Staré Město (Karviná): Porovnání verzí

Přidáno 495 bajtů ,  před 1 rokem
korekce
(vložení obrázku)
(korekce)
== Historie ==
[[Soubor:Starý Fryštát.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Pravděpodobná podoba germánské osady Starého Fryštátu po roce 906 n.l.]]
Původně zde na pravém břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] stával Starý [[Fryštát]], založený po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce 906 n.l. [[Germáni|germánskými osadníky]] a s městskými právy již od doby vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1024 - 1032. DleV pověsti zdedobě stálbyla silněgermánská opevněnýosada dřevěnýrozvinutá hradjiž obývanýjako majitelemslezské města,obchodní kterýstředisko naprvořadého svémvýznamu, hraděa ukrývalproto manželku jistéhokrál králeLambert z dalekaII. Ten,udělil kdyžnázev seFreystadium dovědělOrientale, kdečesky jehoVýchodní ženaFryštát. přebývá,Název jelFryštát ise spřekládá početnoujako družinou"město dobítvolného starofryštátský hrad. Po jeho dobití a vypáleníobchodu", král pobil i hradního pána a jehoprávě družinu.takové Jejich těla pak dal zakopat do země v místěbylo, kde je dnes stará škola. Germánští osadnícineboť přivedlileželo na územívelmi dnešníhodůležité městaobchodní Karvinéstezce svou kulturu a tradice a jazykz [[Slezská němčinaUhersko|slezskou němčinuUher]], které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[Germánská mytologieSlezsko|germánskou mytologiiSlezska]] nahradilia [[KřesťanstvíBaltské státy|křesťanskýmPobaltí]] uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století,Je kdytak zdejedním takéz postavilinejstarších první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstechměst v článku [[FryštátČesko|České republice]].
 
Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobít starofryštátský hrad. Po jeho dobití a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk [[Slezská němčina|slezskou němčinu]], které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[Germánská mytologie|germánskou mytologii]] nahradili [[Křesťanství|křesťanským]] uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku [[Fryštát]].
[[Soubor:Mieszko II Lambert.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát]]
Roku 1290 přišel na [[Těšínské knížectví|Těšínsko]] kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I. Piastovský]] a pro časté povodně řeky Olše dal ve [[14.Olše století(řeka)|Olše]] dal ihned podnět k přemístění [[Fryštát|Fryštátu]] ''(lat. Freystadium Orientale)'' do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II. Piastovského]], kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král [[Zikmund I. Starý|Zikmund Jagellonský]]. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent [[Jan IV. z Pernštejna]].
 
Ze Starého Města pochází sedlák [[Ondra Foltýn]], který vyvolal selské nepokoje ([[1776]]), díky kterým byly zrušeny [[Robotní patent (1775)|robotní patenty]]. Poblíž karvinského nového [[Karviná hlavní nádraží|hlavního nádraží]] stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí.
180

editací