Přehrada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pimlico27 přesunul stránku Přehrada na Přehrada (rozcestník): článek Přehrada značka: nové přesměrování |
Vyjmuto (sloučeno) z Přehradní nádrž značka: zrušeno přesměrování |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Orlik-prehradni hraz.jpg|náhled|Hráz [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]], nejvyšší betonová hráz v Česku]]
[[Soubor:Hoellensteinsee.jpg|náhled|Přehrada Höllensteinsee v Německu]]
'''Přehrada''' je příčná [[stavba]] na [[Vodní tok|vodním toku]], která jej přehrazuje a vytváří umělou [[vodní nádrž]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Universum, všeobecná encyklopedie
| vydavatel = Odeon, Euromedia Group
| místo = Praha
| rok = 2001
| vydání = 1
| počet stran = 655
| kapitola =
| strany = 567
| isbn = 80-207-1069-8
}}</ref>
Slouží k [[zásobování vodou]], výrobě [[elektřina|elektrické energie]], ochraně před [[povodeň|povodněmi]], vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, [[rybolov]]u atd.
== Funkce ==
Slouží k zadržování vody pro [[zásobování vodou]], výrobu [[elektřina|elektrické energie]], ochranu před [[povodeň|povodněmi]], vyrovnávání [[Průtok vodního toku|průtoků]], okrajově k [[rekreace|rekreaci]], vodním [[sport]]ům, [[rybolov]]u aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i [[jez]]y.
== Historie ==
První přehrady se datují od časů starých [[Starověký Egypt|Egypťanů]] před 5000 lety, kdy údajně [[faraon]] [[Meni]] postavil [[hlína|hliněnou]] přehradu na řece [[Nil]]u. Historie moderních přehrad se odvozuje od [[Hooverova přehrada|Hooverovy přehrady]] na řece [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|Colorado]] v [[Spojené státy americké|USA]] postavené roku [[1936]].
== Betonové přehrady ==
Betonové přehrady se rozdělují na:
* tížné - voda v přehradě je zadržovaná hmotností stavby
* pilířové - mají plný betonový líc, plnou stěnu tvoří [[Pilíř|pilíře]]
* klenbové - jsou vystavěny do oblouku, tlak vody se tak přenáší do bočních stran [[údolí]], kde je přehrada postavena
Jednotlivé typy přehrad mohou být kombinovány. Existují například tížné přehrady s klenbovým účinkem. Betonové přehrady vyžadují kvalitní [[Skála|skalní]] [[podloží]], klenbové přehrady vyžadují vhodné [[Geologie|geologické]] podmínky na bočních stranách údolí. Při stavbě přehrady je důležitým faktorem vhodná šířka a hloubka údolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hrdoušek
| jméno = Vladislav a kolektiv
| titul = Inženýrské stavby
| vydavatel = Informatorium, s. r. o.
| místo = Praha
| rok = 2006
| vydání = 1
| počet stran = 212
| strany = 193, 194
| isbn = 80-7333-048-2
}}</ref>
== Významné přehrady ==
{{Neověřeno část}}
=== Největší přehrady ve světě ===
Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece [[Zambezi]], 180,6 km³. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece [[Volta]] v [[Ghana|Ghaně]] (8 482 km²). Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada [[Rogun]], která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece [[Vachš]] v [[Tádžikistán]]u. V tabulce jsou zachyceny zde: [[Nejvyšší hráze světa]].
=== Největší přehrady v Česku ===
Orlík má z [[Česko|českých]] nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ a nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady [[Vodní nádrž Lipno|Lipno I]]. Nejvyšší přehradní hráz v České republice je [[Vodní nádrž Dalešice]] s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v [[Evropa|Evropě]], avšak nejdelší sypanou hráz ve [[střední Evropa|střední Evropě]] mají [[vodní nádrž Nechranice]] (délka koruny hráze 3280 metrů). [[Seznam přehradních nádrží v Česku|Odkaz na seznam přehradních nádrží v České republice zde]].
== Vodní doprava ==
[[Vodní doprava]] přes přehrady je umožněna pomocí [[plavební komora|plavební komory]], lodního [[výtah]]u nebo [[Jeřáb (stroj)|jeřábu]] pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.
== Ekologické dopady ==
Přehrada zpravidla brání přirozené [[migrace|migraci]] vodních živočichů, zejména [[Ryby|ryb]]. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. [[Organizace spojených národů|OSN]] varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.<ref>http://prazsky.denik.cz/z_domova/prehrady-nici-reky-20071030.html</ref> V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové [[biotop]]y a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.
== Selhání přehrad ==
{{podrobně|Selhání přehrad}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Hughes
| jméno = James
| titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie
| vydavatel = nakladatelství Svojtka&Co.
| rok = 1999
| isbn = 80-7237-256-4
| jazyk = čeština
}}
* PATERA, Adolf: ''Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství''. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0
=== Související články ===
* [[Hráz]]
* [[Protipovodňová hráz]]
* [[Vodní nádrž]]
* [[Vodní elektrárna]]
* [[Nejvyšší hráze světa]]
* [[Největší přehradní nádrže v Česku]]
* [[Vltavská kaskáda]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Dams}}
* [http://www.prehrady.cz/ Oficiální České stránky] – další informace o přehradách
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Hráze]]
[[Kategorie:Přehradní nádrže]]
| |||