Harold I.: Porovnání verzí

anglický král
Smazaný obsah Přidaný obsah
podle EN wiki
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 8. 2007, 17:09

Harold I. (asi 1015 – 17. března 1040) byl v letech 10351040 králem Anglie. Pravděpodobně byl synem Knuta I. Velikého, krále Anglie, Dánska, Norska a Švédska, ačkoliv se o tomto tvrzení objevují pochybnosti.

Po Knutově smrti (12. listopadu 1035) byl legitimním následníkem anglického trůnu Haroldův mladší nevlastní bratr Hardiknut (syn Knuta a Emmy Normandské). Musel však čelit hrozbě norské a švédské invaze v Dánsku a proto se nemohl dostavit do Anglie na korunovaci. Angličtí magnáti se rozhodli jmenovat Harolda dočasným regentem a svůj úmysl prosadili i navzdory odporu Godwina, hraběte z Wessexu, a královny Emmy.

Harold přežil pokus o sesazení vedený svými nevlastními bratry Alfredem Aethelingem a Eduardem Vyznavačem v roce 1036. Harold zemřel 17. března 1040, právě v době, kdy Hardiknut připravoval v Dánsku vojsko na invazi do Anglie.

Vláda

Po získání regentství v roce 1035 usiloval Harold o získání trůnu, což se mu podařilo v roce 1037, kdy odpůrkyně jeho vlády, královna Emma, prchá do Flander.

V roce 1036 se do Anglie vrací Haroldovi nevlastní bratři (synové Emmy a již zesnulého Ethelreda) Alfred Atheling a Eduard Vyznavač. Se skupinou ozbrojených mužů se pokusili proniknout do Winchesteru, údajně kvůli návštěvě matky, běžně uvažovaným důvodem je však svržení Harolda z trůnu. Alfred je však zadržen, oslepen a na zranění záhy umítá.

Samotná osobnost Harolda je pro historiky ukryta v temnotě. Podle některých historiků byla skutečnou vládkyní Anglie Haroldova matka Aelgifu.

Králové Anglie
Předchůdce:
1040
Harold I.
Nástupce: