Slovinci: Porovnání verzí

'''Slovinci''' ([[slovinština|slovinsky]] ''Slovenci'') jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve [[Slovinsko|Slovinsku]]. Jejich celkový počet je asi 2,2 milmilionu.

[[Slovinština]] patří k [[jihoslovanské jazyky|jihoslovanské skupině slovanské větve]] indoevropské rodiny. PoužívaPoužívá se [[latinka]]. Slovinci jsou převážně [[katolík|katolíci]].

Jejich předci na dnešní území přišli ve 2. pol.polovině 6. století n. l. . Jejich původní území pokrývalo i východ dnešního Rakouska (až po Dunaj) a další alpská údolí (tzv. alpští Slované). V 8. století jejich území ovládli Bavoři, později [[Francká říše]].

Archeologickým projavemprojevem Slovinců v 9.-10. století byla tzv. ''karantánska kultúrakultura'' (''köttlašská kultúrakultura''). Slovinci byli v průběhu dějin z velké části [[germanizace|germanizováni]] a maďarizoványmaďarizováni, zůstali jen Slovinci v dnešním Slovinsku a menšiny hlavně v Rakousku a Maďarsku.

Slovinci a [[Slováci]] mají ve vlastních jazycích historické jméno (srovnej přídavné jméno „slovensky“ ve slovinštině a „slovenský“ ve slovenštině), a to adaptovaný výraz ''slověne'' (čti sloväné nebo slovené; ve slovenštině často nesprávně „překladané“ jako ''Slovieni''), což bylo zřejmě původní označení všech nebo aspoň Slovanů karpatské kotliny a okolí; jen ve slovenštině došlo v 15. století - i to jen v mužském rodě podstatného jména - ke změnezměně koncovky na (Slov)„-ákák“. Slovinci a Slováci byli až do příchodu [[Maďaři|Maďarů]] a potom ještě i v rámci Uherska přinejmenším do konce středověku bezprostřední sousedi - podle toponymie probíhala slovensko-slovinská jazyková hranice v dnešním jíhozápadnímjihozápadním Maďarsku (viz kniha: Stanislav Ján, Slovenský jih ve středověku I.,II.;NLC 1999)