Harold I.: Porovnání verzí
podle EN wiki |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 1. 8. 2007, 17:09
Harold I. (asi 1015 – 17. března 1040) byl v letech 1035 – 1040 králem Anglie. Pravděpodobně byl synem Knuta I. Velikého, krále Anglie, Dánska, Norska a Švédska, ačkoliv se o tomto tvrzení objevují pochybnosti.
Po Knutově smrti (12. listopadu 1035) byl legitimním následníkem anglického trůnu Haroldův mladší nevlastní bratr Hardiknut (syn Knuta a Emmy Normandské). Musel však čelit hrozbě norské a švédské invaze v Dánsku a proto se nemohl dostavit do Anglie na korunovaci. Angličtí magnáti se rozhodli jmenovat Harolda dočasným regentem a svůj úmysl prosadili i navzdory odporu Godwina, hraběte z Wessexu, a královny Emmy.
Harold přežil pokus o sesazení vedený svými nevlastními bratry Alfredem Aethelingem a Eduardem Vyznavačem v roce 1036. Harold zemřel 17. března 1040, právě v době, kdy Hardiknut připravoval v Dánsku vojsko na invazi do Anglie.
Vláda
Po získání regentství v roce 1035 usiloval Harold o získání trůnu, což se mu podařilo v roce 1037, kdy odpůrkyně jeho vlády, královna Emma, prchá do Flander.
V roce 1036 se do Anglie vrací Haroldovi nevlastní bratři (synové Emmy a již zesnulého Ethelreda) Alfred Atheling a Eduard Vyznavač. Se skupinou ozbrojených mužů se pokusili proniknout do Winchesteru, údajně kvůli návštěvě matky, běžně uvažovaným důvodem je však svržení Harolda z trůnu. Alfred je však zadržen, oslepen a na zranění záhy umítá.
Samotná osobnost Harolda je pro historiky ukryta v temnotě. Podle některých historiků byla skutečnou vládkyní Anglie Haroldova matka Aelgifu.
Králové Anglie | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1040 Harold I. |
Nástupce: |