Jordánsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“
Bez shrnutí editace
Řádek 52:
'''Jordánsko''', oficiálním názvem '''Jordánské hášimovské království''', je stát v oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Jeho sousedy jsou [[Irák]], [[Izrael]], [[Saúdská Arábie]], [[Sýrie]].
 
Ve starších pramenech je současné území uváděno jako '''Transjordánsko''' nebo '''Zajordánsko''', protože leží na východ od [[Jordán]]u. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno [[emirát Transjordánsko|území dnešního Jordánska v letech 1921-19461921–1946]], kdy podléhalo jako [[mandátní území]] [[Britové|Britům]].
 
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Jordánska}}
[[Soubor:Petra Jordan BW 21.JPG|náhled|150px|vlevo|[[Petra (město)|Město Petra]] bylo zařazeno na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]|alt=trg]]
Vzhledem k tomu, že Zajordánsko se nachází v oblasti [[Blízký východ|Předního východu]], rozvíjelo se zde zemědělství již od raného [[neolit]]u. Mezi lety 6500 a 5500 př. n. l. se podnebí stalo teplejším a sušším, což způsobilo úplnou desertifikaci oblastí na východě. Ačkoli [[písmo]] bylo vynalezeno v Mezopotámii a Egyptě kolem roku 3000 př. n. l., do oblasti [[Kanaán]]u se rozšířilo až o tisíc let později.
 
V [[Doba železná|době železné]] (od [[12. století př. n. l.]]) se v oblasti dnešního Jordánska vytvořila tři království. Byly to od severu k jihu [[Ammón]], [[Moáb]] a [[Edóm]]. Hlavním městem Ammónu byl Rabat Ammón, dnešní [[Ammán]]. Hlavním městem Moábu byl Kir, dnešní [[Kerak]]. Hlavním městem Edómu byla Bozra mezi dnešní [[Tafila|Tafilou]] a [[Šobak]]em. Obyvatelstvo Ammónu, Moábu a Edómu bylo [[Semité|semitského]] původu, blízce příbuzné sousedním Izraelitům.
 
Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska [[Asýrie|Asyřané]], [[Babylón|Babyloňané]], [[Persie|Peršané]] a [[Seleukovská říše|Seleukovci]]. Na přelomu letopočtu bylo území součástí Nabatejského království, které sahalo až do dnes syrského města [[Bosra]]. [[Nabataejci]] v té době postavili slavné skalní město [[Petra (město)|Petra]]. Nabatejské království bylo v roce 106 n. l. dobyto [[Římská říše|Římskou říší]]. V [[7. století]] zabrali Jordánsko muslimští [[Arabové]]. Území se nevyhlonevyhnulo střetům [[Křížové výpravy|křižáků]] s muslimy ve [[12. století]]. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V [[16. století]] oblast zabrala [[Osmanská říše]], která ovládala území do konce [[první světová válka|první světové války]], než ho dobyli Britové.
 
=== Britská správa a autonomie ===
Řádek 68:
Za [[první světová válka|první světové války]] se v tehdejší osmanské [[Mezopotámie|Mezopotámii]] vylodila britská vojska a celou ji obsadila. Po válce připadla oblast Iráku [[Spojené království|Velké Británii]] jako [[Britský mandát Mezopotámie|mandátní území]] a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny, která tvořila společný [[Britský mandát Palestina|územní celek.]]
 
Roku [[1921]] byla ustanovena monarchie pod vládou [[Hášimovci|Hášimovců]] jako britský [[protektorát]] a [[emirát Zajordánsko]], nad nímž svěřilysvěřili vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi (viz [[Churchillova bílá kniha]]). Ten byl sice předtím zvolen králem Iráku, ale o vládu jej tam připravil jeho mladší bratr [[Fajsal I.|Fajsal]], který se stal iráckým králem po tom, co Francouzi zmařili jeho aspirace na vládu ve [[Velká Sýrie|Velké Sýrii]]. Aby Abdalláha odškodnili, svěřili mu Britové Abdalláhovi vládu nad Jordánskem (což byla na rozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským [[protektorát]]em jako emír Transjordánska.
 
Již jako emír Zajordánska se [[Abdalláh I.]] roku [[1921]] zúčastnil korunovace svého bratra [[Fajsal I.|Fajsala I.]] iráckým králem, sám však korunován nebyl a i na titul krále si musel na rozdíl od něj počkat do skončení [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]]. Abdalláh ustanovil v roce [[1928]] legislativní radu, ta však zůstala jen poradním orgánem a nechala Abdalláha, aby vládl jako samovládce.
Řádek 76:
=== Nezávislost ===
[[Soubor:Karama_aftermath_1.jpg|náhled|Jordánský král [[Husajn I.]] po prohlídce opuštěného izraelského tanku po [[Bitva o Karamé|bitvě u Karamehu]] v roce 1968]]
Skutečnou nezávislost získalo území v roce [[1946]], kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým [[Izrael]]em v letech [[1948]]-[[1949]]. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. [[západní břeh Jordánu]]) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním Jordánska dochází i ke změně titulu krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]] z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh byl zavražděn v roce [[1951]] a na jeho místo nastoupil jeho syn [[Talal I.|Talal]], který ovšem nevládl déle než rok a abdikoval. Roku [[1952]] tedy nastoupil jeho syn [[Husajn I.|Husajn]], vnuk krále Abdalláha. V roce [[1967]] vypukla další [[Šestidenní válka|arabsko-izraelská válka]], které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. [[Palestina|Palestinci]] tvoří nyní asi 55  % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi [[Irák]]em a [[Írán]]em stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při [[operace Pouštní bouře|operaci Pouštní bouře]] zachovávat neutralitu. V roce [[1994]] došlo nakonec k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|ukončen]] válečný stav. Roku [[1999]] zemřel král Husajn a na trůn nastoupil jeho syn [[Abdalláh II.|Abdalláh]].
 
Od konce roku 2010 až do současnosti ve většině arabských států probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako "[[arabské jaro]]". Jordánsko je jedna z mála zemí, o které se dá říctříci, že odolala dominovému efektu arabského jara odolala. Jediným důsledkem bylo, že po protestech král [[Abdalláh II.]] odvolal premiéra a jeho vládu. Po pádu režimu prezidenta [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]] v [[Egypt]]ě v roce 2011 představuje jediného relevantního arabského spojence [[USA|Spojených států]] a [[Izrael]]e na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jordánsko se potýká s množstvímmnoha problémůmproblémy na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničních partnerů, což v minulosti několikrát způsobilo vážné ekonomické problémy a, vyvolalo u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustilo vlnu demonstrací a občanských protestů. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti a neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}}</ref>
 
Velkým problémem je jordánská imigrační politika, která je známá svou otevřeností, což mělo donedávna pozitivní ekonomické efekty. V roce [[2013]] pobývalo na území království přibližně 2,5 milionu Palestinců a velký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku [[válka v Iráku|invaze spojeneckých vojsk do Iráku]] v roce 2003. Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny též [[Turecko]] a [[Libanon]]. Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Druhý významný problém představuje pro Jordánsko pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální přechod osob přes jordánsko-syrské hranice. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, ale islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do [[Sýrie]]. Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickýmy útoky a jinými radikálními tendencemi, vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Uhlířová|jméno=Lucie|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}}</ref>
 
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Jordánska}}
[[Soubor:Amman from Jabal al Qala.jpg|náhled|Výhled na východní [[Ammán]]]]
Rozloha Jordánska je jen o málo větší než rozloha ČR. Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází [[Jordánské údolí]], které je součástí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Protéká jím řeka [[Jordán]], která se vlévá do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], kteréjež je 394&nbsp;m pod úrovní [[oceán]]u. Na Západním břehu jsou asi 900&nbsp;m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do [[Akabský záliv|Akabského zálivu]], kde Jordánsku patří 20&nbsp;km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, [[Džabal Ram]], měří 1754&nbsp;m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť.
 
=== Podnebí ===
Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet [[srážky|srážek]] klesá úměrně směrem do vnitrozemí. VNa 90 &nbsp;% zeměúzemí jsou průměrné roční srážky menší než 20&nbsp;cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5–5&nbsp;cm. Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V [[Ammán]]u jsou průměrné teploty 8&nbsp;°C v lednu a 25&nbsp;°C v červenci. Srážky zde pak činí 27&nbsp;cm.
 
=== Města ===
[[Ammán]] je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 &nbsp;% veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. [[Zarká]] (421&nbsp;000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a [[Irbid]] (281&nbsp;000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je [[Akaba]], jediný jordánský [[přístav]] ležící na břehu [[Rudé moře|Rudého moře]].
 
== Politika ==
Řádek 103:
=== Doprava ===
[[Soubor:Jamal Abdul Nasser Circle Amman Jordan.jpg|náhled|Pohled na část hlavního města [[Ammán]].]]
V zemi je vybudováno přes 1&nbsp;154&nbsp;km [[železnice|železnic]] a 6 &nbsp;856&nbsp;km [[silnice|silnic]]. Jordánská letecká společnost [[The Royal Jordanian Airline]] poskytuje mezinárodní služby na [[letiště|letištích]] v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s [[Jeruzalém]]em a na sever s [[Damašek|Damaškem]]. Ze [[Sýrie]] vede železnice, procházející Ammánem a pokračující na jih do [[Naqb Ishtar]]u s odbočkou do Akaby, která je jediným, a proto klíčovým jordánským přístavem.
 
=== Těžba ===
Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou [[fosforečnany|fosfáty]], které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;tun. Druhou nejdůležitější surovinou je [[potaš]], která se těží z Mrtvého moře a její roční těžba přesahuje 1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;tun ročně. V zemi jsou menší zásoby [[měď|mědi]], [[železná ruda|železné rudy]] a [[nikl]]u, těží se i [[mramor]] a [[keramická hlína]]. Ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem [[ropa]]. Na severovýchodě se od roku 1989 těží [[zemní plyn]], který se využívá v tepelných elektrárnách.
 
=== Zemědělství ===
[[Soubor:BM1.JPG|náhled|Olivové farmy u města Souf na severu Jordánska]]
Východní Jordánsko je tvořeno převážně [[poušť|pouštěmi]] a, jižní [[polopoušť|polopouštěmi]]. Pouze 4 &nbsp;% země jsou vhodnévhodná k obdělávání půdy a 8 &nbsp;% se používá jako [[Pastvina|pastviny]]. Přesto je [[zemědělství]] hlavní činností a zaměstnává 20 &nbsp;% aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou [[rajče jedlé]], [[olivy]], [[tabák]], [[citrusy]] a [[pšenice]]. V&nbsp;zemi je víc než milion [[ovce|ovcí]], 450&nbsp;000 [[koza|koz]], 33&nbsp;000 kusů [[dobytek|dobytka]] a 14&nbsp;000 [[velbloud]]ů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými [[Beduíni|beduíny]]. Vážným problémem je [[eroze]] půdy. Některé oblasti jsou uměle [[zavlažování|zavlažovány]]. Nejlepší půdou pro pěstování [[ovoce]] je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V&nbsp;oblasti jižní pouště byla zřízena hospodářství využívající vodu, která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníků vody. [[Rybaření]] v řece Jordánu a [[Jarmúk]]u slouží jako potravinový zdroj.
 
=== Průmysl ===
Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, [[uhličitan draselný|uhličitanem draselným]], [[ropná rafinérie|ropnými rafinériemi]] a výrobou [[cement]]u. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a [[elektřina|elektřiny]]. Další důležitá [[elektrárna]] je v Ammánu; 99 &nbsp;% veškeré elektrické energie zajišťují [[tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]], ale Jordánsko má v plánu stavbu [[Jaderná elektrárna|elektrárny jaderné]], na kterou chce získat prostředky v zahraničí <ref>[http://atominfo.cz/2011/03/jordansko-pripravuje-tendr-na-vyber-partneru-a-investoru-pro-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/ Tendr na první Jordánskou jadernou elektrárnu bude brzy vyhlášen]</ref>. Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví – konzervování ovoce a zeleniny, výroba [[cigareta|cigaret]], [[olivový olej|olivového oleje]] a [[mýdlo|mýdla]]. [[Turistika|Turistický]] průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s [[Izrael]]em.
 
=== Turistika ===
[[Soubor:Four Seasons Amman.jpg|náhled|Hotel Four Seasons v [[Ammán]]u]]
V roce [[2005]] je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech. V běžnětěchto vmístech nichběžně najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území.
 
Turistickým magnetem Jordánska je zejména skalní město a [[archeologické naleziště]] [[Petra (město)|Petra]], které bylo zařazeno na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního a přírodního dědictví]] [[UNESCO]]. V bibli je označováno jako ''Selá'' a Arabové je mu dali jméno ''Mojžíšovo údolí''.<ref>Starověké civilizace, ISBN 978-80-7234-841-1 str. 172</ref>
Řádek 125:
== Demografie ==
[[Soubor:Jordan pop.png|náhled|Graf růstu populace v letech 1960-2005]]
Jordánsko má 6,5 &nbsp;milionu obyvatel (2012), což představuje zvýšení z 1,57 &nbsp;milionu obyvatel v roce 1971. Populace Jordánska se vyznačuje rychlým růstem, k čemuž jí napomáhá nejen poměrně vysoká míra porodnosti, ale hlavně neustálý příliv uprchlíků z okolních zemí regionu postižených válečnými konflikty. Podle OECD se jordánská populace mezi lety 1990 a 2008 zvýšila o 2,7 &nbsp;milionu, což je 86% nárůst. Oproti tomu ve stejné době populace Libanonu narostla o 39&nbsp;%, Izraele o 56&nbsp;%, Sýrie o 67&nbsp;%<ref name=IEApop2011>[http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS CO2 Emissions from Fuel Combustion] Population 1971-2008 ([http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf pdf] pages 83-85) IEA (OECD/ World Bank) original population ref e.g. in IEA Key World Energy Statistics 2010 page 57)</ref> a [[Palestinská autonomie|Palestiny]] o 106&nbsp;%.<ref>[http://www.census.gov/population/international/data/idb/ US Census Bureau International Programs] International Data Base IDB. See: West Bank and Gaza</ref>
 
Hustota zalidnění je velmi vysoká v úrodném pásmu kopců na severozápadě podél hranic s Izraelem, ale celkově činí 68,4 obyvatel/km² kvůli tomu, že většinu území tvoří poušť.
 
Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 &nbsp;% [[Arabové]] a přes 80 &nbsp;% jsou [[Sunnité|sunnitští muslimové]]. Dále 1&nbsp;% tvoří [[Čerkesové]] a 1&nbsp;% [[Arméni]].
 
=== Imigranti a uprchlíci ===
Původními obyvateli jsou [[Beduíni|beduínští]] [[Arabové]]. Jordánsko v minulosti absorbovalo velké množství imigrantů prchajících před válkou a perzekucí, takže většina obyvatel Jordánska jsou imigranti nebo jejich potomci. Čerkesové se zde usadili ve druhé polovině [[19. století]] (podobně jako [[Izraelští Čerkesové|Čerkesové v Palestině]]). Důvodem k emigraci z Ruska byly represe po potlačení čerkeského povstání proti carské vládě v roce 1858.<ref name="king">http://www.kinghussein.gov.jo/people1.html</ref> [[Arabsko-izraelské války|Arabsko-izraelské konflikty]] v letech 1948 ([[první arabsko-izraelská válka]]) a 1967 ([[Šestidenní válka]]) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, z nichž 200&nbsp;000 pobývá v uprchlických táborech. V současnosti je počet registrovaných palestinských uprchlíků v Jordánsku zhruba 2,1 &nbsp;milionu.<ref>http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=253</ref>
 
Za [[Válka v Iráku|války v Iráku]] do Jordánska uprchlo množstvímnoho Iráčanů, v roce [[2007]] se jejich počet odhadoval na 700&nbsp;000 - 1000–1&nbsp;000&nbsp;000.<ref>{{cite news|last=Leyne |first=Jon |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6293807.stm |title=Doors closing on fleeing Iraqis |publisher=BBC News |date=2007-01-24 |accessdate=2013-01-17}}</ref> V poslední době do Jordánska dorazilo také množství uprchlíků prchajících před [[Občanská válka v Sýrii|válkou v Sýrii]].<ref>http://www.chathamhouse.org/publications/twt/archive/view/186289</ref> Dále zde pracuje množstvímnoho manuálních pracovníků původem z [[Egypt]]a, [[Sýrie]], [[Indonésie]] a [[Jižní Asie]].
 
== Odkazy ==