Ladislav Pohrobek: Porovnání verzí

Odebráno 183 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 77.95.47.68 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Haroldův robot
Značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus školní IP
m (Editace uživatele 77.95.47.68 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Haroldův robot)
Značka: rychlý revert
== Král dítě ==
[[Soubor:Ladislav Pohrobek.jpg|thumb|Ladislav Pohrobek jako dítě, autor [[Karel Javůrek]] (1815–1909)]]
Byl čtvrtým dítětem českého, uherského kbsdjkbjfnjdcsdncnsdjkvbsdvbsoudhcuosdhfjdhndjicbndjkcnbjjjbhysjjv \s,jihfvbcihjsdbv ihvdnb dfhivb zuagbvh\sfaa německého krále a rakouského vévody [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II. (V.) Habsburského]] a jeho choti [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]], dcery císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Protože se narodil až čtyři měsíce po smrti svého otce, byl nazýván [[Pohrobek|pohrobkem]].
 
Jeho matka se všemožně snažila prosadit synova dědická práva především na vládu v Uhrách, kde měl jeho nároky hájit [[Jan Jiskra z Brandýsa]], kterého přijala do svých služeb. Také nechala ukrást svatoštěpánskou uherskou korunu, k čemuž využila dvorní dámu Helenu Kottannerovou. Zařídila i Ladislavovu korunovaci ve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]] 15. května 1440, necelé dva měsíce po narození. Uherský sněm však Ladislavovy nároky odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III.]] Důvodem bylo stoupající turecké nebezpečí, které vyžadovalo, aby v čele království stál dospělý král, schopný řídit oergjvnjdfbvjkdfbvudfuivbubvgszuvbvhjfdb v branuobranu země.
 
V Čechách propukla po Albrechtově smrti anarchie. [[Stavy|Stavové]] začali hledat vhodného kandidáta na český trůn, nemohlvergreferbfzugezfverzuvgeázfgvinemohli však najít žádného vhodného. O českou korunu nebyl zájem. Královský majetek byl většinou rozkraden, to, co zůstalo, bylo ve špatném stavu. Přední šlechtické rody konaly výpady proti sousedícím panstvím. V této situaci byla 20. června 1440 v Praze učiněna královská volba – sbor 46 volitelů, mezi nimi i pozdější král [[Jiří z Poděbrad]], dal své hlasy [[Albrecht III. Bavorský|Albrechtu Bavorskému]], synovci královny [[Žofie Bavorská|Žofie]], manželky zemřelého [[Václav IV.|Václava IV.]] Albrecht mluvil česky a dlouho pobýval na pražském dvoře. Zřejmě právě na základě znalosti neutěšených českých poměrů také Albrecht nabízenou korunu odmítl.
 
Koncem roku 1442 zemřela dvouletému Ladislavu Pohrobkovi také matka a poručníkem se stal jeho strýc [[Fridrich III. Habsburský]], který byl po Albrechtově smrti zvolen římským králem, tj. císařem.