Druhá světová válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Bitva o Atlantik: šnorchl (že na to sami nepřišli:) |
m →Bitva o Atlantik: upřesnění |
||
Řádek 448:
Po vstupu Spojených států do války se těžiště německých akcí přesunulo blíže k americkému pobřeží. Zpočátku špatně organizovaná americká pobřežní obrana nedokázala zamezit útokům na obchodní lodě. Operační pásmo ponorek se později v důsledku intenzivnější obrany rozšířilo až do [[Karibik]]u a jižního Atlantiku. Původní počet asi 50 ponorek na počátku války vzrostl ve druhé polovině roku [[1942]] na více než 300. Tento rok byl proto nejúspěšnějším rokem německých ponorek, které zničily přes 8 milionů tun lodního prostoru, čímž se nejvíce přiblížily kritické hranici ohrožující britské hospodářství. V červnu [[1942]] také proběhla neúspěšná [[Operace Pastorius]], kdy došlo k prvnímu pokusu o vylodění německých sabotérů na území USA, kteří měli za úkol poškodit válečný průmysl USA a vyvolat bombovými útoky paniku mezi civilním obyvatelstvem.
Koncem roku 1942 však Spojenci prolomili německé šifrovací zařízení [[Enigma]], používané ponorkami. Díky tomu a zvýšené spojenecké produkci modernějších letadel a torpédoborců bylo v květnu [[1943]] potopeno 43 německých ponorek, což si vynutilo dočasné přerušení ponorkových operací. Na tomto zvratu, jenž se projevil poklesem potopené tonáže na 3,5 milionů, nic nezměnilo ani využití [[Schnorchel|šnorchl]]u, získaného porážkou Holandska. Po osvobození Francie v létě [[1944]] musely být opuštěny ponorkové základny na pobřeží Atlantiku. Ponorky byly pak zatlačeny zpět do [[Severní moře|Severního]] a Baltského moře. Po německé kapitulaci v květnu [[1945]] byly ponorky buď poslány ke dnu, nebo se jejich posádky vzdaly ve spojeneckých přístavech.
==== Bitva u Stalingradu ====
| |||