Vánoce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
čerpání moje hlava značky: možný vandalismus první editace odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele Miloš zemánek (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=křesťanském svátku}}
{{Infobox - svátek
| název svátku = Vánoce
| druh = křesťanský
| typ = křesťanství
| obrázek = Juletræet.jpg
| popisek = Vánoční stromek je vedle [[jesličky|jesliček]]<br>nejznámějším symbolem Vánoc
| oficiální název = Vánoce
| jiný název =
| slavený = křesťany i občanskou společností po celém světě
| významnost = Narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]].
| datum = ''Vánoční doba''<br>'''od [[vigilie]] (předvečera) [[25. prosinec|25. prosince]]''' po Hromnice 2.února a nebo [[svátek Křtu Páně]]<br>v křesťanských církvích<br>
'''[[7. leden|7. ledna]]''' <br>
'''[[6. leden|6. ledna]]''' v arménské apoštolské církvi
''Lidové slavení:''<br>
'''[[24. prosinec|24. prosince]]''' Štědrý den v Evropě, včetně ČR<br>
'''[[25. prosinec|25. prosince]]''' [[Francie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velká Británie]] atd.
| oslavy =
| zvyky = koleda, dávání dárků, rodinná setkávání, zdobení stromků.
| souvisí s = [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]], [[Advent]], [[Epifanie]], [[Svátek Křtu Páně]]
}}
[[Soubor: Nativity from Sherbrooke Missal cropped.jpg |thumb|upright=0.8|Narození Páně, misál ze Sherbrooke, kolem 1315 ]]
[[Soubor: Christmas Tree 1848.jpg|thumb|upright=0.8| Vánoční stromek královny Viktorie a prince Alberta (1848)]]
[[Soubor: Betlem Toman 02.jpg|thumb|upright=1.1| Jesličky z východních Čech, 19. století]]
'''Vánoce''' jsou [[Křesťanství|křesťanské]] svátky narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Hlavní svátek ([[Slavnost Narození Páně]] čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Předchází mu doba [[advent]]ní a [[Štědrý den]] jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční trvající v [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] dle tradičního kalendáře do [[Hromnice (svátek)|Hromnic]] 2.února, dle kalendáře po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] do neděle po 6. lednu,<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pavel VI. | jméno = | titul = Norme generali per l'ordinamento dell'Anno liturgico e del Calendario romano, 33 | periodikum = Cattolici Romani: forum cristiano cattolico italiano. | datum = | ročník = | číslo = | strany = | jazyk = it | url = http://www.cattoliciromani.com/75-thesaurus-liturgiae/54413-norme-generali-per-l-ordinamento-dell-anno-liturgico-e-del-calendario-romano | datum přístupu = 2017-12-29 }}</ref> v jiných západních církvích do svátku [[Zjevení Páně]] (6. ledna). Ve většině [[pravoslaví|pravoslavných]] církví se datum svátků stanovuje podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze [[4. století|4. století]] z Říma.
K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako [[koleda]], [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama.
== Původ slova ==
Slovo ''Vánoce'' pochází ze staroněmeckého ''wāhnachten'' (dnes ''Weihnachten''), složeného z ''wīha-'' (světit) a ''Nacht'' (noc).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Holub | jméno = Josef | odkaz na autora = | příjmení2 = Lyer | jméno2 = Stanislav | odkaz na autora2 = | rok = 1978 | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého | vydání = 2 | vydavatel = SPN | místo = Praha | stránky = 501}}</ref> [[Václav Machek (jazykovědec)|Machkův]] etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar ''wínnahten'' a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Machek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Machek | rok = 1971 | titul = Etymologický slovník | vydání = 3 | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 677}}</ref> Německý Pfeiferův etymologický slovník odvozuje německé ''weihen'' od staroindického ''vinákti'', třídit, oddělovat.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pfeifer | jméno = Wolfgang | odkaz na autora = | rok = 1995 | titul = Etymologisches Wörterbuch des Deutschen | vydání = 1 | vydavatel = Deutscher Taschenbuch Verlag | místo = München | stránky = 1549 | isbn = 3-05-000626-9
}}</ref>
Řádek 407 ⟶ 437:
=== Betlémská hvězda ===
{{Podrobně|Betlémská hvězda}}
Betlémská hvězda, popisovaná v Matoušově evangeliu, je někdy považována za kometu. Avšak mohlo by jít i o novou hvězdu ([[nova|novu]] či [[supernova|supernovu]]). [[Konjunkce (astronomie)|Konjunkcím planet]] již dříve byl přikládán velký význam i mezi laiky a je jistá možnost, že krátkodobá konjunkce planet mohla být také jevem, který upoutal pozornost vědců té doby. Možnost, že by šlo o velmi vzácnou konjunkci planet, jenž byla později mylně interpretována, patří k oblíbeným, ačkoliv ostatní možnosti o jaký úkaz na nebi vlastně šlo, rovněž nelze vyloučit.<ref name="vira.cz">{{
}}</ref>
Kometa zobrazovaná na lidových betlémech byla vytvářena až podle Halleyovy komety, po roce 1301. Odborníci však nemohou vyloučit, že mohla v době Kristova narození být na noční obloze viditelná jiná kometa. Tuto teorii zastává například A. A. Borett (1983).<ref name="vira.cz" /> Možnost, že by v té době byla viditelná nová hvězda, v moderní astronomické terminologii buď nova nebo supernova, je považována za pravděpodobnější. Zastáncem této možnosti je například A. J. Morehouse (1978).<ref name="vira.cz" />
Řada astronomů podporuje názor Johanna Keplera, že šlo spíše o [[Konjunkce (astronomie)|konjunkci]] planet.<ref name="vira.cz" /> Význam tomuto úkazu připisuje astrologie, která byla v dřívější době s astronomií nerozlučně spjata. Mudrci od východu tedy mohli být astrology, kteří vykládali ze „znamení na nebi“ [[věštba|věštby]]. Konjunkce je mohla zavést do Betléma. Podle Keplera došlo dokonce v roce 7 před naším letopočtem k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. To potvrzují i moderní výpočty. K úhlovému přiblížení Jupiteru a Saturnu došlo 29. května, 30. září a 5. prosince téhož roku. Podle těchto výpočtů šlo o neobyčejně nápadný úkaz.<ref name="vira.cz" />
Na základě této teorie by se Kristus jako osoba narodil koncem léta či na podzim roku 7 před naším letopočtem. Jinou verzi konjunkce jako betlémské hvězdy uvádí R. W. Sinnott.<ref name="vira.cz" />
== Statistiky ==
Podle průzkumu GfK ''České Vánoce ve statistice'' umělý vánoční strom v roce 2014 preferovalo 36 % Čechů, 2 % obyvatel ČR vánoční strom vůbec nemá. Na stole k sváteční večeři mělo bramborový salát 89 % obyvatel ČR a kapra 67 %. Podle průzkumů tráví 94 % Čechů Štědrý večer doma.<ref name="kapra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Štráfeldová
| jméno = Milena
| titul = Třetina Čechů má doma umělý stromek, kapra jí dvě třetiny
| datum_vydání = 2014-12-24
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/tretina-cechu-ma-doma-umely-stromek-kapra-ji-dve-tretiny
}}</ref> <ref name="blesk">{{Citace elektronické monografie
| titul = GfK: Umělý stromek má doma 36 procent Čechů, kapra jí dvě třetiny
| vydavatel = blesk.cz
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.blesk.cz/clanek/live-zajimavosti/293225/gfk-umely-stromek-ma-doma-36-procent-cechu-kapra-ji-dve-tretiny.html
}}</ref>
Z Vánočních zvyků téměř třetina Čechů udržuje tradici postu na Štědrý den. Téměř třetina Čechů se přitom také hlásí k nějakému směru křesťanské víry a navštíví vánoční mši v kostele, ačkoliv krátce po dlouholetém potlačování komunistickým režimem v roce 1995 se ke křesťanské víře hlásilo 39 % obyvatel. V roce 2014 byl statistiky zaznamenán další pokles a rovněž se zvýšil počet obyvatel, kteří tvrdí že v Boha určitě nevěří na 42 %. Přesto je návštěva kostela vánočním zvykem i v necelé třetině rodin kde spíše v Boha nevěří.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vánoce mění statistiky, do kostela se vypraví třetina Čechů
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.lidovky.cz/vanoce-meni-statistiky-do-kostela-se-vypravi-tretina-cechu-pos-/zpravy-domov.aspx?c=A121221_175342_ln_domov_ziz
}}</ref>
Vánoční jmelí má doma a tradici s kapří šupinou pod talířem přiznává více než polovina obyvatel ČR. Jmelí věší častěji ženy. Vánoční cukroví peče 61 % obyvatel.<ref name="kapra" /><ref name="blesk" />
Více než 40 % obyvatel lze podle průzkumu považovat za pověrčivé. Tyto osoby nevěší 24. prosince prádlo, nechodí do hospody a nehrají karty. Vánoční zvyky jsou častěji praktikovány v rodinách s dětmi. U 70 % obyvatel se podle průzkumu rodina svolává zvonečkem, aby nalezli a rozbalovali dárky pod stromkem. Více než polovina žen a asi třetina mužů zpívá u stromečku koledy. Tradice házení střevícem přes hlavu a [[lití olova]], které jsou spojeny s pověrou věštění ženicha, jsou praktikovány nejméně.<ref name="kapra" /><ref name="blesk" />
Podle statistických přehledů dat na síti Facebook a Twitter v ČR je vidět v objemu přenášených dat na Štědrý den silný pokles mezi denní špičkou, která nastává kolem 14. hodiny, až zhruba do 18. hodiny. Objem přenášených dat poté opět vzrůstá, se špičkou mezi 20. a 21. hodinou, a výrazněji klesá až kolem půlnoci. Po 18. hodině také silně narůstá objem dat, která se týkají online her a internetového telefonování. Celkový objem přenesených dat na Štědrý den je zhruba o čtvrtinu nižší, než o běžném víkendu. Na Silvestra objem přenesených dat postupně klesá od 18. hodiny s výrazným propadem objemu přenesených dat okolo půlnoci. Celkový objem přenesených dat na Silvestra je zhruba o 15 procent nižší oproti běžnému víkendu.
Trend rozložení [[sebevražda|sebevražd]] podle měsíců platil za roky 2006–2010 stejně pro muže i ženy, nejnižší počet sebevražd byl v prosinci. Během Štědrého večera a 25. prosince je počet dlouhodobě podprůměrný, téměř poloviční oproti jiným dnům. Naopak na Silvestra (31. prosince) se počet sebevražd zvýšil v uvedených letech nejméně o polovinu oproti běžnému dennímu průměru. Již první dny Nového roku jsou ale páchány sebevraždy zcela v statistických hranicích běžného denního průměru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sebevraždy
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj
}}</ref>
Obyvatelé ČR si na Vánoce půjčují průměrně 7 300 korun, zpravidla půjčkou u nebankovní instituce. Tyto půjčky stahují někdy obyvatele do dluhové pasti a zaplatí někdy věřiteli násobně více než činí půjčená částka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nepoučitelní lidé se kvůli svátkům zadluží i na celé roky
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.novinky.cz/vanoce/357158-nepoucitelni-lide-se-kvuli-svatkum-zadluzi-i-na-cele-roky.html
}}</ref> V ČR za Štědrý den 2011 hasiči evidovali 54 požárů, část z nich pravidelně způsobují svíčky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vánoční pohoda? Pozor na svíčky! | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4440-vanocni-pohoda-pozor-na-svicky/}}</ref>
V roce 2012 mělo na horách, podle odhadů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, strávit Vánoce přes 200 000 lidí, přičemž do zahraničí mělo odcestovat asi 100 000 lidí. V ČR mělo strávit Vánoce 2012 asi 180 tisíc turistů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Bujaré oslavy nového roku | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4444-bujare-oslavy-noveho-roku/}}</ref>
Praha za posledních čtyřicet let zaznamenala bílé Vánoce devětkrát, v ČR jsou většinou Vánoce na blátě.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Mýtus bílých Vánoc | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-63290220-mytus-bilych-vanoc}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Christmas|635608218|de|Weihnachten|135675442}}
<references>
<ref name="zíbrt">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zíbrt | jméno = Čeněk | titul = Hoj, ty štědrý večere... | datum_přístupu = 2018-05-19 | url = http://www.nulk.cz/ek-obsah/veselechvile/sv7/}}</ref>
<ref name="Ace Collins">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Collins | jméno = Ace | titul = Stories Behind the Great Traditions of Christmas | vydavatel = Zondervan | datum_přístupu = 2018-05-19 | url = http://books.google.com/?id=mo8vgZoROl8C&pg=PT71&dq=christmas+colors#v=onepage&q=christmas%20colors&f=false | dostupnost = Google Books | isbn = 978-0-310-87388-4}}</ref>
Řádek 427 ⟶ 513:
* [[Jesličky]]
* [[Ježíš Kristus]]
* [[Liturgický rok
* [[Křesťanské Vánoce]]
* [[Yule]] ([[germáni|germánské]] oslavy [[slunovrat]]u)
* [[Vánoční trhy]]
* [[Kračun]]
|