která si vytvářejí z peří, suchých trav, [[lišejník]]ů a jiných rostlinných materiálů. Tato hnízda bývají stavěna ve stromových dutinách či mezi padlými stromy, využity mohou být rovněž prostory pod balvany nebo opuštěná hnízda ptáků.<ref name="
Vačice zapotécká žije samotářsky, avšak velikost teritoria není známa.<ref name="adw" /> Na základě studií v mexickém státě Jalisco nicméně vyšlo najevo, že jednotlivá zvířata se vyskytovala v hustotě populace od 0,4 do 4,5 vačice na hektar. Jednotlivé vačice od sebe byly vzdáleny průměrně 35,2 metru.<ref name="mammalian species" /><ref name="Comparative Natural History of Small Mammals from Tropical Forests in Western Mexico">{{Citace periodika
Řádek 175 ⟶ 177:
| vydání = 2.
| isbn2 = 978-0787657888
}}</ref> Mezi přirozené nepřátele vačice zapotécké patří [[sovy]] a [[puma americká|pumy]]. Před predátory může tento druh chránit maskovací zbarvení, avšak ohledně toho je známo jenom málo informací. Mezi parazity vačic zapotéckých patří druh [[sametka|sametky]] ''[[Eutrombicula
| titul = Metazoarios parásitos de Tlacuatzin canescens y Marmosa mexicana (Mammalia: Didelphimorphia) de México
| url = http://www.scielo.org.mx/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S1870-34532012000200028&lng=es&nrm=iso&tlng=es
Řádek 209 ⟶ 211:
Vačice zapotécká se nezdá býti ohrožena, přestože jisté nebezpečí představuje odlesňování. Mezinárodní svaz ochrany přírody zatím (leden 2019) nevychází ze systematiky určené studií z roku 2018 a všechny populace rodu ''Tlacuatzin'' hodnotí jako [[málo dotčený taxon|málo dotčené]].<ref name="iucn" />
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace periodika
Řádek 231 ⟶ 237:
| datum přístupu = 2019-02-05
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
Řádek 245 ⟶ 252:
| jazyk = en
}}
{{Portály|Živočichové}}
[[Kategorie:Vačicovití]]
| |||