Mezi Nuselským pivovarem a [[Folimanka (usedlost)|Folimankou]] (Formankou) se odehrávaly tradiční povelikonoční poutě pražských ševců – fidlovačky – vylíčené vve opeřezpěvohře [[František Škroup|Františka Škroupa]] a [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]]. V její premiéře ve Stavovském divadle zazněla poprvé v podání slepého houslisty Mareše Škroupova píseň "Kde domov můj", která se později stala národní hymnou. Populární se stala i píseň "Kde je sládek, tam je mládek", interpretovaná ve hře sborem sládků, přicházejících na tradiční ševcovskou pondělní povelikonoční pouť z přilehlého Nuselského pivovaru.
Na potoku [[Botič]]i zde (na katastru Nuslí) fungovaly dva [[mlýn]]y (horní a dolní) a vvinicemi se zahradami obklopen byl obklopen již zmíněný barokní Vrtbův [[Nuselský zámek]]. Byl zbudován další [[zájezdní hostinec]] na dnešní křižovatce Nuselské třídy a Táborské ulice, při obchodní cestě z Prahy na Tábor, patřící rodině [[Jiří Bruder|Brůdrů]], jehož kamenná budova dosud stojí (Bílý dům, Nusle čp. 64, patří společnosti PRE, která tam má oblastní kanceláře). Další historický hostinec, který byl zbořen při nástupu secesních domů v dnešní Nuselské třídě na přelomu 19. a 20. století, stával v blízkosti náměstí na místě domu čp. 83. Původní budova hostince „Na Kovárně“, na rohu dnešní Bělehradské a náměstí, byla v 20. letech 20. století nahrazena šestipodlažní stavbou (Nusle čp. 5), v níž je dnes známá nuselská pizzerie. Tehdy měly všechny domy svoje studny s pitnou vodou (zachované v některých případech až do šedesátých let dvacátého století), neboť teprve ve druhé polovině 19. století začal být zaváděn městský vodovod.
