Třebčín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu za použití HotCat
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 4:
| popisek = Pohled na obec ze severu
| charakter = vesnice
| počet obyvatel =
| počet domů = 221
| psč = 783 42
| obec = [[Lutín]]
| okres = Olomouc
| země =
| katastrální území = Třebčín
| výměra = 3,89
| zeměpisná šířka = 49.5496214
| zeměpisná délka = 17.1144600
| nadmořská výška =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Třebčín| position=left |lat_deg=49 |lat_min=33 |lat_sec=26 |lon_deg=17 |lon_min=8 |lon_sec=47|float=center | caption=}}
| web =
}}
'''Třebčín''' je vesnice v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]], která spadá pod obec [[Lutín]]. Třebčín se nachází na západě [[Haná|Hané]] na úpatí [[Velký Kosíř|Kosíře]]. Obcí protéká [[potok Deštná]], pramenící na [[Velký Kosíř|Kosíři]] v místě Studený Kout. Obec se nachází v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] mezi 225 – 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází [[Železniční trať Červenka–Prostějov|železniční lokální trať]] mezi [[Olomouc]]í, [[Litovel|Litovlí]] a [[Prostějov]]em. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město [[Prostějov]], 7,8 km východně statutární město [[Olomouc]].
Řádek 34:
 
== Historie ==
[[Soubor:Lípy 1.JPG|thumbnáhled|Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století]]
První písemná zmínka je z roku [[1141]], kdy zde [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké biskupství]] vlastnilo jedno [[popluží]]. I jeho [[pečeť]] je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol [[zemědělství]] a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. <ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> Ve [[13. století]] ves patřila pánům [[Šternberkové|ze Šternberka]] a tzv. [[hrdelní právo|hrdelním právem]] spadala pod [[Šternberk]] až do zrušení v [[18. století]]. Rod pánů [[Šternberkové|ze Šternberka]] dával své dcery do [[klášter]]a sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl [[Chudé sestry svaté Kláry|klariskám]] Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek [[Čelechovice na Hané]]. V roce [[1540]] odpustila třebčínským [[abatyše]] [[kostel svaté Kláry|kláštera sv. Kláry]] [[Robota|roboty]], mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o [[Poplužní dvůr|panském dvoře]] v Třebčíně. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se někteří třebčínští dali na stranu [[Protestantismus|protestantů]], většina však zůstala [[Katolictví|katolická]]. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Třebčín asi z poloviny poničen.
 
První zobrazení Třebčína je na mapě z roku [[1692]], kterou zhotovil [[Jiří Matyáš Vischer]]. [[1766]]-[[1769]] spory s [[vrchnost]]í o konání [[Robota|robot]]. V roce [[1782]] byl zrušen [[Chudé sestry svaté Kláry|řád Klarisek]] a Třebčín se dostal do majetku státního [[Náboženská matice|Náboženského fondu]]. Panské pozemky byly [[Raabizace|rozparcelovány]] a na části vznikla v roce [[1786]] nová vesnice nazvaná [[Henneberk]]. V roce [[1885]] spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku [[1826]] byl statek [[Čelechovice na Hané|Čelechovice]] s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze [[Saint-Genois d´Anneaucourt]], který statek vlastnil až do roku [[1848]].
 
První [[škola]] byla v Třebčíně postavena v roce [[1871]], nová byla postavena roku [[1909]]. Epidemické nákazy [[tyfus|tyfu]] a [[cholera|cholery]] jsou prokázány v letech [[1809]], [[1831]]-[[1832]], [[1836]] a [[1866]]. V roce [[1883]] byla zprovozněna [[Železniční trať Červenka–Prostějov|trať]] [[Olomouc]] - [[Čelechovice na Hané]], se zastávkou v Třebčíně. V roce [[1887]] obec poničila [[povodeň]] po vydatném dešti. V letech [[1943]]–[[1946]] byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do [[Sigma Group|Sigmy]] v [[Lutín]]ě. Stavěli ji internovaní vězni z tábora [[Svatobořice]]. Roku [[1899]] byla postavena mlékárna. V [[První světová válka|první světové válce]] padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 [[Československé legie|legionářů]]. V roce [[1926]] byla obec [[Elektrifikace|elektrifikována]]. Roku [[1927]] byl založen [[Hasič|hasičský sbor]]. Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého [[Orel (spolek)|orla]].
Řádek 108:
 
=== Literatura ===
* David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, [[{{ISBN |80-85600-98-6]]}}
* Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, [[{{ISBN |80-85973-39-1]]}}
 
=== Externí odkazy ===