Koňská brána: Porovnání verzí

'''Koňská brána''' (také ''Brána sv. Prokopa'') byla součástí [[opevnění Prahy]] na jihovýchodním konci Koňského trhu (dnes [[Václavské náměstí]]).<ref>Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. [http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=Huber Dostupné online].</ref><ref>Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. V. [http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/6068-1/6068-1-005_index.html Dostupné z WWW].</ref>.

Brána byla vybudována jako součást Nového Města pražského ve 2. polovině 14. století z hliněného valu obloženého opukovými kvádry. Branou se z města vycházelo na [[Říčany|Říčanskou]] silnici (dnes [[Vinohradská (Praha)|Vinohradská ulice]]) směrem k [[Sázavský klášter|Sázavskému klášteru]],. protoKlášter sev nazývala11. branoustoletí sv.založil [[svatý Prokop]] a brána po něm byla Prokopapojmenována. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] brána dokázala odolat [[Švédské obléhání Prahy|obléhání Prahy]], když se švédská armáda pod vedením generála [[Arvid Wittenberg|Arvida Wittenberga]] pokoušela 3. a 4. srpna 1648 rozstřílet [[Dělostřelectvo|dělostřeleckou]] palbou hradby okolo brány.<ref>{{Citace elektronické monografie

* V roce 1862 po zbořenípádu z Koňské brány zemřel básník [[Aleš Balcárek]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Soubor:Svatodušní mše 12. června 1848.jpg|Koňská brána při Svatodušní mši 12. června 1848