Verze z 1. 12. 2018, 17:29 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 866 editací m →‎Přehled letů: typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2019, 16:02 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 259 editací m Robot: nahrazení kategorie Rakety za Kategorie:Raketové zbraně; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - nosná raketa \| název = Jupiter-C \| obrázek = Jupiter c pad.jpg \| popisek = Jupiter-C před vypuštěním \| země původu = [[Spojené státy americké\|USA]] \| rodina raket = [[Redstone]] \| výrobce = [[Army Ballistic Missile Agency]] \| účel = Sondážní<br />Testovací<br />[[Suborbitální kosmický let\|Suborbitální]] \| výška = 21,2 m \| průměr = 1,78 m \| hmotnost = 28 500 kg \| suborbitální = 14 kg<br />apogeum 1100 km \| na nízkou orbitu Země = \| na přechodovou ke geostacionární = \| únikovou rychlost = \| status = vyřazen \| kosmodrom = [[Cape Canaveral]] \| celkem startů = 3 \| úspěchy = 1 \| selhání = 1 \| částečná selhání = 1 \| první start = [[20. září]] [[1956]] \| poslední start = [[8. srpen]] [[1957]] \| pomocné motory = \| počet pomocných motorů = \| tah pomocných motorů = \| specifický impuls pomocných motorů = \| doba zážehu pomocných motorů = \| palivo pomocných motorů = \| pomocné motory 2 = \| počet pomocných motorů 2 = \| tah pomocných motorů 2 = \| specifický impuls pomocných motorů 2 = \| doba zážehu pomocných motorů 2 = \| palivo pomocných motorů 2 = \| první stupeň = [[Redstone]] \| motor = [[A-7]] \| tah = 370 kN \| specifický impuls = 2310 N.s/kg \| doba zážehu = 155 s \| palivo = hydyn \| druhý stupeň = [[MGM-29 Sergeant\|Sergeant]] \| motor druhého stupně = 11 × [[MGM-29 Sergeant\|Sergeant]] \| tah druhého stupně = 73 kN \| specifický impuls druhého stupně = 2160 N.s/kg \| doba zážehu druhého stupně = 6 s \| palivo druhého stupně = tuhé \| třetí stupeň = Sergeant \| motor třetího stupně = 3 × Sergeant \| tah třetího stupně = 24 kN \| specifický impuls třetího stupně = 2160 N.s/kg \| doba zážehu třetího stupně = 6 s \| palivo třetího stupně = tuhé }} '''Jupiter-C''' byla [[Spojené státy americké\|americká]] [[Suborbitální kosmický let\|suborbitální]] testovací [[raketa]], používaná v letech [[1956]]-[[1957]]. Byla zkonstruována týmem [[Wernher von Braun\|Wernhera von Brauna]] v ABMA ([[Army Ballistic Missile Agency]]) na základě [[Balistická raketa\|balistické rakety]] [[Redstone]]. V základní verzi startovala pouze třikrát, ale na jejím základě byla postavena raketa [[Juno I]], která vynesla první americký satelit [[Explorer 1]]. == Popis == Raketa byla třístupňová. První stupeň byl převzat z rakety [[Redstone]] a jeho nádrže byly prodlouženy o 2,4 metru. Byl vybaven jedním motorem [[Rocketdyne]] [[A-7]], jež spaloval v té době novou směs tvořenou ze 60% [[Asymetrický dimethylhydrazin\|asymetrickým dimethylhydrazinem]] a 40% [[~~Diethylentriamin\|diethylentriaminem~~diethylentriamin]]em, zvanou hydyn. Hydyn byl silně korozivní a toxický (stejně jako hydrazin), ale jeho výhodou bylo samovolné vzplanutí při kontaktu s kapalným kyslíkem, tudíž nebyly problémy se zážehem, jako v případě prvních raket Atlas. Další předností byla jeho čistota, ostatní paliva absorbovala vodu a další nečistoty ze vzduchu, ale hydyn pojal pouze malé množství oxidu uhličitého a kyslíku. Jeho cena byla dost vysoká, v cenách roku 1956 vycházel jeden kilogram na 0,8 dolaru, zatím co kilogram RP-1 (kerosenu) tehdy stál 0,05 dolaru. Druhý a třetí stupeň byly tvořeny zmenšenými [[Raketový motor na tuhé pohonné látky\|raketami na tuhé pohonné látky]] [[MGM-29 Sergeant]], někdy bývají označovány ''Baby Sergeant''. Rakety byly uloženy v kruhových objímkách a zvenčí byly kryty kuželovitým krytem. Druhý stupeň byl sestaven z jedenácti raket a třetí ze tří. [[Raketa]] postrádala jakýkoli naváděcí systém horních stupňů, proto bylo využito stabilizace [[rotace\|rotací]]. K roztočení sloužil [[elektromotor]] uložený v prvním stupni, který roztáčel druhý a třetí stupeň, jež byly uloženy v [[Kuličkové ložisko\|kuličkových ložiscích]]. [[Otáčky za minutu\|Rychlost rotace]] se pohybovala mezi 450-750 ot/min a byla předem naprogramovaná, systém tak nedokázal reagovat na aktuální vibrace nosiče. Roztáčení vyšších stupňů se odehrávalo ještě před startem. Řízení prvního stupně obstarával gyroskopický autopilot, který ovládal atmosferická směrová křidélka i křidélka na výstupu plynů z trysky. Jako startovací rampa byla použita jednoduchá ocelová deska. Po startu se raketa postupně navedla na dráhu se sklonem 40° k horizontále. V čase 155-157 sekund, po dohoření prvního stupně, byly odpáleny výbušné šrouby, které oddělily vyprázdněnou část prvního stupně s nádržemi a motorem, zatím co přístrojová sekce prvního stupně a vyšší stupně pokračovaly v letu. Pomocí čtyř křidélek u paty přístrojové sekce byl zbytek rakety naveden do horizontálního letu a po 250 sekundách byl radiovým signálem z pozemního střediska vydán pokyn k oddělení přístrojové sekce a zážehu druhého stupně. Třetí stupeň pak vynesl náklad na vrchol dráhy ([[Apsida (astronomie)\|apogeum]]). [[Soubor:Jupiter c rs40.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Jupiter-C připraven k testu vrchního krytu pro vstup do atmosféry]] == Účel == Řádek 83: {{Portály\|Kosmonautika}} [[Kategorie:~~Rakety~~Kosmické rakety]]

Jupiter-C: Porovnání verzí