[[File:Columns, former Basilica of St. Vit in Prague, end of 11th c, Lapidary of NM Prague, 175707.jpg|thumb|upright=0.8|Sloupy z baziliky v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu]] ]]
Břetislavův syn a nástupce kníže [[Spytihněv II.]] dal namísto prostorově nedostačující rotundy vybudovat mnohem větší a reprezentativnější [[Spytihněvova bazilika|románskou baziliku sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie]].<ref name="skoda" /> Podle kronikáře KosmyKosmase byla stavba zahájena na svátek sv. Václava roku [[1060]].<ref name="skoda" /> Na místě rotundy začala v roce 1060 růst trojlodní bazilika s dvěma věžemi a s ní i nová dominanta Pražského hradu. Respektovala klášter Kostela pražského (ten byl vlastně přistavěn k její severní straně), Svatovítskou kapitulu i [[biskupský palác]]. Byla vlastně jakousi obrovitou nástavbou nad svatými hroby. Krátce po zahájení stavby kníže Spytihněv II. zemřel. V budování pokračoval Spytihněvův bratr, kníže [[Vratislav II.]], který se stal prvním českým králem. On sám vytyčil půdorys a dispozice stavby. Basilika měla půdorys ve tvaru kříže, na délku měřila sedmdesát metrů, tlusté zdi a pilíře členily temný prostor do tří lodí. Od časů basiliky se dodržovala unikátní tradice: „''Jestliže byl v jejím centru pochován panovník svatý Václav, nechť jsou čeští králové i napříště zde nejen korunováni, ale též pohřbíváni!''“ Po požáru, který již hotové dílo postihl roku [[1091]], byla definitivně dokončena v roce [[1096]]. K roku [[1074]] je u kostela zmiňována krypta sv. Kosmy a Damiána.<ref name="skoda" /> [[Loď (architektura)|Trojlodní]] bazilika s dvojicí apsidálně zakončených [[Chór (architektura)|chórů]] (východním a západním), [[Transept|příčnou lodí]] na západním konci a dvojicí věží měla podstatně monumentálnější rozměry než předcházející kostel – délku 70 m a šířku 35 m. Její půdorys je dobře doložen; v podzemí jižní části dnešní katedrály se dochovaly bohatě zdobené sloupy západní i východní krypty, fragmenty zdiva, dlažby a nosných sloupů.
