Max von der Grün: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 19:
Narodil se v [[Bavorsko|bavorském]] Bayreuthu, svobodné matce Margaretě von der Grün, která byla jedním z potomků zchudlé [[Franky|francké]] [[Šlechta|šlechty]]<ref>[https://www.literaturportal-bayern.de/autorenlexikon?task=lpbauthor.default&pnd=118542818 Max von der Grün] In: Literaturportal-bayern.de</ref> rodu von der Grün. Biologický otec o chlapce nejevil zájem. Tím více tuto úlohu v Maxově životě zastával jeho bavorský dědeček a také jeho český otčím Albert Mark, který do rodiny přišel v Maxových šesti letech. Svého otčíma Max zcela přijal za svého otce a po celý život na něj vzpomínal jako na otce vlastního.
Část svého dětství prožil Max von der Grün na území Československa v pohraniční obci [[Pavlův Studenec]] na [[Okres Tachov|Tachovsku]],<ref>[http://blog.abchistory.cz/cl306-dva-dopisy-pospischielovi---v-cesku-neznamy-nemecky-roman-se-odehrava-na-tachovsku.htm Dva dopisy Pospischielovi - V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku], ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016</ref><ref>[http://www.ps-pavluv-studenec.cz/index.php/pavluv-studenec-paulusbrunn/item/46-skola-v-pavlove-studenci Rota PS Pavlův Studenec], stránky o historii pohraniční roty.</ref><ref>[https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=grun&t=p Kohoutí Kříž], web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.</ref> na což později vzpomínal v autobiografickém románu ''Dva dopisy Pospischielovi''. V něm se také často zmiňuje o [[Cheb|Chebu]]. Souběžně Grün během dětství pobýval také v bavorském [[Schönwald (Bavorsko)|Schönwaldu]] a v bavorském [[Mitterteich|Mitterteichu]] ([[Zemský okres Tirschenreuth]]).
Se sociálními otázkami byl Max konfrontován už během dospívání. Rodina byla chudá, navíc [[Luteránství|protestanté]] mezi téměř samými [[Římskokatolická církev|katolíky]]. Albert Mark později přijal víru [[Svědkové Jehovovi|Badatelů Bible]], za což byl na podzim roku [[1938]] zatčen [[Gestapo|gestapem]] a uvězněn v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]]. Matka ani prarodiče jeho víru nepřijali; i oni ale byli [[Antifašismus|protinacisticky]] orientováni. V protinacistickém duchu byl vychováván i Max. Existovalo tedy hned několik příčin, proč byla rodina vystavována opakované společenské [[Ostrakismus|ostrakizaci]].
Řádek 25:
V českém prostředí jsou Grünovy vzpomínky na dětství v [[Sudety|Sudetech]] historicky cenné právě z toho důvodu, že situaci popisují z pohledu perzekuované [[Antifašismus|antifašistické]] menšiny [[Čeští Němci|místních Němců]]. Český čtenář tak má ojedinělou možnost sledovat dobové události nejen z pohledu vyhnaných Čechů nebo prostřednictvím dobových propagandistických fotografií místních nacistů. Grün tuto mozaiku doplňuje o příběhy utrpení početně malé skupiny v Česku žijících Němců, kteří republiku nezradili a trpěli za to.<ref>[https://technet.idnes.cz/max-von-der-grun-roman-dva-dopisy-pospischielovi-sudety-druha-svetova-valka-pohranici-gla-/vojenstvi.aspx?c=A181116_134223_vojenstvi_erp Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech], iDnes.cz, 18. 11. 2018.</ref>
Mladý Max se i přes vynikající školní výsledky z výše uvedených důvodů nedostal na [[gymnázium]] a začal se učit obchodu v německé pohraniční porcelánce. V roce 1943 vstoupil do [[Wehrmacht|německé armády]], kde sloužil jako [[Telegrafie|radiotelegrafista]]. Už o rok později se ale v [[Bitva_o_Normandii#Postup_do_vnitrozem.C3.AD|Bretani]] dostal do amerického zajetí, ze kterého se domů vrátil v roce 1946.
== Dělníkem v poválečném Německu ==
| |||