Nusle: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náměstí Generála Kutlvašra |
Praha XIV. |
||
Řádek 25:
Centrální část Nuslí se nachází v okolí [[náměstí Bratří Synků]] , Náměstí Generála Kutlvašra s historickou Nuselskou radnicí a podél ulic Táborské, Pod Sokolovnou, Na Květnici, Na Terebce, Petra Rezka, Na Vítězné Pláni, Čiklovy, Ctiborovy, Boleslavovy, Závišovy, Nuselské třídy, Mojmírovy, Mečislavovy, Rostislavovy, Pod Vilami s kostelem sv. Václava, Svatoslavovy, Křesomyslovy, Jaromírovy, Oldřichovy, Bělehradské, Otakarovy, Na Ostrůvku nad Botičem, Ctiradovy, Čestmírovy, K Podjezdu, V Horkách, U Křížku, Kloboučnické, Pod Pramenem, Pod Jezerkou, Na Jezerce, Na Veselí, Dolní, Horní, Družstevní, Družstevní Ochoz, Sdružení, Nad Nuslemi a Bartoškovy (někdejší ulice dr. Engla s Fordovými domy z 20. let 20. století) jihozápadně od [[nádraží Praha-Vršovice]]. Na ni navazuje [[Jezerka (Praha)|park Jezerka]], [[Pankrác (Praha)|Pankrác]] (v okolí kostela sv. Pankráce a sokolovny, Náměstí Hrdinů a ulic 5. Května, Na Dolinách, Na Pankráci, Lounských, Doudlebské, Pikrtovy a Hvězdovy) podél [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrály]], čtvrť [[Na Děkance]] a [[Sídliště Pankrác]] II. spadající do nuselského katastru.
V letech [[1898]]–[[1921]] byly Nusle samostatným [[město|městem]] (povýšeny na město císařským nařízením k [[31. prosinec|31. prosinci]] 1898). Obdržely též městský znak, půlený štít, vlevo s městským znakem Prahy, vpravo se zeleným kopcem s vinným keřem a modrou vinnou révou (hrozny). Nad keřem se vznášel malý znak království českého s bílým dvouocasým lvem. Barevný znak města Nuslí lze spatřit mezi prvním a druhým patrem na secesním domě čp. 613 v Sezimově ulici č.14 pod Nuselskou radnicí. Do roku 1921 byly Nusle také okresním městem nuselského soudního (později i politického) okresu, který byl s jejich připojením ku Praze a vytvořením obvodu Praha XIV.(Nusle, Michle, Krč) se sídlem v Nuselské radnici roku 1922 zrušen.
Katastrální území Nuslí zahrnuje pražská [[Památková zóna]] "Nusle".
| |||