Vrkoč (národní přírodní památka): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna kat.
m Robot: sloučení infoboxů; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - chráněné území v Česku
| stát = Česká republika
| typ = NPP
| název = Vrkoč
| obrázek = skalni utvar Vrkoc.jpg
| popisek =
| datum vyhlášení = 10. června [[1966]]
| vyhlásil = Okresní národní výbor Ústí nad Labem
| úsopkód = 518
| lokalitaumístění = [[Vaňov]]
| nadmořská výška = 146–240
| výměrarozloha = 2,61 ha
| okres = Ústí nad Labem
| poznámky =
| commonscat = Vrkoč
| zeměpisná délka = 14.0436111
| zeměpisná šířka = 50.63
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 50 | lat_min = 37 | lat_sec = 48 | lon_deg = 14 | lon_min = 2 | lon_sec = 37 | caption = | label = Vrkoč | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
| pojem nižšího celku = Okres
| okresnázev nižšího celku = Ústí nad Labem
}}
'''Národní přírodní památka Vrkoč''' je chráněné území ležící v okrajové části krajského města [[Ústí nad Labem]], v katastrálním území [[Vaňov]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|titul=Zvláště chráněná území (§14)|periodikum=drusop.nature.cz|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=518|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Hlavním předmětem ochrany je geologický útvar se sloupcovitou odlučností [[Čedič|olivinického čediče]], tvarovaného do podoby obráceného vějíře.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=David|jméno=Petr|příjmení2=Soukup|jméno2=Vladimír|titul=Velká turistická encyklopedie Ústecký kraj|vydání=první|vydavatel=Euromedia Group, k.s.- Knižní klub|místo=Praha|rok=2010|počet stran=416|strany=385|isbn=978-80-242-2676-7}}</ref><ref name=":0" />
Řádek 22:
 
== Lokalita ==
[[Soubor:pohled z vyhlidky na Vrkoc.jpg|thumbnáhled|Pohled z vyhlídky na Vrkoč]]
 
NPP Vrkoč se nachází v katastrálním území Vaňov,<ref name=":5">{{Citace monografie|příjmení=Kuncová|jméno=Jaromíra|příjmení2=|jméno2=|titul=Chráněná území v severních Čechách|vydání=|vydavatel=Tisk Propagační tvorba|místo=Praha|rok=1975|počet stran=|strany=22|isbn=}}</ref> 3,5 km jižně od centra krajského města Ústí nad Labem.<ref name=":2" /> Území má výměru 2,61 ha a leží v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 146 až 240 m.<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|titul=Exkurzní lokalita Ústí nad Labem - Vrkoč|periodikum=pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz|url=http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/vrkoc/vrkoc.htm|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Skalní útvar Vrkoč vybíhá ze svahu labského údolí na levém břehu řeky [[Labe]]. V těsné blízkosti národní přírodní památky vede železnice z Ústí do Prahy, která území odděluje od hlavní silnice spojující město Ústí nad Labem s [[Lovosice]]mi.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šedivý|jméno=Jiří|titul=Vrkoč|periodikum=www.ceskestredohori.cz|url=http://www.ceskestredohori.cz/mista/vrkoc.htm|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Celé území je součástí CHKO České středohoří.<ref name=":0" />
 
== Historie ==
K odkrytí do podoby, v jaké se dnes skalní masiv Vrkoče nachází, došlo v průběhu 19. století.<ref name=":0" /> K odtěžení několika skalních bloků došlo v rámci stavebních prací prováděných na dráze Praha- Drážďany v roce 1850.<ref name=":0" /> Původní rozsah [[Bazalt|bazaltovébazalt]]ové žíly byl až k řece Labi, ale značná část byla odtěžena z důvodu budování nové železniční trati.<ref name=":1" /> Postupnou těžbou kamene tak došlo k odkryvu čela čedičové žíly s geologickým útvarem. Vytěžený kámen byl použit například pro vydláždění ústeckého [[Mírové náměstí (Ústí nad Labem)|Mírového náměstí]].<ref name=":6" />
 
O zachování skály a ukončení těžby se zasloužil významný geolog a petrograf prof. [[Josef Emanuel Hibsch|J. E. Hibsch z Homole u Panny]], spolu s železničním stavitelem Ing. [[Alois Negrelli|Aloisem Negrellim.]]<ref name=":0" /> Díky úsilí J. E. Hibsche, který se mimo jiné zasloužil i o záchranu lokalit [[Panská skála]] či [[Komorní hůrka]], nebyla žádná další těžařská činnost na území prováděna.
Řádek 38:
 
=== Geologie ===
NPP Vrkoč je součástí neovulkanické formace [[Český masiv|Českého masivu]].<ref name=":1" /> Výskyt sloupcovité odlučnosti je spojen s místy výstupu [[Neovulkanit|neovulkanitůneovulkanit]]ů- tj. především různých druhů [[Čedič|čedičůčedič]]ů, [[Andezit|andezitůandezit]]ů, [[Trachyt|trachytůtrachyt]]ů, [[Znělec|fonolitů]] (znělců) apod.<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Rubín|jméno=Josef|příjmení2=Balatka|jméno2=Břetislav|titul=Atlas skalních, zemních a půdních tvarů|vydání=druhé|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=1986|počet stran=316|strany=96|isbn=}}</ref>
[[Soubor:sloupcovita odlucnost Vrkoce.jpg|thumbnáhled|Vějířovitě uspořádaná sloupcovitá odlučnost]]
Čelo skalnatého masivu Vrkoče je z části tvořeno santonskými pískovci, které byly v období [[Miocén|miocénumiocén]]u proraženy čedičovým [[Magma|magmatemmagma]]tem.<ref name=":2" /> Následné rozlití lávy po povrchu [[Pískovec|pískovců]] vedlo ke vzniku [[Příkrov|příkrovůpříkrov]]ů a tuhnutím uvnitř pískovcových vrstev vznikaly pně a žíly.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> Tuhnoucí hornina rozpukala na sloupky, orientované kolmo k ploše tuhnutí.<ref name=":2" /> V případě Vrkoče došlo k utuhnutí tělesa uvnitř souvrství pískovců do podoby mohutné žíly, která postupným působením tlaku z několika stran a následným chladnutím získala podobu pěti- až šestibokých sloupků. Sloupky jsou tvořeny olivinickým čedičem, přesněji řečeno [[Nefelinický bazanit|nefelinickým bazanitem]], o průměru až 20 cm a jsou vějířovitě uspořádané.<ref name=":0" /> K jejich odkrytí došlo působením [[eroze]], která odplavila okolní málo odolné křídové [[Slínovec|slínovce]] a [[Pískovec|pískovce]].<ref name=":2" /><ref name=":5" /> Spodní část čela žíly byla odkryta při již zmíněném budování železniční trati.<ref name=":1" />
 
O sopečném původu skalního masívu vypovídá jemnozrnná základní hmota [[Čedič|čedičečedič]]e, jenž obsahuje vyrostlice [[Olivín|olivínuolivín]]u a [[Pyroxeny|pyroxenu]] a místy dutinky s bílými [[Zeolit|zeolityzeolit]]y.<ref name=":6" />
 
Viditelným pozůstatkem čedičového příkrovu v této lokalitě je skalní stěna [[Vaňovský vodopád|Vaňovského vodopádu]] na [[Podlešínském potoce]],<ref name=":6" /> nacházejícího se přibližně 500 m západně od NPP Vrkoč.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Geologické lokality - Vyhledávání - Vrkoč|periodikum=lokality.geology.cz|url=http://lokality.geology.cz/130|datum přístupu=2016-12-19}}</ref> Jeho skalní stěna je tvořena svislými souběžnými čedičovými sloupy o průměru 1-2 m, které v okolí vodopádu místy dosahují až 40 m.<ref name=":2" /> Výška samotného vodopádu je 12 m, díky čemuž je nejvyšším vodopádem [[České středohoří|Českého středohoří]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=s.r.o.|jméno=VIZUS.CZ|titul=Zvláště chráněná území|periodikum=ceskestredohori.ochranaprirody.cz|url=http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/zvlaste-chranena-uzemi/|datum přístupu=2016-12-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20160126142022/http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/zvlaste-chranena-uzemi/|datum archivace=2016-01-26|nedostupné=ano}}</ref>
Řádek 58:
== Ochrana přírody ==
Hlavním předmětem ochrany je geologický útvar s jedinečnou ukázkou sloupcovité odlučnosti olivinického čediče, tvarovaného do obráceného vějíře. Dlouhodobým cílem je zachování tohoto geologického fenoménu.<ref name=":0" />
[[Soubor:Vanovsky vodopad.jpg|thumbnáhled|Vaňovský vodopád]]
Významným negativním rysem z hlediska ochrany je expanzivní šíření náletových dřevin, především [[Trnovník akát|trnovníku akátu]]. V roce 1994 na území proběhlo jeho odstraňování za spolupráce Správy CHKO České středohoří a [[Ústí nad Labem|Statutárního města Ústí nad Labem]]. Zásahem došlo ke zlepšení pohledové expozice na samotný geologický útvar a k posílení populace [[tařice skalní]] ve spodních částech skal, v důsledku lepšího přístupu světla. Od roku 1994 na území neproběhl žádný výraznější managementový zásah.<ref name=":0" />
 
Řádek 66:
 
== Turismus ==
[[Soubor:pohled z vyhlidky na hrad Strekov a Masarykova zdymadla.jpg|thumbnáhled|Pohled z vyhlídky na hrad Střekov, Masarykova zdymadla a Vaňov]]
K NPP Vrkoč vede zelená turistická trasa tvořená naučnou stezkou [[Větruše]]- Vrkoč. Přibližně 4 km dlouhá stezka, kdysi pojmenovaná jako Juliova, má svou dlouholetou historii. Byla vybudována téměř před sto lety ústeckým Horským spolkem, za pomoci vojáků, kteří zde pobývali v rámci vojenského cvičení. Tuto skutečnost připomíná kámen s vytesaným nápisem z 19. 3. 1916 zabudovaný do opěrné zdi v odbočce od [[Vaňovský vodopád|Vaňovského vodopádu]] k vyhlídce na Vrkoči.<ref name=":4" />
 
Řádek 90:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie|Příroda}}
 
[[Kategorie:Skalní útvary v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Kamenné varhany]]