Příjmení: Porovnání verzí

 

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla v rámci snah o degermanizaci jazyka také vlna počeštění („odgermanisování“) častých německy znějících příjmení. Český jazykovědec profesor [[František Oberpfalcer-Jílek]] ve svém spisku „Počeštěme svá příjmení“ uvádí, že německé příjmení má asi sedmina obyvatel, přičemž k tomu došlo často „zvůlí vrchnostenských úředníků“, kteří česká příjmení poněmčovali a zapisovali do [[urbář]]ů apod. v německé podobě (např. příjmení Hrnčíř zapsali jako ''Tefr'', což je zkomolené ''Töpfer''). Profesor Jílek, který šel sám příkladem a své původní německé příjmení Oberpfalcer si roku 1946 změnil podle jména otcovy matky na Jílek,<ref>ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. ''Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky''. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 294.</ref> navrhl čerpat při výběru nového příjmení z historie jmen ženských členů rodiny (manželky, babičky apod.). Změna příjmení byla ulehčena i státem: zatímco změna běžného příjmení stála 125 Kčs, změna německého příjmení stála pouhých 5 Kčs.<ref>František Oberpfalcer-Jílek: ''Počeštěme svá příjmení''. Zemská rada osvětová v Praze s Kruhem přátel českého jazyka. 8 stran, s. 8.</ref>

 

=== Typologie vzniku českých příjmení ===

 

=== Itálie ===

 

=== Island ===