Jihomoravský kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 178.255.168.50 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold značka: rychlé vrácení zpět |
aktualizace, úpravy |
||
Řádek 14:
| pou = 34
| nuts = CZ064<br />{{Malé|do 31. 12. 2007: CZ062}}
| web = www.
}}
'''Jihomoravský kraj''' (v letech 2000–2001 '''Brněnský kraj'''<ref>http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk</ref>) je [[vyšší územně samosprávný celek]] [[Česko|České republiky]], který vznikl v roce 2000 na jižní [[Morava|Moravě]]. Jeho území, o celkové rozloze 7195 km², je tvořeno sedmi [[Okresy v Česku|okresy]], které se nachází ve střední části [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|územního Jihomoravského kraje]]. Jedná se o okresy [[Okres Blansko|Blansko]], [[Okres Brno-město|Brno-město]], [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[Okres Břeclav|Břeclav]], [[Okres Hodonín|Hodonín]], [[Okres Vyškov|Vyškov]] a [[Okres Znojmo|Znojmo]]. Samosprávný Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s [[Jihočeský kraj|Jihočeským krajem]], na západě s [[Kraj Vysočina|Krajem Vysočina]], na severu s [[Pardubický kraj|Pardubickým krajem]], na severovýchodě s [[Olomoucký kraj|Olomouckým krajem]] a na východě se [[Zlínský kraj|Zlínským krajem]]. Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s [[Rakousko|Rakouskem]] (země [[Dolní Rakousy]]) a [[Slovensko|Slovenskem]] ([[Trenčínský kraj|Trenčínský]] a [[Trnavský kraj]]). V Jihomoravském kraji žije {{počet obyvatel}} obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 50 měst a 39 městysů, a jeden vojenský újezd. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je [[Brno]].
Řádek 136:
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. [[Dolní Věstonice]], u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. [[Věstonická venuše|věstonickou Venuší]], leží právě zde.
Na jižní Moravě bylo jedno z center [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v 8. a [[9. století]]. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na [[Brněnský úděl|úděl brněnský]] a [[Znojemský úděl|znojemský]]. Ve [[Znojmo|Znojmě]] najdeme jednu z nejstarších [[rotunda|rotund]] na území dnešní České republiky. [[Brno]], dnešní hlavní město kraje, bylo už od [[14. století]] sídlem
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také [[Bitva u Slavkova|bitva tří císařů]] u [[Slavkov u Brna|Slavkova]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]], v níž francouzský císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] porazil spojená vojska rakouského císaře [[František I. Rakouský|Františka]] a ruského cara [[Alexandr I. Ruský|Alexandra]].
Řádek 149:
== Doprava ==
Krajské město [[Brno]] je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na [[Praha|Prahu]] ([[dálnice D1]]), [[Olomouc]] ([[dálnice D1]]) i [[slovensko]]u [[Bratislava|Bratislavu]] ([[dálnice D2]]), dobré spojení je i do nedaleké [[Rakousko|rakouské]] [[Vídeň|Vídně]] ([[dálnice D52]]). Důležitou severojižní spojnicí je [[silnice I/43]] na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. tranzitní železniční koridor]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Železniční tranzitní koridory|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref>. V Brně se nachází i mezinárodní [[letiště Brno-Tuřany]] (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na [[Letiště London Stansted]] (48 km od centra [[Londýn|Londýna)]], [[Letiště Orio al Serio|Milána]] či do [[Mnichov]]a.
=== Dopravní obslužnost větších sídel ===
Řádek 186:
* [http://urady.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ064 Adresář úřadů v kraji]
* [http://www.e-pusa.cz/index.php?platnost_k=0&sessID=0&jazyk=cz&kraj=116 Portál E-PUSA]
* [https://www.kr-jihomoravsky.cz/
{{Hejtman Jihomoravského kraje}}
{{Jihomoravský kraj}}
|