|
[[Soubor:USSR stamp D.Ivanovsky 1964 4k.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|[[Dmitrij Ivanovskij]] (zde na sovětské známce) stál u samotného objevu virů]]
Slovo „virus“ původně znamenalo „[[jed]]“, nicméně v pozdní fázi 19. století se stalo synonymem pro termín „[[mikrob]]“. Postupně se ukazovalo, že některé mikroorganismy jsou poněkud zvláštní v tom, že se nezachytí na mikrobiologickém sítu tak, jako to dělají [[bakterie]]. Naopak, tyto mikroby procházely sítem a filtrát byl stále [[infekčnost|infekční]]. Postupně se objevovaly další a další příklady takových mikroorganismů a v roce 1928 vyšlo kompendium všech známých virů, nazvané ''Filterable Viruses'', tedy „filtrovatelné viry“. Až postupně byl [[přívlastek]] „filtrovatelné“ vypuštěn a slovo virus získalo jednoznačný význam – takový, jak ho chápeme dnes.<ref name="encyverte">{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Vertebrate Viruses| jméno=F| příjmení=Fenner}}</ref>
.k ivdbj kg,gbhjcjv,ghfmdjbvgmnvm@ nbfvn bncbcvmnbmdnxmvnbmcbfvmcmbxcbvcnx ,mcnv,m nb,cxmv,bcxmn,bmcnxf,'''nc,xvmbnmvnm,Hovno'''l'''nxc,vmbn,mxfcvnb,cvn,bmncf,vbnHovnoncbnxcmvnb,cxmvn,bmcvn,nbHovno<sub>v,mbvxcbnxc,bhf.dghkdhjfxgh,jhf.g,jdf,gdhf.,jgh.d,mfnbv,dvndsvf</sub>'''
áAž do konce devatenáctého století byly infekce přisuzovány vesměs [[bakterie|bakteriím]] a o existenci něčeho menšího se nevědělo. Skutečný průlom nastal až v roce [[1892]], kdy [[Rusko|ruský]] botanik [[Dmitrij Ivanovskij]] provedl slavný pokus s extrakty z [[tabák]]u napadeného tzv. [[Virus tabákové mozaiky|tabákovou mozaikou]]. Když tento extrakt přecedil přes [[Chamberlandův filtr|síto]], jímž žádné [[bakterie]] neprojdou, [[filtrát]] byl stále infekční. Sám Ivanovskij příčinu tohoto jevu neodhalil a stále hledal původce tabákové mozaiky mezi bakteriemi.<ref name="fields">{{citace monografie| titul = Fields Virology| vydání=5| příjmení = Knipe| jméno=David M.| příjmení2=Howley|jméno2=Peter M.| rok=2007 |vydavatel= Lippincott Williams & Wilkins}}</ref> Roku 1898 pokus zopakoval [[Martinus Beijerinck|Martinus Willem Beijerinck]]. Ten popsal infekční částice jako tzv. contagium vivum fluidum (z [[latina|lat]].,„nakažlivá živoucí tekutina“).<ref name="encyplant">{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Plant Viruses| jméno=R| příjmení=Hull}}</ref> Brzy byla objevena celá řada virů zodpovědných za různá onemocnění. Prvním objeveným [[zooviry|virem napadajícím živočichy]] byl [[virus slintavky a kulhavky]] (1898), prvním objeveným lidským virem byl v roce 1900 virus [[žlutá zimnice|žluté zimnice]]. V roce 1911 objevil [[Peyton Rous]] první virus způsobující [[rakovina|nádorové bujení]] (tzv. [[Rousův sarkom]]).<ref name="encymicro">{{citace sborníku| sborník =The Desk Encyclopedia of Microbiology| sestavitel = Schaechter, M| vydavatel=Elsevier| rok=2004| isbn=0-12-621361-5| titul=Viruses| autor=Schlesinger, S.; Schlesinger, M. J.}}</ref> V prvních etapách dvacátého století však stále nebylo jasno, co vlastně jsou viry zač – tyto dohady vyřešil až [[Félix d'Herelle|d'Herelleho]] [[plakový test]] (1917) a především první [[Elektronový mikroskop|elektronmikroskopický]] snímek virů (1939).<ref name="fields" />{{citace monografieV první polovině dvacátého století také bylo prokázáno, že se viry skládají z proteinů a nukleových kyselin. Od 60. let 20. století vědci začali používat viry jako [[modelový organismus|modelové organismy]] ke studiu obecných procesů, které následně bylo možno zobecnit na všechen pozemský život – zejména v souvislosti s rozvojem [[genové inženýrství|genového inženýrství]]. Dochází k rozvoji poznatků o roli virů ve vzniku [[rakovina|rakoviny]] či třeba k vývoji nových vakcín proti [[virové onemocnění|virovým onemocněním]]. Velkou výzvou pro virology byl, a stále je, virus [[HIV]].<ref name="fields" />
| příjmení = Knipe
| jméno = David M.
| příjmení2 = Howley
| jméno2 = Peter M.
| titul = Fields Virology
| vydání = 5
| vydavatel = Lippincott Williams & Wilkins
| rok = 2007
}}</ref> V první polovině dvacátého století také bylo prokázáno, že se viry skládají z proteinů a nukleových kyselin. Od 60. let 20. století vědci začali používat viry jako [[modelový organismus|modelové organismy]] ke studiu obecných procesů, které následně bylo možno zobecnit na všechen pozemský život – zejména v souvislosti s rozvojem [[genové inženýrství|genového inženýrství]]. Dochází k rozvoji poznatků o roli virů ve vzniku [[rakovina|rakoviny]] či třeba k vývoji nových vakcín protinbgvfhffdhfgdfdxbnxbnxbn Hovno [[virové onemocnění|onemocněním]]. Velkou výzvou pro virology byl, a stále je, virus [[HIV]].<ref name="fields" />
== Na pomezí života ==
|
