Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 38 bajtů ,  před 9 měsíci
Vincent si neuřízl téměř celé ucho, ale ušní lalůček. A ušní lalůček následně donesl osmnáctileté uklízečce v nevěstinci, Gabrielle Berlatierové, nikoli prostitutce.
V roce [[1888]] van Gogh opustil Paříž a odstěhoval se do [[Arles]] ([[Bouches-du-Rhône]]). Vyzdobil zde svůj „žlutý dům“ a vytvořil sérii známých kreseb se slunečnicemi. Byl ohromen zdejší krajinou a doufal, že zde najde či vytvoří novou uměleckou skupinu. Ze všech jeho nadějí zbyl jediný [[Paul Gauguin]], jehož zjednodušená schémata barev a tvarů (známé jako [[synkretismus]]) van Gogha přitahovala. Poté Vincent Paula pozval k sobě a Paul neodmítl. Obdiv byl vzájemný a Gauguin namaloval van Gogha malujícího slunečnice. Přesto však jejich setkání skončilo hádkou.
 
Van Gogh trpěl psychickou poruchou, možná způsobenou [[absint]]em. Jiné zdroje však uvádějí, že netrpěl psychózou, ale [[Ménierova nemoc|Ménierovou nemocí]]. Po hádce s Gauguinem si 23. prosince 1888 uřízl téměřušní celé levé ucholalůček, kterékterý následně umyl a zabalené donesl jednéosmnáctileté uklízečce v nevěstinci, Gabrielle prostitutceBerlatierové. Podle teze publikované autory Ritou Wildegansovou a Hansem Kaufmannem v knize „Van Goghovo ucho: Paul Gauguin a pakt mlčení“ byla jeho psychická porucha způsobena otravou olovem, arsenem a kadmiem, obsaženými v jeho barvách.[http://www.lemonde.fr/culture/article/2009/05/05/van-gogh-rebondissement-dans-l-affaire-de-l-oreille-coupee_1188898_3246.html]
 
Jeden ze slavných van Goghových obrazů (''Ložnice v Arles'') používá světlou žluť a nebývalé perspektivní efekty, kterými líčí vnitřek ložnice. Odvážné vynechávání linií je často připisováno jeho psychickému stavu. Jediná malba, kterou kdy v životě prodal (''Červené vinice''), byla vytvořena v roce 1888. Nyní je vystavena v [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinově]] muzeu v Moskvě.
Anonymní uživatel