'''Gaius Licinius Macer Calvus''' ([[28. květen|28. května]] 82 př. n. l. – 47 př. n . l.) byl básník a jeden z představitelů nového básnického směru [[Starověká římská literatura|římské literatury]] – [[Neoterikové|neóteriků]].
== Život ==
Licinius Calvus se narodil roku 82 př. n. l. do významné [[Plebej|plebejsképlebej]]ské rodiny jako syn [[Analisté|analisty]] [[Gaius Licinius Macer|Licinia Macra]]. Na rozdíl od ostatních členů [[Neoterikové|neóterického]] kroužku pocházel z [[Řím|Říma]]a. Byl důvěrným přítelem [[Gaius Valerius Catullus|Valeria Catulla]].
== Dílo ==
Měl být úspěšným [[Řečník|řečníkemřečník]]em a autorem několika básnických děl. Publikoval prý 21 knih svých řečí.<ref>CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). ''Zhořklé polibky''. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 112. Klub přátel poezie.</ref> Proslul především v oblasti soudního [[řečnictví]]. Byl konkurentem [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] a zastáncem přísného [[Atticismus|atticismu]].<ref name=":0">JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. ''Slovník latinských spisovatelů''. Praha: Leda, 2004. s. 156. {{ISBN 80-7335-042-4|8073350424}}</ref> Jeho sláva značně vzrostla díky jeho obžalobě [[Julius Caesar|Caesarova]] příznivce [[Publius Vatinius|Publia Vatinia]].<ref>CONTE, Gian Biagio. ''Dějiny římské literatury''. 2. vyd. Přeložila Dagmar BARTOŇKOVÁ. Praha: Koniasch Latin Press, 2008. s. 148. {{ISBN 978-80-87914-57-9|9788087914579}}.</ref> Tato řeč byla vzorem ještě v době [[Tacitus|Tacitově.]]<ref name=":0" /> Psal útočné [[epigramy]] namířené proti politikům ([[Julius Caesar|Caearovi]] a [[Pompeius|Pompeiovi]]), ale skládal také svatební a milostné písně. Jednou z nich je pohřební píseň věnovaná jeho předčasně zemřelé manželce či milence Quintilii. Mimo to je autorem [[Epyllion|epyllia]] ''Io'' (pojmenováno podle hlavní hrdinky), v němž byl uplatněn oblíbený motiv [[Helénismus|helénistické]] literatury – proměna.
== Ukázky z díla ==
Řádek 25:
Velikán, kterého všichni se bojí, škrabe se prstem
na hlavě. Co by as rád, uhodneš? Mužského chce!|Přeložil Otakar Smrčka}}
