Gaius Licinius Macer Calvus: Porovnání verzí

m
drobné stylistické úpravy
m (drobné stylistické úpravy)
{{infobox - osoba}}
'''Gaius Licinius Macer Calvus''' ([[28. květen|28. května]] 82 př. n. l. – 47 př. n . l.) byl básník a jednajeden z osobnostípředstavitelů nového básnického směru [[Starověká římská literatura|římské literatury]] – [[Neoterikové|neóteriků]].
 
== Život ==
 
== Dílo ==
Měl být úspěšným [[Řečník|řečníkem]] a autorem několika básnických děl. Publikoval prý 21 knih svých řečí.<ref>CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). ''Zhořklé polibky''. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 112. Klub přátel poezie.</ref> Proslul především v oblasti soudního [[řečnictví]]. Byl konkurentem [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] a zastáncem přísného [[Atticismus|atticismu]].<ref name=":0">JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. ''Slovník latinských spisovatelů''. Praha: Leda, 2004. s. 156. ISBN 80-7335-042-4</ref> Jeho sláva značně vzrostla díky jeho obžalobám protiobžalobě [[Julius Caesar|CaesarovuCaesarova]] příznivcipříznivce [[Publius Vatinius|PubliuPublia VatinioviVatinia]].<ref>CONTE, Gian Biagio. ''Dějiny římské literatury''. 2. vyd. Přeložila Dagmar BARTOŇKOVÁ. Praha: Koniasch Latin Press, 2008. s. 148. ISBN 978-80-87914-57-9.</ref> Tato řeč byla vzorem ještě v době [[Tacitus|Tacitově.]]<ref name=":0" /> Psal útočné [[epigramy]] namířené proti politikům ([[Julius Caesar|Caearovi]] a [[Pompeius|Pompeiovi]]), ale skládal také svatební a milostné písně. Jednou z nich je pohřební píseň věnovaná jeho předčasně zemřelé manželce či milence Quintilii. Mimo to je autorem [[Epyllion|epyllia]] ''Io'' (pojmenováno podle hlavní hrdinky), v němž byl uplatněn oblíbený motiv [[Alexandrijská literaturaHelénismus|alexandrijskéhelénistické]] literatury]] – proměna.   
 
== Ukázky z díla ==
{{Citát|
ÍÓ
 
 
Och ty nešťastná panno, ty trpkým živíš se býlím...
 
 
Má mysl pro sebe větší teď hrůzu jen všechnu šílí...
 
 
Těžká nesmírným spánkem se zvrátila panenka v oku...
 
 
I Slunce pomýšlí na to se zotavit z věčného běhu...|Přeložil Otakar Smrčka}}
 
 
{{Citát|EPIGRAM
145

editací