Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 52:
[[Soubor:Kleber.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Generál Jean-Baptiste Kléber]]
[[Soubor:Jean-Léon Gérôme 002.jpg||náhled|upright=0.7|vpravo|Napoleon v Káhiře, Jean-Léon Gérôme]]
V době egyptského tažení prožívala [[Francie]] na evropských bojištích období vojenských neúspěchů a vláda byla v rozkladu. 22. srpna [[1799]] opustil [[Napoleon Bonaparte]], a několik jeho nejbližších přátel, tajně [[Egypt]]. Na malé lodi sedm týdnů unikali britskému pronásledování až dorazili domů, kde byl Bonaparte nadšeně přijat obyvatelstvem jako zachránce vlasti. O 50 000 mužů, které zanechal napospas osudu v dalekém Egyptě se v té době nikdo nestaral. Když se překvapení vojáci a vědci v Egyptě dozvěděli o Napoleonově útěku, byli nejprve zděšeni, pak znechuceni touto zradou a nakonec propadli zoufalství.<ref>Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, BB/art s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 148</ref> Před svým odjezdem do Francie pověřil Napoleon Bonaparte velením v Egyptě generála [[Jean-Baptiste Kléber|Jeana-Baptistu Klébera]], který tento úkol přijal s rozpaky. Napoleonův útěk z Egypta ho rozběsnil a prohlásil: ''Ten parchant (Napoleon) nám tady nechal jen svoje kalhoty plné sraček. Vrátíme se do Francie a otřeme mu je o hubu.''<ref>Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, BB/art s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 159</ref> Kléber se snažil vyjednat s Turky a Angličany takovou kapitulaci, aby Francie neztratila tvář. Na jaře [[1800]] došlo v [[Káhira|Káhiře]] k dalšímu povstání, které Kléber potlačil ještě brutálněji,
=== Kapitulace ===
|