Hohenzollernové: Porovnání verzí

'''Dynastie Hohenzollernů''' ([[němčina|německy]]: ''Haus Hohenzollern'') či jen '''Hohenzollernové''' je německá dynastie, [[Švábsko|švábského]] původu. Mezi nejvýznamnější území, kterým Hohenzollernové vládli, patřily [[Prusko]], [[Německé císařství|Německo]] a [[Rumunsko]]. Jejich rod užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší [[Katolicismus|katolické]] švábské a mladší [[protestantismus|protestanské]] franské. Franská větev o svoje území přišla v roce [[1918]] a švábská v roce [[1947]], kdy byl poslední hohenzollerský panovník, rumunský král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]], svržen komunisty.

 

 

Dynastie používá motto ''Nihil Sine Deo'', česky: ''Nic bez Boha''. V braniborsko-pruské větvi rodu je spíše častěji používáno motto ''Gott mit uns'', česky: ''Bůh s námi''.<ref>[http://www.steincollectors.org/steinmo/2002/Hohenzollern.html A Royal Student Stein]</ref>