Island: Porovnání verzí

Island (editovat)

Verze z 5. 2. 2019, 12:39

Odebráno 51 bajtů , před 3 lety

m

Editace uživatele 84.42.238.107 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 90.176.129.211

Vojtasafr

Prověření uživatelé, Revertéři, Správci

9 947

editací

Verze z 5. 2. 2019, 12:37 (editovat) 84.42.238.107 (diskuse) (→‎Geologie) značka: školní IP ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 2. 2019, 12:39 (editovat) (zrušit editaci) Vojtasafr (diskuse \| příspěvky) m (Editace uživatele 84.42.238.107 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 90.176.129.211) značky: rychlé vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Island je geologicky velmi mladý. Byl vytvořen sérií sopečný erupcí ze Středoatlanstského hřbetu. V roce 1973 muselo byt z důvodu erupci vulkánu Helgafell evakuováno obyvatelstvo ostrova Heimaney. Na severní straně začíná v oblasti [[poloostrov]]a [[Melrakkaslétta]] a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující ~~Hele~~vlastně jacelý tiIsland ~~dam~~můžeme rozdělit do ~~drzky~~tří základních zón. [[Geologie\|Geologicky]] nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z [[třetihory\|třetihorních]] [[čedič]]ů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a [[dolerit]]em, v menší míře se zde vyskytují ~~kvůli~~i ~~tobe~~horniny ~~musim~~kyselejší, ~~delat~~především ap[[ryolit]]y. vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón. [[Geologie\|Geologicky]] nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z [[třetihory\|třetihorních]] [[čedič]]ů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a [[dolerit]]em, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především [[ryolit]]y. Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 miliónu let až po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více než 2 000 [[sopečná erupce\|erupcemi]] v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé pod ledovcovými výbuchy. Láva se při styku s [[led]]em nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v [[islandština\|islandštině]] ''stapi'').