Pražské povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Alois_Kříž_(1911–1947).jpg (na Commons smazal commons:User:JuTa, důvod: per c:Commons:Deletion requests/File:Alois Kříž (1911–1947).jpg)
m Robot: nahrazení kategorie Jmenovci Prahy za Pojmenováno po Praze; kosmetické úpravy
Řádek 18:
'''Pražské povstání''' vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě [[Praha|Praze]]. [[Česká národní rada (odboj)|Česká národní rada]] vydala prohlášení o konci [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu.
 
== Situace před povstáním ==
 
[[Květnové povstání českého lidu|Celonárodní povstání]] v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo připravováno východní i západní složkou [[Československý odboj (1939–1945)|českého protinacistického odboje]] již od počátku roku [[1945]]. Jeho cílem mělo být zejména:
Řádek 39:
Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, takže v noci z 5. na 6. května vyrostlo v [[Praha|Praze]] asi dva tisíce [[barikáda|barikád]]. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké [[kulomet]]y, [[granát (zbraň)|granáty]] a [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]]. Proto jim přišla vhod pomoc od [[Vlasovci|Vlasovců]], kteří byli vyzbrojeni i těžkou technikou a kteří se již v noci na [[6. květen|6. května]] zúčastnili bojů proti [[Němci|Němcům]].{{Doplňte zdroj}} Jejich pomoc zabránila německé armádě rozdrtit povstání už v prvních dnech. {{Doplňte zdroj}} První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé tanky se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů.
 
[[6. květen|6.&nbsp;května]] začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla, [[kobercové bombardování]] se však neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s&nbsp;[[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v&nbsp;[[Praha|Praze]] došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Masakry civilních obyvatel ve dnech 6. - 7. května probíhaly zejména v oblasti [[Pankrác|Pankráce]]e a [[Krč|Krče]]e, kde bylo zavražděno 173 lidí<ref>[http://www.fronta.cz/dokument/masakry-civilistu-a-zajatcu-behem-prazskeho-povstani Masakry českých civilistů a zajatců během Pražského povstání (Fronta.cz)]</ref>. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7.&nbsp;května se opět rozhořely prudké boje o&nbsp;[[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnici]], která byla napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí.<ref name="ahmp" /> Městský rozhlas volal stále o&nbsp;pomoc, žádal zejména o&nbsp;muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Pokračovaly ojedinělé nálety letadel, bojovalo se na [[barikáda|barikádách]], povstalcům se podařilo ukořistit i těžkou nepřátelskou techniku včetně [[obrněný vlak|obrněných vlaků]]. Pražané spoléhali též na pomoc americké armády, která [[6. květen|6.&nbsp;května]] osvobodila [[Plzeň]] a chtěla pokračovat dále k hlavnímu městu, ale z&nbsp;politicko-vojenských důvodů musela zůstat stát na demarkační linii. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nedal svolení k&nbsp;dalšímu postupu [[Američané|Američanů]] přes dohodnutou [[Demarkační čára|demarkační linii]], takže i generál [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] navzdory [[George S. Patton|Pattonovým]] protestům odmítl dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný [[Pražská ofenzíva]] na vzdálené [[Rudá armáda|Rudé armádě]], která se na rozkaz Stalina vydala osvobodit Prahu po pádu Berlína 30. dubna 1945, ale musela čelit tvrdému odporu německých jednotek u [[Drážďany|Drážďan]] a v okolí [[Krušné hory|Krušných hor]], což zdrželo její postup.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1338191-americane-jsou-uz-v-plzni-valka-neni-vsude-mir Američané jsou už v Plzni. Válka není, všude mír!]". Česká televize. 6. května 2010.</ref>
Spojenci neposkytli povstalcům ani vzdušnou podporu, ačkoliv měli v&nbsp;té době nad Německem jasnou leteckou převahu a mohli eliminovat obrněné jednotky v&nbsp;okolí Prahy.
 
Řádek 117:
[[Kategorie:Květnové povstání českého lidu]]
[[Kategorie:Povstání v Česku]]
[[Kategorie:JmenovciPojmenováno Prahypo Praze]]