I. ČLTK Praha (tenis): Porovnání verzí

'''I. ČLTK Praha''' je nejstarší [[tenis]]ový oddíl v [[Česko|České republice]], který vznikl v roce 1893. V československé extralize smíšených družstev, hrané od roku 1951, získal čtrnáct titulů, naposledy v roce 1990. Jako poražený finalista skončil v mužskémužském soutěži PohárPoháru mistrů evropských zemí 1976. Českou extraligu pak klub ovládl v&nbsp;roce 2018.<ref name="extraliga" /> Prezidentem klubu seje od roku 2011 stal [[Václav Klaus]].<ref>{{Citace elektronické monografie

[[File:Navratilova-PragueOpen2006-N22.jpg|thumb|[[Martina Navrátilová]] na centrálním dvorci při turnaji ECM Prague Open 2006.]]Zárodkem oddílu se stal již tenisový kurt v [[Brandýs nad Orlicí|Brandýse nad Orlicí]] vybudovaný roku 1890 Tyldou Rösslerovou. Klub pak vznikl v roce 1893 jako '''I. Český lawn–tenisový klub''', kterýv zahájilPraze. svouSvou činnost zahájil na čtyřech [[tenisový dvorec|dvorcích]] na [[Dětský ostrov|Židovském ostrově]] v [[Praha|Praze]]. U jeho vzniku stáli Josef Cífka a [[Josef Rössler-Ořovský]]. Zárodkem oddílu se stal již tenisový kurt v [[Brandýs nad Orlicí|Brandýse nad Orlicí]] vybudovaný roku 1890 Tyldou Rösslerovou. V roce 1894 se přemístil na [[Střelecký ostrov]] a sloučil s tehdejším klubem LTC. Na počátku roku 1895, kdy měl osmdesát členů, oddíl uskutečnil první mezinárodní turnaj Mistrovství koruny české. V roce 1896 následovala změna polohy a klub se ocitl poblíž [[Strossmayerovo náměstí|Strossmayerova náměstí]] v Holešovicích-Bubnech. Prvním vítězem klubového turnaje se stal J. Cífka a v roce 1900 kmenový hráč klubu Čístecký vyhrál na Tenisovém mistrovství ČeskéZemí zeměkoruny české.<ref name="cltk" /><ref name="lichner" />

Roku 1901 se oddíl přestěhoval do dnešní lokality na [[Ostrov Štvanice|Štvanický ostrov]], tehdy zvaný Velké Benátky. Mezi přední hráče klubu této éry patřili bratři [[Zdeněk Žemla]] a [[Ladislav Žemla]], osminásobný šampion Zemí koruny české a čtyřnásobný mistr ČSR. Mezi lety 1894–1906 byl klub členem Anglické lawn-tennisové asociace. V roce 1906 se pak stal součástí nově založené [[Český tenisový svaz|České lawn–tenis asociace]].<ref name="lichner" /> Rekonstrukce Štvanice ukončená v roce 1927 znamenala rozšíření areálu o tři dvorce a centrální stadion s kapacitou pěti tisíc diváků. O tři roky později byla zbudována nová dřevěná klubovna dle návrhu architekta Šuly, s náklady 750 tisíc korun. Centrkurt s klubovnou byly funkční do roku 1983.<ref name="cltk" />

V období 1901–1906 se oddíl stal mistrem [[Rakousko|Rakouska]], [[Uhersko|Uherska]] a [[Bavorsko|Bavorska]]. Tenisté z I.&nbsp;ČLTK zastupovali České země na [[Tenis na Athénských olympijských mezihrách|Olympijských mezihrách 1906]] v [[Athény|Aténách]] a [[Tenis na Letních olympijských hrách 1908|Letních olympijských hrách 1908]] v [[Londýn]]ě. První placený trenér oddílu, František Buriánek, byl najat roku 1909. O dvě sezóny později zde byl Karlem Robětínem založen Pohár dorostu K. Robětínem, turnaj, jenž se stal předchůdcem [[Pardubická juniorka|Pardubické juniorky]] (Mistrovství ČR juniorů). Na [[Tenis na Letních olympijských hrách 1912|Letní olympijáduolympiádu 1912]] do [[Stockholm]]u oddíl vyslal sedm tenistů. [[Ladislav Žemla]] se umístil na čtvrtém místě a získal zlatý pohár za nejkrásnější hru. Společně s J. Justem vybojovali bronzové medaile ve čtyřhře. Roku 1916 se klubovým trenérem stal profesionální mistr světa [[Karel Koželuh]].<ref name="cltk" /><ref name="lichner" />

Na prvním mistrovství Československa v tenise v roce 1920, které se konalo na domácích [[Tenisový areál Štvanice|dvorcích na Štvanici]], tituly získali tituly hráči I. ČLTK Ladislav Žemla ve dvouhře a s J. Justem vevyhrál čtyřhře,čtyřhřu. vMezi ženáchženami pak ve dvouhřetriumfovala Waffková. MeziK prvorepublikovéprvorepublikovým členyčlenům patřili Bohuslav Hykš, Milan Matouš, Jaromír Bečka, [[Jiří Javorský]], Ján Krajčík, Helena Štraubeová či Olga Mišková. [[Davis Cup|Davisův pohár]] byl na štvanických dvorcích premiérově odehrán v roce 1921, kdy [[Daviscupový tým České republiky|československé družstvo]] bylo v zápase proti [[Daviscupový tým Belgie|Belgii]] složeno výhradně z členů klubu I.&nbsp;ČLTK Žemly, Ardelta a Justa. ČSR prohrálo 2:3.<ref name="cltk" /><ref name="lichner" />

[[Soubor:Štvanice - centrkurt, august 2015.jpg|náhled|Centrální dvorec má klub v&nbsp;pronájmu od [[Český tenisový svaz|Českého tenisového svazu]]]]Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v klubu působili wimbledonský vítěz [[Jaroslav Drobný (tenista)|Jaroslav Drobný]], který v něm hrál od čtyř let věku, nebo [[Vladimír Černík]]. Za [[Komunistický režim v Československu|komunistické totality]] se klub v roce 1949 nejdříve včlenil do Sokolu Jinonice a poté v padesátýchletechpadesátých pakletech do [[SK Motorlet Praha|TJ Motorlet]]. V 60. a 70. letech oddíl reprezentovali J. Javorský, [[Pavel Korda]], Benda, Široký, [[Pavel Složil]], později wimbledonský vítěz [[Jan Kodeš]] a jeho sestra [[Vlasta Vopičková]]. Kodeš přišel do klubu ve třinácti letech z Dukly Karlín. Po devíti sezónách přestoupil do [[Tenisový klub Sparta Praha|Sparty Praha]], aby se posléze na Štvanici vrátil. V roce 1962 se členka klubu [[Věra Suková|Věra Pužejová-Suková]] jako první československá hráčka probojovala do finále dvouhry ve [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]]. V sedmdesátých letech sportovní úroveň poklesla. Někteří tenisté odešli do jiných oddílů.<ref name="cltk" /><ref name="lichner">{{Citace monografie | příjmení = Lichner | jméno = Ivan | titul = Malá encyklopedie tenisu | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 47–48}}</ref>

V roce 1970 byl oddíl začleněn do TJ Dopravní podnik hlavního města Prahy (ČLTK Dopravní podnik Praha). Pod tímto názvem setrval až do [[sametová revoluce|sametové revoluce]]. Předsedou klubu v době normalizace byl nestraník Václav Kliment. V dané éře klub vybojoval titul mistra ČSSR 1975 a v Poháru mistrů evropských zemích 1976 obsadil 2.&nbsp;místo (Pikorová, Hüblerová, vopičková, Složil, Huťka, Týra, Šavrda a Jankovský), když v pařížském finále prohrál s belgickým Primerose TC. V osmdesátých letech založili členové soubor amatérského divadla Tendiv – štvanické tenisové divadlo. V souvislosti s ražbou metra pod Vltavou došlo roku 1983 k demolici starého areálu a vzniku jeho moderní podoby. Slavnostní otevření i s novým centrálním dvorcem následovalo v roce 1986 přiběhem [[Pohár federace 1986|Poháru federace]]. Od osmého desetiletí dvacátého století v soutěžích nastupovali [[Jiří Hřebec]], Vojtíšek, Werner, [[Marcela Skuherská|Skuherská]], [[Kateřina Böhmová-Skronská|Kateřina Skronská]], [[Andrea Holíková]], [[Milan Šrejber]], [[Martin Střelba]], [[David Rikl]], [[Martin Damm]], [[Daniel Vacek]], [[Radka Bobková]] či [[Andrea Strnadová]].<ref name="cltk" />

V 90. letech dvacátéhotenisový stoletíoddíl opět tenisový oddíl získal svůj původní název I.&nbsp;ČLTK Praha. Ve třetím miléniutisíletí seklub v oddílu představilireprezentovali [[Jan Mertl]], [[Jan Hernych]], sestry [[Kristýna Plíšková|Kristýna]] a [[Karolína Plíšková|Karolína Plíškovy]], [[Lucie Hradecká]], [[Iveta Melzerová|Iveta Benešová]], [[Jan Minář]], [[Roman Jebavý]] a další.<ref name="cltk" /> Samostatnou českou extraligu smíšených družstev klub poprvé vyhrál v roce 2018, když ve finále zdolal favorizovaný [[TK Agrofert Prostějov]] 5:4&nbsp;na zápasy (vítězové [[Andrej Martin|Martin]], [[Jan Šátral|Šátral]], [[Michael Mmoh|Mmoh]], [[Robin Staněk|Staněk]], [[Markéta Vondroušová|Vondroušová]], [[Tereza Martincová|Martincová]], [[Lucie Hradecká|Hradecká]], [[Michaëlla Krajiceková|Krajiceková]]). Navázal tak na československé trofeje z let 1975 a 1990.<ref name="extraliga">{{Citace elektronického periodika

*[[Jan Kodeš]] (1987–1990)