Vačice zapotécká: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
hotovo |
||
Řádek 1:
| jméno = Vačice zapotécká
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 13:
| popis mapy = Rozšíření vačice zapotécké podle studie z roku 2018
}}
'''Vačice zapotécká''' (''Tlacuatzin canescens'') je druh [[vačice]], která se [[endemit]]ně vyskytuje v [[Mexiko|mexických]] státech [[Oaxaca]] a [[Chiapas]], kde obývá [[Tehuantepecká šíje|Tehautepeckou šíji]] a údolí v blízkosti města [[Oaxaca de Juárez]]. Během většiny 20. století byla považována za druh obývající rozsáhlejší areál výskytu od [[Kalifornský poloostrov|Kalifornského poloostrova]] až po [[Yucatánský poloostrov]] s izolovanou populací na ostrovech [[Islas Marías]], ale studie z roku 2018 (Cervantes & kol.) tyto populace osamostatnila na samostatné druhy. Toto pojetí nicméně stále některé instituce, jako [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] nebo [[Integrated Taxonomic Information System]], k lednu 2019 nehodnotí.
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic na území Mexika, měří 26 až 31 cm. Srst je šedá na končetinách, světle šedá na hřbetě, světlá na spodní části těla a světle hnědá na ocase. Toto zbarvení pravděpodobně slouží jako maskování. Vačice zapotécká obývá především různé typy lesů, ale i jiná stanoviště. Je to samotářský druh aktivní v noci. Pohybuje se po zemi i ve stromoví, kde loví různý [[hmyz]] i menší [[obratlovci|obratlovce]], konzumuje také [[ovoce]] a představuje tak rozptylovače semen. Rozmnožování může probíhat po celý rok. Samice nemají vak, což je u vačnatců výjimka. Místo něj se na břiše vyvinula vrstva srsti, v níž mláďata dokončují vývoj.
== Systematika ==
Nejstarší pozůstatky rodu ''Tlacuatzin'' byly nalezeny v [[Yucatánský poloostrov|yucatánské]] jeskyni [[Loltún]] a pocházely z pozdního [[pleistocén]]u. K dalším nálezům fosilií došlo i v jiných mexických jeskyních, například Actun Lara, Actun Has nebo Actun Coyo.<ref name="mammalian species">{{Citace periodika
Řádek 67 ⟶ 69:
}}</ref>
Co se týče možných poddruhů, tak bylo během konce 19. století a začátku 20. století popsáno několik druhů mexických vačic, přičemž všichni vědci argumentovali mírně odlišnými rozměry a barvou srsti: ''Marmosa sinaloae'' (popsal Allen v roce 1898), ''Marmosa oaxacae'', ''Marmosa insularis'' (oba druhy popsal vědec [[Clinton Hart Merriam]] mezi lety 1897 až 1989) a ''Marmosa gaumeri'' (popsal [[Wilfred Hudson Osgood]] roku 1913). Další studie (Tate, 1933) nicméně neodhalila
| příjmení1 = Ramirez-Pulido
| jméno1 = Jose & kol
Řádek 94 ⟶ 96:
}}</ref>
Rod ''Tlacuatzin'' je možná [[sesterská skupina|sesterským taxonem]] k rodu ''[[Marmosa]]'', avšak průkazná [[fylogenetika|fylogenetická]] analýza provedena nebyla.<ref name="cervantes" /> Genetickou výbavu vačice zapotécké tvoří [[ploidie|diploidní]] [[karyotyp]] 2n = 22 [[chromozom]]ů.<ref name="mammalian species" />
Rodové jméno ''Tlacuatzin'' pochází z označení pro vačici v jazyce [[nahuatl]].<ref name="Jansa" /> Druhové jméno ''canescens'' pochází z [[latina|latiny]] a odkazuje na šedou barvu.<ref name="mammalian species" />
Řádek 112 ⟶ 114:
Je možné, že se rod ''Tlacuatzin'' vyvinul v Jižní Americe před asi 17 miliony lety a Střední Ameriku osídlil přes [[Panamská šíje|panamskou šíji]]. Výrazná [[topografie]] Mexika a změny klimatu pak mohly vést k vytvoření několika fragmentovaných populací. Pro původ v Jižní Americe nicméně neexistují důkazy.<ref name="cervantes" />
Vhotný [[biotop]] pro vačice zapotécké představují různé typy lesů (lesy vždyzelené, opadavé i poloopadavé, dále suché lesy nebo lesy druhotné), ale
== Popis ==
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic, které se vyskytují na území Mexika.<ref name="adw" /> Celková délka těla i s [[ocas]]em činí 26 až 31 cm,<ref name="Ceballos">{{Citace monografie
Řádek 147 ⟶ 149:
}}</ref> Areál výskytu vačice zapotécké se protíná s areálem výskytu jiných druhů drobných savců, jako jsou například hlodavci [[pytlouš pestrý]] (''Liomys pictus''), [[křeček skalní]] (''Neotoma mexicana'') nebo křeček ''[[Reithrodontomys megalotis]]'', se kterými vačice sdílí životní prostředí.<ref name="mammalian species" /> Na rozdíl od některých jiných druhů převážně stromových vačic je vačice zapotécká semiarboreální, tráví tedy velké množství času nejen na stromech, ale také na zemi.<ref name="adw" />
Vačice zapotécká je všežravá, největší část potravy vačic nicméně
| příjmení1 = Hutchins
| jméno1 = M. & kol
Řádek 159 ⟶ 161:
| vydání = 2.
| isbn2 = 978-0787657888
}}</ref> Mezi přirozené nepřátele vačice zapotécké patří [[sovy]] a [[puma americká|pumy]]. Před predátory může tento druh chránit maskovací zbarvení, avšak ohledně toho je známo jenom málo informací. Mezi parazity vačic zapotéckých patří druh [[sametka|sametky]] ''[[Eutrombicula]] batatas'',<ref name="adw" /> studie z roku 2012 zkoumající vnější i vnitřní parazity vačic zapotéckých a [[vačice středoamerická|vačic středoamerických]] z mexických států Oaxaca a [[Veracruz (stát)|Veracruz]] objevila také klíšťata druhu ''[[Ixodes]] sinaloa'', [[blechy]] ''Plusaetis mathesoni'' a ''Polygenis martinezbaezi'', [[tasemnice]] z rodu ''Hymenolepis'' a [[hlístice|hlístici]] ''Hoineffia simplicispicula''.<ref>{{Citace periodika
| titul = Metazoarios parásitos de Tlacuatzin canescens y Marmosa mexicana (Mammalia: Didelphimorphia) de México
| url = http://www.scielo.org.mx/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S1870-34532012000200028&lng=es&nrm=iso&tlng=es
| periodikum = Revista mexicana de biodiversidad
| datum vydání = 2012-6
| datum přístupu = 2019-02-12
| issn = 1870-3453
| strany = 557–561
| ročník = 83
| číslo = 2
| jméno = Livia
| příjmení = León-Paniagua
| jméno2 = Jorge
| příjmení2 = Falcón-Ordaz
| jméno3 = Roxana
| příjmení3 = Acosta-Gutiérrez
}}</ref>
=== Rozmnožování ===
Vačice zapotécká je [[polygamie|polygamní druh]]. Rozmnožování může nastat během celého roku, avšak objevuje se určitá sezónnost, páření nejčastěji probíhá na začátku léta. Samice s mláďaty lze obvykle pozorovat od července do září. Samci se snaží přilákat opačné pohlaví pomocí zvuků připomínajících klikání.<ref name="adw" /><ref name="mammalian species" /> Jednotlivé fáze rozmnožování rodu ''Tlacuatzin'' byly pozorovány u vačic z Jalisca v roce 1998. Nejprve se samec přiblížil k samici a dotkl se jejího čenichu, možná jí tak předal potravu. Poté oba partneři začali několik minut vzájemně vydávat zvuky, které připomínaly sání. Samotné páření probíhalo na větvi ve výšce asi 1,8 metru. Samec se samicí se pomocí svých chápavých ocasů chytili větve a spustili se hlavou dolů. Poté samec uchopil samici zezadu, zafixoval ji kousnutím do krku a několikrát se s ní spářil.<ref name="Ceballos" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Valtierra Azotla
| jméno1 = M.
| příjmení2 = Garciá
| jméno2 = A.
| titul = Mating behavior of the Mexican mouse opossum (Marmosa canescens) in Cuixmala, Jalisco, Mexico
| periodikum = Revista Mexicana de Mastozoologia
| ročník = 1998
| strany = 146 až 147
| datum_přístupu = 2019-02-12
| jazyk = en
}}</ref> Po kopulaci samice partnera odehnala.<ref name="mammalian species" /> Doba [[březost]]i není známa. U blízce příbuzné [[Vačice Robinsonova|vačice Robinsonovy]] trvá asi dva týdny. Vrh vačice zapotécké čítá asi 8 až 14 mláďat, která se dále vyvíjejí ve vrstvě srsti na matčině břiše, jež nahrazuje vak. Samice mláďata možná kojí 60 až 70 dní (opět jenom porovnání s vačicí Robinsonovou). Jakmile vačice dosáhnou hmotnosti 20 gramů, osamostatňují se. [[Pohlavní dospělost]]i je dosaženo asi za půl roku, délka dožití není známa, ve volné přírodě nicméně asi nepřekračuje jeden rok.<ref name="adw" />
== Ohrožení ==
Vačice zapotécká se nezdá býti ohrožena, přestože jisté nebezpečí představuje odlesňování. Mezinárodní svaz ochrany přírody zatím (leden 2019) nevychází ze systematiky určené studií z roku 2018 a všechny populace rodu ''Tlacuatzin'' hodnotí jako [[málo dotčený taxon|málo dotčené]].<ref name="iucn" />
| |||