Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 547 bajtů ,  před 9 měsíci
oddělení definice obecné a fyzikální veličiny, externí odkaz v textu předělán na referenci, odstranění opakování, drobné doplnění, korekce odkazů
'''Fyzikální veličina''' je, objektivníjako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.<ref>http://homel.vsb.cz/~khe0007/opory/podklady_vyuka/terminologie_metrolog2010.pdf - TERMINOLOGIE Z OBLASTI METROLOGIE</ref> Lze ji tedy [[Měření|změřit]] nebo s ní počítat. Na rozdíl od technických a&nbsp;kvalimetrických [[veličina|veličin]] jsou fyzikální veličiny definovány obecně, tj.&nbsp;nezávisle na metodice měření, zpravidla vztahem k&nbsp;jiným fyzikálním veličinám. Zpravidla popisují objektivní vlastnosti; v případech, kdy se zabývají vlastnostmi danými subjektivním vnímáním, jsou tyto vlastnosti objektivizovány konkrétní přesně stanovenou závislostí na vlastnosti objektivní (např. u fotometrických a vybraných akustických či dozimetrických veličin).
 
Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím srovnání s&nbsp;pevně zvolenou hodnotou veličiny stejného druhu, kterou volíme za měřící jednotku. Číselná hodnota fyzikální veličiny je závislá na volbě měřící jednotky, kterou nazýváme [[fyzikální jednotka|jednotka (fyzikální veličiny)]].
V&nbsp;některých případech je vhodné zapisovat jisté veličiny jako soubor více složek (komponent), i&nbsp;když tyto složky nemají vztah k&nbsp;prostorovým souřadnicím. Využívá se přitom skutečnosti, že tyto složky tvoří [[algebra]]ické struktury s&nbsp;definovanými vlastnostmi, které umožňují u&nbsp;některých veličin a&nbsp;fyzikálních závislostí a&nbsp;zákonů zjednodušit zápis, usnadnit odvozování nebo zahrnout do jediného vztahu více jednodušších vztahů (podobně jako je tomu u&nbsp;vektorového zápisu).
 
Nejjednodušším případem takové dvousložkové struktury je [[komplexní číslo]]; dvojici veličin ve tvaru komplexního čísla (jedna veličina je jeho reálnou, druhá jeho imaginární částí) pak nazýváme '''komplexní veličinou'''. Komplexní zápis se s&nbsp;výhodou používá v&nbsp;mnoha oborech [[fyzika|fyziky]]. Známé je použití pro [[harmonické kmitání]] a&nbsp;[[harmonické vlnění|vlnění]], zejména při řešení obvodů [[střídavý proud|střídavého proudu]] a&nbsp;pro řešení šíření [[elektromagnetické vlnění|elektromagnetického vlnění]] ([[světlo|světla]]), umožňující po ztotožnění fáze s&nbsp;argumentem komplexního čísla převod [[diferenciální rovnice|diferenciálních závislostí]] na skládání [[vektor]]ů v rovině (takové komplexní veličiny se nazývají '''fázory''').
Také [[kvantová mechanika]] používá systematicky komplexní zápis pro stavy i&nbsp;operátory příslušející k&nbsp;pozorovatelným veličinám.
 
'''Spinory''', vícekomponentní objekty tvořené zpravidla komplexními čísly, byly poprvé ve fyzice využity pro současný popis kvantového chování elektronů s&nbsp;odlišnou projekcí [[spin]]u na vybranou [[soustava souřadnic|souřadnicovou osu]] [[Wolfgang Pauli|W.&nbsp;Paulim]] v&nbsp;roce&nbsp;1927 (dvoukomponentní spinory), [[Paul Dirac|P.&nbsp;Dirac]] použil 4komponentní spinory ('''bispinory''') pro popis relativistického elektronu. V&nbsp;současnosti mají široké využití zejména v&nbsp;kvantové mechanice a&nbsp;kvantové teorii pole. Spinorová [[algebra]] ve 3rozměrném [[Eukleidovský prostor|prostoru]] je blízká algebře [[vektorový součin|vektorového součinu]]. Přesněji řečeno, matematicky se jedná o&nbsp;prvky fundamentální reprezentace [[Cliffordova algebra|Cliffordovy algebry]].<ref>{{ Citace monografie | příjmení=Lounesto | jméno=Pertti | titul=Clifford algebras and spinors | vydavatel=Cambridge University Press | místo=Cambridge | rok=2001 | isbn=978-0-521-00551-7 }}</ref>
Při spinorovém zápisu se v&nbsp;maticové reprezentaci používají [[Pauliho matice]] a&nbsp;jejich zobecnění (např.&nbsp;Diracovy ''γ'' matice).
 
* Většinu veličin lze považovat za sled jejich hodnot v&nbsp;[[čas]]e, který je díky [[#Veličiny extenzivní, intenzivní a&nbsp;protenzivní|protenzitě]] [[čas]]u (po částech) spojitý (hypotetické [[kvantování]] [[čas]]u neuvažujeme) - hovoříme o&nbsp;'''(časovém) průběhu''' veličiny, jinak řečeno funkční závislosti hodnoty (resp.&nbsp;hodnot všech složek) na [[čas]]e.
: Příklady: ''časový průběh polohy (=&nbsp;trajektorie), (časový) průběh akustického tlaku''
: O&nbsp;fyzikální podstatě a&nbsp;vztazích veličin tak mohou vypovídat také trendy časové změny, zejména rychlost změny (tj.&nbsp;[[derivace]] veličiny podle [[čas]]u), nebo (zejména u&nbsp;periodických a&nbsp;kvaziperiodických průběhů) [[Fourierova transformace|spektrum]] získané [[Harmonická analýza|harmonickou analýzou]]<ref>Harmonická (vizanalýza. např.&nbsp;[http://www.sweb.cz/slaboproud/elt2/stranky1/elt048.htm Dostupné online]. SPŠE Plzeň, 2001</ref> (případně [[cepstrum]] získané [[kvefrenční analýza|kvefrenční analýzou]]).
 
== Označení veličin ==
Názvy a&nbsp;značení veličin a&nbsp;jednotek je upraveno normativně. Do 80.&nbsp;let 20.&nbsp;století to byla řada norem [[ČSN]] 01 13xx, v&nbsp;90.&nbsp;letech nahrazená českým vydáním řady mezinárodních norem [[ČSN]] [[ISO]] 31, a&nbsp;od r.&nbsp;2007 posléze nahrazovaná řadou [[ČSN]] [[ISO]]/IEC 80000.
 
Všechny tyto normy předepisují doporučují pro značku jednotky použití antikvy (stojatého písma) a&nbsp;pro značku veličiny použití kurzivy (skloněného písma) bez ohledu na druh písma ostatního textu.
{{Malé|Editor matematických rovnic neumožňuje (zatím?) ve [[Wikipedie|Wikipedii]] současně tučné a&nbsp;skloněné písmo, které normy doporučují pro zápis vektorů. Ne úplně dokonalým řešením je nahrazení méně přehledným zápisem se šipkami nebo zápisem tučným stojatým písmem.}}