Vánoce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
čerpání moje hlava
značky: možný vandalismus první editace odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele Miloš zemánek (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=křesťanském svátku}}
{{Infobox - svátek
| název svátku = Vánoce
| druh = křesťanský
| typ = křesťanství
| obrázek = Juletræet.jpg
| popisek = Vánoční stromek je vedle [[jesličky|jesliček]]<br>nejznámějším symbolem Vánoc
| oficiální název = Vánoce
| jiný název =
| slavený = křesťany i občanskou společností po celém světě
| významnost = Narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]].
| datum = ''Vánoční doba''<br>'''od [[vigilie]] (předvečera) [[25. prosinec|25. prosince]]''' po Hromnice 2.února a nebo [[svátek Křtu Páně]]<br>v křesťanských církvích<br>
'''[[7. leden|7. ledna]]''' <br>
'''[[6. leden|6. ledna]]''' v arménské apoštolské církvi
 
''Lidové slavení:''<br>
'''[[24. prosinec|24. prosince]]''' Štědrý den v Evropě, včetně ČR<br>
'''[[25. prosinec|25. prosince]]''' [[Francie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velká Británie]] atd.
| oslavy =
| zvyky = koleda, dávání dárků, rodinná setkávání, zdobení stromků.
| souvisí s = [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]], [[Advent]], [[Epifanie]], [[Svátek Křtu Páně]]
}}
[[Soubor: Nativity from Sherbrooke Missal cropped.jpg |thumb|upright=0.8|Narození Páně, misál ze Sherbrooke, kolem 1315 ]]
[[Soubor: Christmas Tree 1848.jpg|thumb|upright=0.8| Vánoční stromek královny Viktorie a prince Alberta (1848)]]
[[Soubor: Betlem Toman 02.jpg|thumb|upright=1.1| Jesličky z východních Čech, 19. století]]
 
'''Vánoce''' jsou [[Křesťanství|křesťanské]] svátky narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Hlavní svátek ([[Slavnost Narození Páně]] čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Předchází mu doba [[advent]]ní a [[Štědrý den]] jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční trvající v [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] dle tradičního kalendáře do [[Hromnice (svátek)|Hromnic]] 2.února, dle kalendáře po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] do neděle po 6. lednu,<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pavel VI. | jméno = | titul = Norme generali per l'ordinamento dell'Anno liturgico e del Calendario romano, 33 | periodikum = Cattolici Romani: forum cristiano cattolico italiano. | datum = | ročník = | číslo = | strany = | jazyk = it | url = http://www.cattoliciromani.com/75-thesaurus-liturgiae/54413-norme-generali-per-l-ordinamento-dell-anno-liturgico-e-del-calendario-romano | datum přístupu = 2017-12-29 }}</ref> v jiných západních církvích do svátku [[Zjevení Páně]] (6. ledna). Ve většině [[pravoslaví|pravoslavných]] církví se datum svátků stanovuje podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze [[4. století|4.&nbsp;století]] z&nbsp;Říma.
 
K&nbsp;Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako [[koleda]], [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]. Ve 20. a 21. století se Vánoce v&nbsp;mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama.
 
== Původ slova ==
Slovo ''Vánoce'' pochází ze staroněmeckého ''wāhnachten'' (dnes ''Weihnachten''), složeného z&nbsp;''wīha-'' (světit) a ''Nacht'' (noc).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Holub | jméno = Josef | odkaz na autora = | příjmení2 = Lyer | jméno2 = Stanislav | odkaz na autora2 = | rok = 1978 | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého | vydání = 2 | vydavatel = SPN | místo = Praha | stránky = 501}}</ref> [[Václav Machek (jazykovědec)|Machkův]] etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar ''wínnahten'' a soudí, že k&nbsp;převzetí muselo dojít ještě v&nbsp;předcyrilometodějské době.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Machek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Machek | rok = 1971 | titul = Etymologický slovník | vydání = 3 | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 677}}</ref> Německý Pfeiferův etymologický slovník odvozuje německé ''weihen'' od staroindického ''vinákti'', třídit, oddělovat.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pfeifer | jméno = Wolfgang | odkaz na autora = | rok = 1995 | titul = Etymologisches Wörterbuch des Deutschen | vydání = 1 | vydavatel = Deutscher Taschenbuch Verlag | místo = München | stránky = 1549 | isbn = 3-05-000626-9
}}</ref>
Řádek 407 ⟶ 437:
=== Betlémská hvězda ===
{{Podrobně|Betlémská hvězda}}
Betlémská hvězda, popisovaná v&nbsp;Matoušově evangeliu, je někdy považována za kometu. Avšak mohlo by jít i o novou hvězdu ([[nova|novu]] či [[supernova|supernovu]]). [[Konjunkce (astronomie)|Konjunkcím planet]] již dříve byl přikládán velký význam i mezi laiky a je jistá možnost, že krátkodobá konjunkce planet mohla být také jevem, který upoutal pozornost vědců té doby. Možnost, že by šlo o velmi vzácnou konjunkci planet, jenž byla později mylně interpretována, patří k&nbsp;oblíbeným, ačkoliv ostatní možnosti o jaký úkaz na nebi vlastně šlo, rovněž nelze vyloučit.<ref name="vira.cz">{{PřekladCitace elektronické monografie |en příjmení = Grygar |Christmas jméno = Jiří |635608218 titul = Astronomie a data biblických událostí |de vydavatel = Víra.cz |Weihnachten datum_přístupu = 2014-11-26 |135675442}}<references groupurl ="ggfvdfrfggf"> http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Astronomie-a-data-biblickych-udalosti.html
}}</ref>
 
Kometa zobrazovaná na lidových betlémech byla vytvářena až podle Halleyovy komety, po roce 1301. Odborníci však nemohou vyloučit, že mohla v&nbsp;době Kristova narození být na noční obloze viditelná jiná kometa. Tuto teorii zastává například A.&nbsp;A. Borett (1983).<ref name="vira.cz" /> Možnost, že by v&nbsp;té době byla viditelná nová hvězda, v&nbsp;moderní astronomické terminologii buď nova nebo supernova, je považována za pravděpodobnější. Zastáncem této možnosti je například A.&nbsp;J. Morehouse (1978).<ref name="vira.cz" />
 
Řada astronomů podporuje názor Johanna Keplera, že šlo spíše o [[Konjunkce (astronomie)|konjunkci]] planet.<ref name="vira.cz" /> Význam tomuto úkazu připisuje astrologie, která byla v&nbsp;dřívější době s&nbsp;astronomií nerozlučně spjata. Mudrci od východu tedy mohli být astrology, kteří vykládali ze „znamení na nebi“ [[věštba|věštby]]. Konjunkce je mohla zavést do Betléma. Podle Keplera došlo dokonce v&nbsp;roce 7 před naším letopočtem k&nbsp;trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v&nbsp;souhvězdí Ryb. To potvrzují i moderní výpočty. K&nbsp;úhlovému přiblížení Jupiteru a Saturnu došlo 29.&nbsp;května, 30.&nbsp;září a 5.&nbsp;prosince téhož roku. Podle těchto výpočtů šlo o neobyčejně nápadný úkaz.<ref name="vira.cz" />
 
Na základě této teorie by se Kristus jako osoba narodil koncem léta či na podzim roku 7 před naším letopočtem. Jinou verzi konjunkce jako betlémské hvězdy uvádí R.&nbsp;W. Sinnott.<ref name="vira.cz" />
 
== Statistiky ==
Podle průzkumu GfK ''České Vánoce ve statistice'' umělý vánoční strom v&nbsp;roce 2014 preferovalo 36 % Čechů, 2 % obyvatel ČR vánoční strom vůbec nemá. Na stole k&nbsp;sváteční večeři mělo bramborový salát 89 % obyvatel ČR a kapra 67 %. Podle průzkumů tráví 94 % Čechů Štědrý večer doma.<ref name="kapra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Štráfeldová
| jméno = Milena
| titul = Třetina Čechů má doma umělý stromek, kapra jí dvě třetiny
| datum_vydání = 2014-12-24
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/tretina-cechu-ma-doma-umely-stromek-kapra-ji-dve-tretiny
}}</ref> <ref name="blesk">{{Citace elektronické monografie
| titul = GfK: Umělý stromek má doma 36&nbsp;procent Čechů, kapra jí dvě třetiny
| vydavatel = blesk.cz
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.blesk.cz/clanek/live-zajimavosti/293225/gfk-umely-stromek-ma-doma-36-procent-cechu-kapra-ji-dve-tretiny.html
}}</ref>
 
Z&nbsp;Vánočních zvyků téměř třetina Čechů udržuje tradici postu na Štědrý den. Téměř třetina Čechů se přitom také hlásí k&nbsp;nějakému směru křesťanské víry a navštíví vánoční mši v&nbsp;kostele, ačkoliv krátce po dlouholetém potlačování komunistickým režimem v&nbsp;roce 1995 se ke křesťanské víře hlásilo 39 % obyvatel. V&nbsp;roce 2014 byl statistiky zaznamenán další pokles a rovněž se zvýšil počet obyvatel, kteří tvrdí že v&nbsp;Boha určitě nevěří na 42 %. Přesto je návštěva kostela vánočním zvykem i v&nbsp;necelé třetině rodin kde spíše v&nbsp;Boha nevěří.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vánoce mění statistiky, do kostela se vypraví třetina Čechů
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.lidovky.cz/vanoce-meni-statistiky-do-kostela-se-vypravi-tretina-cechu-pos-/zpravy-domov.aspx?c=A121221_175342_ln_domov_ziz
}}</ref>
 
Vánoční jmelí má doma a tradici s&nbsp;kapří šupinou pod talířem přiznává více než polovina obyvatel ČR. Jmelí věší častěji ženy. Vánoční cukroví peče 61 % obyvatel.<ref name="kapra" /><ref name="blesk" />
 
Více než 40 % obyvatel lze podle průzkumu považovat za pověrčivé. Tyto osoby nevěší 24.&nbsp;prosince prádlo, nechodí do hospody a nehrají karty. Vánoční zvyky jsou častěji praktikovány v&nbsp;rodinách s&nbsp;dětmi. U 70 % obyvatel se podle průzkumu rodina svolává zvonečkem, aby nalezli a rozbalovali dárky pod stromkem. Více než polovina žen a asi třetina mužů zpívá u stromečku koledy. Tradice házení střevícem přes hlavu a [[lití olova]], které jsou spojeny s&nbsp;pověrou věštění ženicha, jsou praktikovány nejméně.<ref name="kapra" /><ref name="blesk" />
 
Podle statistických přehledů dat na síti Facebook a Twitter v&nbsp;ČR je vidět v&nbsp;objemu přenášených dat na Štědrý den silný pokles mezi denní špičkou, která nastává kolem 14.&nbsp;hodiny, až zhruba do 18.&nbsp;hodiny. Objem přenášených dat poté opět vzrůstá, se špičkou mezi 20. a 21.&nbsp;hodinou, a výrazněji klesá až kolem půlnoci. Po 18.&nbsp;hodině také silně narůstá objem dat, která se týkají online her a internetového telefonování. Celkový objem přenesených dat na Štědrý den je zhruba o čtvrtinu nižší, než o běžném víkendu. Na Silvestra objem přenesených dat postupně klesá od 18.&nbsp;hodiny s&nbsp;výrazným propadem objemu přenesených dat okolo půlnoci. Celkový objem přenesených dat na Silvestra je zhruba o 15&nbsp;procent nižší oproti běžnému víkendu.
 
Trend rozložení [[sebevražda|sebevražd]] podle měsíců platil za roky 2006–2010 stejně pro muže i ženy, nejnižší počet sebevražd byl v&nbsp;prosinci. Během Štědrého večera a 25. prosince je počet dlouhodobě podprůměrný, téměř poloviční oproti jiným dnům. Naopak na Silvestra (31. prosince) se počet sebevražd zvýšil v&nbsp;uvedených letech nejméně o polovinu oproti běžnému dennímu průměru. Již první dny Nového roku jsou ale páchány sebevraždy zcela v&nbsp;statistických hranicích běžného denního průměru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sebevraždy
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj
}}</ref>
 
Obyvatelé ČR si na Vánoce půjčují průměrně 7&nbsp;300 korun, zpravidla půjčkou u nebankovní instituce. Tyto půjčky stahují někdy obyvatele do dluhové pasti a zaplatí někdy věřiteli násobně více než činí půjčená částka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nepoučitelní lidé se kvůli svátkům zadluží i na celé roky
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.novinky.cz/vanoce/357158-nepoucitelni-lide-se-kvuli-svatkum-zadluzi-i-na-cele-roky.html
}}</ref> V&nbsp;ČR za Štědrý den 2011 hasiči evidovali 54 požárů, část z&nbsp;nich pravidelně způsobují svíčky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vánoční pohoda? Pozor na svíčky! | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4440-vanocni-pohoda-pozor-na-svicky/}}</ref>
 
V&nbsp;roce 2012 mělo na horách, podle odhadů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, strávit Vánoce přes 200&nbsp;000 lidí, přičemž do zahraničí mělo odcestovat asi 100&nbsp;000 lidí. V&nbsp;ČR mělo strávit Vánoce 2012 asi 180&nbsp;tisíc turistů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Bujaré oslavy nového roku | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4444-bujare-oslavy-noveho-roku/}}</ref>
 
Praha za posledních čtyřicet&nbsp;let zaznamenala bílé Vánoce devětkrát, v&nbsp;ČR jsou většinou Vánoce na blátě.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Mýtus bílých Vánoc | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-63290220-mytus-bilych-vanoc}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Christmas|635608218|de|Weihnachten|135675442}}
<references>
<ref name="zíbrt">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zíbrt | jméno = Čeněk | titul = Hoj, ty štědrý večere... | datum_přístupu = 2018-05-19 | url = http://www.nulk.cz/ek-obsah/veselechvile/sv7/}}</ref>
<ref name="Ace Collins">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Collins | jméno = Ace | titul = Stories Behind the Great Traditions of Christmas | vydavatel = Zondervan | datum_přístupu = 2018-05-19 | url = http://books.google.com/?id=mo8vgZoROl8C&pg=PT71&dq=christmas+colors#v=onepage&q=christmas%20colors&f=false | dostupnost = Google Books | isbn = 978-0-310-87388-4}}</ref>
Řádek 427 ⟶ 513:
* [[Jesličky]]
* [[Ježíš Kristus]]
* [[Liturgický rok|Liturgický ro]]
* [[Křesťanské Vánoce]]
* [[Yule]] ([[germáni|germánské]] oslavy [[slunovrat]]u)
* [[Vánoční trhy]]
* [[Kračun]]