'''Jordánsko''', oficiálním názvem '''Jordánské hášimovské království''', je stát v oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Jeho sousedy jsou [[Irák]], [[Izrael]], [[Saúdská Arábie]], [[Sýrie]].
Ve starších pramenech je současné území uváděno jako '''Transjordánsko''' nebo '''Zajordánsko''', protože leží na východ od [[Jordán]]u. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno [[emirát Transjordánsko|území dnešního Jordánska v letech 1921-19461921–1946]], kdy podléhalo jako [[mandátní území]] [[Britové|Britům]].
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Jordánska}}
[[Soubor:Petra Jordan BW 21.JPG|náhled|150px|vlevo|[[Petra (město)|Město Petra]] bylo zařazeno na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]|alt=trg]]
Vzhledem k tomu, že Zajordánsko se nachází v oblasti [[Blízký východ|Předního východu]], rozvíjelo se zde zemědělství již od raného [[neolit]]u. Mezi lety 6500 a 5500 př. n. l. se podnebí stalo teplejším a sušším, což způsobilo úplnou desertifikaci oblastí na východě. Ačkoli [[písmo]] bylo vynalezeno v Mezopotámii a Egyptě kolem roku 3000 př. n. l., do oblasti [[Kanaán]]u se rozšířilo až o tisíc let později.
V [[Doba železná|době železné]] (od [[12. století př. n. l.]]) se v oblasti dnešního Jordánska vytvořila tři království. Byly to od severu k jihu [[Ammón]], [[Moáb]] a [[Edóm]]. Hlavním městem Ammónu byl Rabat Ammón, dnešní [[Ammán]]. Hlavním městem Moábu byl Kir, dnešní [[Kerak]]. Hlavním městem Edómu byla Bozra mezi dnešní [[Tafila|Tafilou]] a [[Šobak]]em. Obyvatelstvo Ammónu, Moábu a Edómu bylo [[Semité|semitského]] původu, blízce příbuzné sousedním Izraelitům.
Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska [[Asýrie|Asyřané]], [[Babylón|Babyloňané]], [[Persie|Peršané]] a [[Seleukovská říše|Seleukovci]]. Na přelomu letopočtu bylo území součástí Nabatejského království, které sahalo až do dnes syrského města [[Bosra]]. [[Nabataejci]] v té době postavili slavné skalní město [[Petra (město)|Petra]]. Nabatejské království bylo v roce 106 n. l. dobyto [[Římská říše|Římskou říší]]. V [[7. století]] zabrali Jordánsko muslimští [[Arabové]]. Území se nevyhlonevyhnulo střetům [[Křížové výpravy|křižáků]] s muslimy ve [[12. století]]. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V [[16. století]] oblast zabrala [[Osmanská říše]], která ovládala území do konce [[první světová válka|první světové války]], než ho dobyli Britové.
=== Britská správa a autonomie ===
Za [[první světová válka|první světové války]] se v tehdejší osmanské [[Mezopotámie|Mezopotámii]] vylodila britská vojska a celou ji obsadila. Po válce připadla oblast Iráku [[Spojené království|Velké Británii]] jako [[Britský mandát Mezopotámie|mandátní území]] a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny, která tvořila společný [[Britský mandát Palestina|územní celek.]]
Roku [[1921]] byla ustanovena monarchie pod vládou [[Hášimovci|Hášimovců]] jako britský [[protektorát]] a [[emirát Zajordánsko]], nad nímž svěřilysvěřili vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi (viz [[Churchillova bílá kniha]]). Ten byl sice předtím zvolen králem Iráku, ale o vládu jej tam připravil jeho mladší bratr [[Fajsal I.|Fajsal]], který se stal iráckým králem po tom, co Francouzi zmařili jeho aspirace na vládu ve [[Velká Sýrie|Velké Sýrii]]. Aby Abdalláha odškodnili, svěřili mu Britové Abdalláhovi vládu nad Jordánskem (což byla na rozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským [[protektorát]]em jako emír Transjordánska.
Již jako emír Zajordánska se [[Abdalláh I.]] roku [[1921]] zúčastnil korunovace svého bratra [[Fajsal I.|Fajsala I.]] iráckým králem, sám však korunován nebyl a i na titul krále si musel na rozdíl od něj počkat do skončení [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]]. Abdalláh ustanovil v roce [[1928]] legislativní radu, ta však zůstala jen poradním orgánem a nechala Abdalláha, aby vládl jako samovládce.
=== Nezávislost ===
[[Soubor:Karama_aftermath_1.jpg|náhled|Jordánský král [[Husajn I.]] po prohlídce opuštěného izraelského tanku po [[Bitva o Karamé|bitvě u Karamehu]] v roce 1968]]
Skutečnou nezávislost získalo území v roce [[1946]], kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým [[Izrael]]em v letech [[1948]]-–[[1949]]. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. [[západní břeh Jordánu]]) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním Jordánska dochází i ke změně titulu krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]] z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh byl zavražděn v roce [[1951]] a na jeho místo nastoupil jeho syn [[Talal I.|Talal]], který ovšem nevládl déle než rok a abdikoval. Roku [[1952]] tedy nastoupil jeho syn [[Husajn I.|Husajn]], vnuk krále Abdalláha. V roce [[1967]] vypukla další [[Šestidenní válka|arabsko-izraelská válka]], které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. [[Palestina|Palestinci]] tvoří nyní asi 55 % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi [[Irák]]em a [[Írán]]em stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při [[operace Pouštní bouře|operaci Pouštní bouře]] zachovávat neutralitu. V roce [[1994]] došlo nakonec k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|ukončen]] válečný stav. Roku [[1999]] zemřel král Husajn a na trůn nastoupil jeho syn [[Abdalláh II.|Abdalláh]].
Od konce roku 2010 až do současnosti ve většině arabských států probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako "„[[arabské jaro]]"“. Jordánsko je jedna z mála zemí, o které se dá říctříci, že odolala dominovému efektu arabského jara odolala. Jediným důsledkem bylo, že po protestech král [[Abdalláh II.]] odvolal premiéra a jeho vládu. Po pádu režimu prezidenta [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]] v [[Egypt]]ě v roce 2011 představuje jediného relevantního arabského spojence [[USA|Spojených států]] a [[Izrael]]e na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jordánsko se potýká s množstvímmnoha problémůmproblémy na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničních partnerů, což v minulosti několikrát způsobilo vážné ekonomické problémy a, vyvolalo u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustilo vlnu demonstrací a občanských protestů. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti a neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}}</ref>
Velkým problémem je jordánská imigrační politika, která je známá svou otevřeností, což mělo donedávna pozitivní ekonomické efekty. V roce [[2013]] pobývalo na území království přibližně 2,5 milionu Palestinců a velký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku [[válka v Iráku|invaze spojeneckých vojsk do Iráku]] v roce 2003. Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny též [[Turecko]] a [[Libanon]]. Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Druhý významný problém představuje pro Jordánsko pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální přechod osob přes jordánsko-syrské hranice. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, ale islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do [[Sýrie]]. Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickýmy útoky a jinými radikálními tendencemi, vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Uhlířová|jméno=Lucie|titul=Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko|periodikum=syrskarevoluce.cz|datum=27.1.2013|ročník=|číslo=|strany=|url=URL}}</ref>
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Jordánska}}
[[Soubor:Amman from Jabal al Qala.jpg|náhled|Výhled na východní [[Ammán]]]]
Rozloha Jordánska je jen o málo větší než rozloha ČR. Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází [[Jordánské údolí]], které je součástí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Protéká jím řeka [[Jordán]], která se vlévá do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], kteréjež je 394 m pod úrovní [[oceán]]u. Na Západním břehu jsou asi 900 m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do [[Akabský záliv|Akabského zálivu]], kde Jordánsku patří 20 km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, [[Džabal Ram]], měří 1754 m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť.
=== Podnebí ===
Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet [[srážky|srážek]] klesá úměrně směrem do vnitrozemí. VNa 90 % zeměúzemí jsou průměrné roční srážky menší než 20 cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5–5 cm. Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V [[Ammán]]u jsou průměrné teploty 8 °C v lednu a 25 °C v červenci. Srážky zde pak činí 27 cm.
=== Města ===
[[Ammán]] je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. [[Zarká]] (421 000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a [[Irbid]] (281 000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je [[Akaba]], jediný jordánský [[přístav]] ležící na břehu [[Rudé moře|Rudého moře]].
== Politika ==
=== Doprava ===
[[Soubor:Jamal Abdul Nasser Circle Amman Jordan.jpg|náhled|Pohled na část hlavního města [[Ammán]].]]
V zemi je vybudováno přes 1 154 km [[železnice|železnic]] a 6 856 km [[silnice|silnic]]. Jordánská letecká společnost [[The Royal Jordanian Airline]] poskytuje mezinárodní služby na [[letiště|letištích]] v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s [[Jeruzalém]]em a na sever s [[Damašek|Damaškem]]. Ze [[Sýrie]] vede železnice, procházející Ammánem a pokračující na jih do [[Naqb Ishtar]]u s odbočkou do Akaby, která je jediným, a proto klíčovým jordánským přístavem.
=== Těžba ===
Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou [[fosforečnany|fosfáty]], které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4 000 000 tun. Druhou nejdůležitější surovinou je [[potaš]], která se těží z Mrtvého moře a její roční těžba přesahuje 1 000 000 tun ročně. V zemi jsou menší zásoby [[měď|mědi]], [[železná ruda|železné rudy]] a [[nikl]]u, těží se i [[mramor]] a [[keramická hlína]]. Ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem [[ropa]]. Na severovýchodě se od roku 1989 těží [[zemní plyn]], který se využívá v tepelných elektrárnách.
=== Zemědělství ===
[[Soubor:BM1.JPG|náhled|Olivové farmy u města Souf na severu Jordánska]]
Východní Jordánsko je tvořeno převážně [[poušť|pouštěmi]] a, jižní [[polopoušť|polopouštěmi]]. Pouze 4 % země jsou vhodnévhodná k obdělávání půdy a 8 % se používá jako [[Pastvina|pastviny]]. Přesto je [[zemědělství]] hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou [[rajče jedlé]], [[olivy]], [[tabák]], [[citrusy]] a [[pšenice]]. V zemi je víc než milion [[ovce|ovcí]], 450 000 [[koza|koz]], 33 000 kusů [[dobytek|dobytka]] a 14 000 [[velbloud]]ů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými [[Beduíni|beduíny]]. Vážným problémem je [[eroze]] půdy. Některé oblasti jsou uměle [[zavlažování|zavlažovány]]. Nejlepší půdou pro pěstování [[ovoce]] je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V oblasti jižní pouště byla zřízena hospodářství využívající vodu, která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníků vody. [[Rybaření]] v řece Jordánu a [[Jarmúk]]u slouží jako potravinový zdroj.
=== Průmysl ===
Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, [[uhličitan draselný|uhličitanem draselným]], [[ropná rafinérie|ropnými rafinériemi]] a výrobou [[cement]]u. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a [[elektřina|elektřiny]]. Další důležitá [[elektrárna]] je v Ammánu; 99 % veškeré elektrické energie zajišťují [[tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]], ale Jordánsko má v plánu stavbu [[Jaderná elektrárna|elektrárny jaderné]], na kterou chce získat prostředky v zahraničí <ref>[http://atominfo.cz/2011/03/jordansko-pripravuje-tendr-na-vyber-partneru-a-investoru-pro-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/ Tendr na první Jordánskou jadernou elektrárnu bude brzy vyhlášen]</ref>. Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví – konzervování ovoce a zeleniny, výroba [[cigareta|cigaret]], [[olivový olej|olivového oleje]] a [[mýdlo|mýdla]]. [[Turistika|Turistický]] průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s [[Izrael]]em.
=== Turistika ===
[[Soubor:Four Seasons Amman.jpg|náhled|Hotel Four Seasons v [[Ammán]]u]]
V roce [[2005]] je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech. –V běžnětěchto vmístech nichběžně najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území.
Turistickým magnetem Jordánska je zejména skalní město a [[archeologické naleziště]] [[Petra (město)|Petra]], které bylo zařazeno na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního a přírodního dědictví]] [[UNESCO]]. V bibli je označováno jako ''Selá'' a Arabové je mu dali jméno ''Mojžíšovo údolí''.<ref>Starověké civilizace, ISBN 978-80-7234-841-1 str. 172</ref>
== Demografie ==
[[Soubor:Jordan pop.png|náhled|Graf růstu populace v letech 1960-2005]]
Jordánsko má 6,5 milionu obyvatel (2012), což představuje zvýšení z 1,57 milionu obyvatel v roce 1971. Populace Jordánska se vyznačuje rychlým růstem, k čemuž jí napomáhá nejen poměrně vysoká míra porodnosti, ale hlavně neustálý příliv uprchlíků z okolních zemí regionu postižených válečnými konflikty. Podle OECD se jordánská populace mezi lety 1990 a 2008 zvýšila o 2,7 milionu, což je 86% nárůst. Oproti tomu ve stejné době populace Libanonu narostla o 39 %, Izraele o 56 %, Sýrie o 67 %<ref name=IEApop2011>[http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS CO2 Emissions from Fuel Combustion] Population 1971-2008 ([http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf pdf] pages 83-85) IEA (OECD/ World Bank) original population ref e.g. in IEA Key World Energy Statistics 2010 page 57)</ref> a [[Palestinská autonomie|Palestiny]] o 106 %.<ref>[http://www.census.gov/population/international/data/idb/ US Census Bureau International Programs] International Data Base IDB. See: West Bank and Gaza</ref>
Hustota zalidnění je velmi vysoká v úrodném pásmu kopců na severozápadě podél hranic s Izraelem, ale celkově činí 68,4 obyvatel/km² kvůli tomu, že většinu území tvoří poušť.
Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % [[Arabové]] a přes 80 % jsou [[Sunnité|sunnitští muslimové]]. Dále 1 % tvoří [[Čerkesové]] a 1 % [[Arméni]].
=== Imigranti a uprchlíci ===
Původními obyvateli jsou [[Beduíni|beduínští]] [[Arabové]]. Jordánsko v minulosti absorbovalo velké množství imigrantů prchajících před válkou a perzekucí, takže většina obyvatel Jordánska jsou imigranti nebo jejich potomci. Čerkesové se zde usadili ve druhé polovině [[19. století]] (podobně jako [[Izraelští Čerkesové|Čerkesové v Palestině]]). Důvodem k emigraci z Ruska byly represe po potlačení čerkeského povstání proti carské vládě v roce 1858.<ref name="king">http://www.kinghussein.gov.jo/people1.html</ref> [[Arabsko-izraelské války|Arabsko-izraelské konflikty]] v letech 1948 ([[první arabsko-izraelská válka]]) a 1967 ([[Šestidenní válka]]) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, z nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech. V současnosti je počet registrovaných palestinských uprchlíků v Jordánsku zhruba 2,1 milionu.<ref>http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=253</ref>
Za [[Válka v Iráku|války v Iráku]] do Jordánska uprchlo množstvímnoho Iráčanů, v roce [[2007]] se jejich počet odhadoval na 700 000 - 1000–1 000 000.<ref>{{cite news|last=Leyne |first=Jon |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6293807.stm |title=Doors closing on fleeing Iraqis |publisher=BBC News |date=2007-01-24 |accessdate=2013-01-17}}</ref> V poslední době do Jordánska dorazilo také množství uprchlíků prchajících před [[Občanská válka v Sýrii|válkou v Sýrii]].<ref>http://www.chathamhouse.org/publications/twt/archive/view/186289</ref> Dále zde pracuje množstvímnoho manuálních pracovníků původem z [[Egypt]]a, [[Sýrie]], [[Indonésie]] a [[Jižní Asie]].
== Odkazy ==
|