Karen Blixenová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Novela - změna odkazu/ů na novela (literatura)
es, typo, kat
Řádek 2:
 
[[Soubor:Karen Dinesen cirka 1903.jpg|náhled|Karen Blixenová (1903)]]
Baronka '''Karen von Blixen-Finecke''', rozenárodným jménem '''Karen Christentze Dinesen''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1885]] [[Rungstedlund]] – [[7. září]] [[1962]] [[Rungstedlund]]), byla dánskoudánská básnířkoubásnířka, spisovatelkouspisovatelka a vypravěčkouvypravěčka, která kromě svého vlastního jména psala pod pseudonymy '''Isaac Dinesen''', '''Osceola''' a '''Pierre Andrezel'''. Pocházela z vyšších statkářsko-aristokratických kruhů. Její otec [[Vilhelm Dinesen]] byl rovněž literárně činný, pod pseudonymem Boganis vydal dva svazky ''Jagtbreve'' (Lovecké dopisy).
 
== Život ==
Karen Dinesen se narodila v [[Rungstedlund]]uu v severním [[Sjaeland]]u jako druhá dcera spisovatele a kapitána Vilhelma a [[Ingeborg Dinesen]], rozené [[Westenholz]]ováWestenholzové. Karen Blixenová se po celý život se nechtěla smířit s konvenčními představami své rodiny o postavení ženy. Původně si chtěla zvolit dráhu profesionální výtvarnice (studovala na výtvarné akademii), pokoušela se také o literární tvorbu a pod pseudonymem Osceola uveřejnila časopisecky dvě novely. Roku [[1914]] se provdala za svého švédského bratrance [[baron Bror Blixen-Fineca|barona Brora Blixena-Fineca]] a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko [[Nairobi]] v [[Keňa|Keni]]. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele [[Denis Finch Hatton|Denise Finch Hattona]] se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do [[Dánsko|Dánska]], kde pak v rodném [[Rungstedlund]]u severně od [[Kodaň|Kodaně]] žila po zbytek života.
Roku [[1914]] se provdala za svého švédského bratrance [[baron Bror Blixen-Fineca|barona Brora Blixena-Fineca]] a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko [[Nairobi]] v [[Keňa|Keni]]. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele [[Denis Finch Hatton|Denise Finch Hattona]] se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do [[Dánsko|Dánska]], kde pak v rodném [[Rungstedlund]]u severně od [[Kodaň|Kodaně]] žila po zbytek života.
 
V průběhu let, která trávila v [[Afrika|Africe]] pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii ''Sandhedens haevn'' ([[1926]], Jak se pravda pomstila). Prosadila se však až anglicky psanou a v [[Spojené státy americké|USA]] velmi úspěšnou sbírkou [[novela (literatura)|novel]] ''[[Seven Gothic Tales]]'' ([[1934]]), kterou sama přeložila do dánštiny jako ''Syv fantastiske fortaellinger'' ([[1935]], ''Sedm fantastických příběhu''). Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem [[Isaak Dinesen]], stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do [[dánština|dánštiny]].
Řádek 15 ⟶ 14:
Blixenová psala [[Dánština|dánsky]] i [[Angličtina|anglicky]]. Těžiště jejího díla je v útvaru dlouhé [[povídka|povídky]]. Děj většiny v z nich se odehrává v období od pol. [[18. století]] do pol. [[19. století]], hrdiny jsou většinou postavy z vyšších společenských kruhů nebo naopak archetypální, sociálně nezařazení představitelé „duchovní aristokracie“, a jejich společným rysem je protinaturalistická vypravěčská technika s důrazem na osobu autora, respektive vypravěče, vyznačujícího se až božskou všemocností ve vztahu k literárním postavám (oblíbeným motivem Blixenové jsou loutky).
 
V souladu s dobovou lokalizací děje charakterizuje [[novela (literatura)|novely]] i lehce archaizovaný a vysoce formalizovaný jazyk. Mezní situací příběhů Karen Blixen je obvykle chvíle existencionálního osudového rozhodování (v tom se autorka jeví jako dědička a pokračovatelka [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]]). Pronikavá autorská ironie, jež na sebe někdy bere podobu [[dekadence|dekadentní]], stylizované a na odiv stavěné cyničnosti, brání přehnanému patetizování. Snahu o zobecnění a širší psychologickou platnost příběhů podtrhují všudypřítomné vazby s dědictvím kulturního světa evropského i mimoevropského, v němž se postavy Blixenové pohybují. Pod pláštěm historických převleků skrývá Blixenová vysoce kritický postoj k měšťáckým hodnotám a úzkoprsé morálce. Moderní [[feminismus|feministická]] kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.<ref name="cernik" />
Moderní [[feminismus|feministická]] kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.<ref name="cernik" />
 
'''Africká farma''' (Den afrikanske farm, také pod názvem ''Vzpomínky na Afriku'' – [[1992]]) je autobiografická próza, která byla veřejností velmi vstřícně přijata. Kniha je žánrovou směsicí vzpomínek, lyrizovaných popisů a esejistických úvah, čerpajících ze spisovatelčiných zážitků z doby pobytu v Africe. Děj sice nemá výrazný ucelený epický průběh, nicméně text je koncipován jako stylizovaný příběh o ztraceném ráji. Přestože Blixenová Afriku značně idealizuje, kniha nabízí řadu zajímavých postřehů o vztahu mezi různými kulturami a mezi přírodou a kulturou obecně.<ref>HUMPÁL, Martin, Helena KADEČKOVÁ a Viola PARENTE-ČAPKOVÁ. Moderní skandinávské literatury: 1870–2000. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, s. 160–163. ISBN 80-246-1174-0.</ref>
Řádek 90 ⟶ 88:
[[Kategorie:Narození 1885]]
[[Kategorie:Úmrtí 1962]]
[[Kategorie:Dánští spisovatelé]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící dánsky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící anglicky]]
[[Kategorie:Narození 17. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. září]]
[[Kategorie:Narození v regionu Hovedstaden]]
[[Kategorie:Úmrtí v regionu Hovedstaden]]
[[Kategorie:Osobnosti na dánských bankovkách]]
[[Kategorie:Dánští spisovatelé]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící dánsky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící anglicky]]
[[Kategorie:Ženy]]