Fryštát: Porovnání verzí

Roku 1290 přišel z města Opole piastovský kníže Měšek I., aby na Těšínsku, dle tradice, založil svou rodovou větev. Usídlil se ve městě Cieszyn, které je asi o jedno století starší než Fryštát, a ve kterém již stálo středověké hradiště. Město Fryštát však pro časté záplavy přesunul na nedaleké vyvýšené místo, kde dal postavit kamenno-dřevěný hradozámek, který měl pomoci Slezskoostravskému hradu chránit moravsko - slezské hranice. Není známo jak tento hradozámek vypadal, ale jeho podoba se dá vyobrazit na základě toho, co o něm víme. Hradozámek neměl mnoho obranných prvků a jeho vzhled byl přizpůsoben starogermánské tradici, která spočívala v kamenných základech do výše prvního patra a od prvního patra pak jako dřevěná stavba. Fryštát na rozdíl od jiných měst neměl české a polské obyvatelstvo, ale germánské. Tento vliv se zde udržel až do roku 1945, kdy byl plně nahrazen českou populací. Jakmile se kolem zámku začalozačal nový Fryštát rozrůstat, dal Měškův syn Kazimír I. kolem roku 1315 vedle tvrze postavit gotický kostel. Vzniklo zde také první náměstí, které ale bylo od hradozámku odděleno vodním příkopem a městskou zdí. Po přičlenění Slezska k zemím koruny České, se význam hradozámku posílil. Kníže Kazimír I. a poté i jeho syn Přemysl I. hradozámek přeměnili v gotickou rezidenci a povýšil ho i město na Ducale Civitatem, neboli slezské knížecí město a gotický hradozámek, pravděpodobně zrekonstruovaný Parléřovými učenci, kteří tou dobou rekonstruovali i hrad v Cieszyně učinil druhým Piastovským sídlem. Z dob gotiky se zachovalo zámecké jádro, kostel a půdorys města. Také mnohé měšťanské domy mají dochované gotické sklepy.