Inkluzivní fitness: Porovnání verzí

Z pohledu genetiky je [[Reprodukční úspěšnost|evoluční úspěšnost]] bezprostředně závislá na počtu zanechaných kopií uvažovaného genu v populaci. Přestože se však před rokem 1964 obecně věřilo, že jediným způsobem jak toho docílit je zanechat v populaci přímé potomky, Hamiltonova studie z roku 1964 ukázala, že lze dokonce matematicky (s užitím jednoduchých empirických dat) dokázat, že významnou složkou strategie organizmu by měla být také snaha o rozšíření stejných genů u jiných jedinců. Tento efekt je nejlépe pozorovatelný na [[příbuzenský výběr|příbuzenském výběru]], čili podpoře příbuzných jedinců, nicméně hraje roli i jinde, například skrze [[efekt zelenovouse]], souboj pohlaví a [[rodičovský výběr]].

 

 

[[Eusocialita|Eusociální]] krevety ''[[Synalpheus regalis]]'' jsou také často uváděny jako příklad inkluzivního fitness. Větší krevety ochraňují před vnějšími útočníky menší. Prakticky pak získají silnější krevety výhodu, pokud naopak jejich potomci svůj gen pro statnost neprojeví. O to zde ale nejde, jde o to, že i menší krevety sdílejí s velkými většinu genů, takže se makroevolucí rozšířily krevety, které ochraňují všechny varianty.<ref name="Colony">{{Cite journal|author=J. Emmett Duffy, Cheryl L. Morrison & Kenneth S. Macdonald|title=Colony defense and behavioral differentiation in the eusocial shrimp ''Synalpheus regalis''|journal=[[Behavioral Ecology and Sociobiology]]|year=2002|volume=51|issue=5|pages=488–495|url=http://www.vims.edu/research/units/labgroups/marine_biodiversity/publications/_pdf/Duffy_et_al_2002_BES.PDF|format=PDF|doi=10.1007/s00265-002-0455-5|accessdate=15-04-2016}}</ref>