Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 186 bajtů ,  před 10 měsíci
m
Napřimování odkazů
{{Různé významy|tento=[[sval]]ovém [[orgán]]u}}
[[Soubor:Heart-and-lungs.jpg|náhled|upright=1.3|Pohled na uložení srdce člověka v [[mediastin]]u, pravá a levá plíce je odtažena do stran.]]
'''Srdce''' ([[Latina|lat.]] ''cor'' nebo ''cardia'' - z [[řečtina|řec.]] καρδία, kardia) je dutý [[sval]]ový [[orgán]] [[Živočichové|živočichů]] s [[oběhovýoběhová systémsoustava|oběhovým systémem]] (včetně všech [[obratlovci|obratlovců]]), uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh [[hemolymfa|hemolymfy]] nebo [[krev|krve]] tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce. Stavba srdce je u různých skupin živočichů odlišná. Nejjednodušší srdce mají někteří bezobratlí, u nichž rozšířený pulsující úsek cévy funguje jako [[peristaltické čerpadlo]]. Srdce ptáků a savců má čtyři oddíly s chlopněmi (které fungují jako ventily), dva pro plicní oběh (zajišťující průtok krve plícemi a její okysličování) a dva pro oběh hlavní (zajišťující průtok okysličené krve tělem).
 
Stavbou, funkcí a chorobami lidského srdce se zabývá [[kardiologie]], srdeční choroby patří mezi nejčastější příčiny smrti, zejména v bohatých zemích.
Z plic přitéká okysličená krev plicními žilami do levé síně. Levá síň (lat. ''atrium sinistre'') tvoří levou polovinu srdeční základny. Stejně jako pravá síň má tenkou svalovou stěnu a vybíhá na povrch srdce jako ouško.
 
V síňokomorové přepážce je otvor opatřený [[dvojcípá chlopeň|dvojcípou chlopní]], která se také nazývá [[mitrální chlopeň|chlopeň mitrální]] (''valva atrioventricularis sinistra, bicuspidalis, mitralis'') pro podobnost s tvarem [[biskupská mitra|biskupské mitry]]. Pracuje souběžně a stejným způsobem jako atriventriokulární chlopeň v pravém srdci.
 
==== Levá komora ====
 
=== Nutritivní oběh srdce ===
I [[Srdeční svalovina|srdeční sval]] potřebuje kyslík a živiny k tomu, aby mohl pracovat. Srdce ale nemůže přijímat živiny z velkého množství krve, která protéká srdcem. Rychlost toku i vnitřní tlak je příliš vysoký a mohl by potrhat jemnou síť kapilár. Proto je srdce zásobováno zvenku. Z [[aorta|aorty]], těsně nad aortální chlopní – otvorem ne větším než [[Slámka|brčko]] na pití – odstupují dvě [[věnčitévěnčitá tepnytepna|věnčité (koronární) tepny]], které zajišťují vlastní zásobování srdce. Vytvářejí jemnou krajkovou síť, která obkružuje celé srdce a svým tvarem připomíná věnec. Odtud pochází název věnčité tepny.
 
Věnčité tepny jsou dvě – pravá a levá – a jsou to jediné [[tepna|tepny]], které vystupují ze vzestupné aorty hned za srdcem. Protože při [[systola|systole]] je [[krevní tlak|tlak]] v aortě příliš velký, jsou to také jediné tepny, které se plní při [[diastola|diastole]]. Levá věnčitá tepna se dělí na levou sestupnou větev, která vede krev k oběma komorám, a na ''[[ramus circumflexus]]'', který se otáčí dozadu a zásobuje krví levou komoru a síň. Zrcadlově je obrazem koronárních tepen systém srdečních žil. Ty mají za úkol odvádět krev ze srdečního svalu zpět. Tyto žíly jdou paralelně a vyprazdňují se do pravé síně.
 
Jedná se o terminální arterie, to znamená, že netvoří žádné spojky s ostatními tepnami a pokud dojde k ucpání tepny, okrsek tkáně, který tato tepna zásobuje, již nedostává živiny ani [[kyslík]] a odumře ([[ischemie]]).
 
=== U dinosaurů ===
Velcí sauropodní dinosauři jako byl ''[[Giraffatitan]]'' měli obří srdce, jejichž hmotnost zřejmě dosahovala až kolem 200 kg a průměr kolem 1,5 metru. Objem krve v těle u těchto dinosaurů mohl dosahovat až kolem 3000 litrů.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/07/04/jak-velke-vnitrni-organy-meli-obri-sauropodi/</ref> U známého teropoda rodu ''[[Tyrannosaurus rex|Tyrannosaurus]]'' zase srdce dosahovalo velikosti mikrovlnné trouby (asi 75 x 50 cm) a bylo tak zhruba 100 - 150krát větší než lidské srdce.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/07/07/srdce-jako-mikrovlnka/</ref>
 
== Práce srdce ==
Na membránách buněk převodního systému se neustále spontánně mění membránový [[potenciál]]. Po dosažení spouštěcí úrovně (spontánní diastolická repolarizace) vzniká akční potenciál, který se šíří do pracovního myokardu a způsobí jeho kontrakci. Po skončení akčního potenciálu se na membránách opět začne tvořit nový akční potenciál. Buňky samotné jsou tedy zdroj vzruchů. Akční potenciály vznikají pravidelně a jsou příčinou '''rytmické práce srdce'''.
 
Hlavním zdrojem vzruchů u savců je '''sinoatriální uzel''' ([[Sinoatriální uzel|SA uzel]]), shluk buněk převodního systému srdečního ve stěně pravé síně blízko žilního splavu. Tady je spontánní depolarizace nejrychlejší, SA uzel proto generuje vzruchy i pro ostatní části převodního systému. Rytmus srdečních frekvencí určuje [[SA uzel]] na počet 70 tepů za minutu. Sám uzel je regulován pokyny z autonomního kardioregulačního centra v mozkovém kmeni. Centrum řízení srdeční činnosti je umístěno v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. Za určitých okolností ale může [[nervový vzruch|vzruch]] vznikat i jinde, což se projeví změnou [[frekvence]] tvorby vzruchů.
 
V přepážce mezi síněmi a komorami je '''atrioventrikulární uzel''' ([[Atrioventrikulární uzel|AV uzel]]). Za běžných okolností pouze převádí vzruch z SA uzlu, může ale generovat vzruch pro celé srdce.
 
Z AV uzlu vychází '''Hissův svazek''', který se v mezikomorové přepážce rozdělí na dvě '''Tawarova raménka''', pravé a levé. Každé raménko míří k pracovnímu myokardu komor, kde se větví na '''Purkyňova vlákna''', která probíhají pod endokardem a šíří vzruch do stěny komor.
 
===== Baroreceptorové reflexy =====
V oblouku aorty se nacházejí baroreceptory, které snímají [[tlakkrevní krvetlak]]. Při zvýšení tlaku krve je utlumen sympatikus, srdeční frekvence se sníží a tlak krve poklesne.
 
==== Humorální řízení ====
 
== Srdce jako endokrinní žláza ==
Srdce produkuje hormon, [[Atriální natriuretický peptid|atriový natriuretický peptid]], který má vliv na krevní cévy, [[Ledvina|ledviny]] a [[nadledvina|nadledviny]] a podílí se na regulaci krevního tlaku a krevního objemu.
 
== Vývoj srdce ==
== Srdce u různých živočichů ==
=== Srdeční frekvence ===
Čím menší živočich, tím je srdeční frekvence rychlejší. U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých jedinců. Srdeční frekvence [[plejtvákovec šedý|plejtvákovce]] je asi 9 úderů za minutu, [[slon]]a 25 stahů za minutu, u [[člověk]]a je to 70 stahů za minutu. [[Vrabec domácí|Vrabec]] má tepovou frekvenci 500 stahů za minutu, rejsek 600 stahů za minutu, letící [[kolibříkovití|kolibřík]] dokonce 1200 stahů za minutu.
 
=== Srdce ptáků ===
* [[Infekční endokarditida]]
* [[Srdeční arytmie]]
* [[Seznam vrozených srdečních vad v dospělosti|Vrozené srdeční vady]]
 
== Srdce v přeneseném významu ==
49

editací