Wikipedie

Kosmas: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+Práce na kronice
Vzdělání samostatně a doplněno, pozn. o jméně přesunuta do úvodu, -duplicita: známe jej jen z kroniky, drobné opravy
Řádek 4:
| popisek = Vyobrazení Kosmy v lipském rukopise jeho kroniky
}}
'''Kosmas''' (asi [[1045]] – [[21. říjen|21. října]] [[1125]]) byl první známý český [[kronikář]], autor ''[[Kosmova kronika česká|Kroniky české]]'' (''Chronica Boemorum'', běžně ''Kosmova kronika'') a v letech [[1120]] až [[1125]] [[děkan]]em [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]] při [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|sv. Vítu]]. Takřka všechny informace, které jsou dnes o něm známé, pocházejí z jeho [[Kronika|kroniky]], kde se několikrát zmínil o sobě a svých příbuzných. Na svou dobu se dožil vysokého věku, sám se nazval osmdesátiletým starcem.<ref>Kosmova kronika III/59</ref> Na rozdíl od řady autorů [[středověk]]ých kronik je jeho jméno autentické, jsou jím podepsány předmluvy a je uvedeno v připisku Kosmovy kroniky o smrti jejího autora.
 
== Narození a původ ==
Kosmas se narodil za vlády [[Břetislav I.|Břetislava I.]] asi v roce 1045 nebo kolem tohoto roku, zřejmě do zámožné kněžské rodiny, snad z okruhu [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]].
 
Někdy je však uváděn i pozdější rok narození.<ref>Například [[1056]] v [[František Kutnar|Kutnar, František]] a [[Jaroslav Marek|Marek, Jaroslav]]: Dějiny českého a slovenského dějepisectví. Lidové noviny, Praha 1997. Pův. vydání 1973. ISBN 80-7106-252-9 S. 24</ref> Datum narození je odvozeno z informace, že se v roce 1125 sám nazval ''octogenario''. S tím se zdá být poněkud v rozporu, co píše Kosmas k roku [[1074]]. Tehdy by mu mělo být asi 29 let, ale měl být v Praze na škole a poutníkem k hrobu sv. Vojtěcha oslovován „chlapec“„chlapče“ (''bone puer''). Proto už [[Gelasius Dobner|Dobner]] předpokládal pozdější narození, uvažován byl zvláště rok 1054, v roce 1074 by mu pak bylo asi 20 let a 1125 asi 71 let, ''octogenario'' by pak znamenalo vstupující do osmého desetiletí věku ([[Rudolf Köpke|R. Köpke]]). [[Dušan Třeštík]] narození kolem roku 1045 vysvětluje tím, že ve věku 28–29 let bylo studium běžné a oslovení ''puer'' v souladu s dobovým chápáním významu latinského slova.<ref name="T68">[[Dušan Třeštík|Třeštík, Dušan]]: Kosmova kronika. Academia, Praha 1968. S. 33–49</ref>
 
Jiným sporným údajem je Kosmův údajný polský původ, založený na jeho zmínce, že s Břetislavem I. z výpravy do [[Hnězdno|Hnězdna]] roku [[1039]] přišel „můj předek“ (''meus attavus''). Tato informace se zdá být pozdějším [[Interpolace (text)|doplňkem opisovačů]], který se vyskytuje pouze ve dvou rukopisech (A3a a A3b). S informací se zdá být v rozporu i Kosmovo protipolské zaměření a použitý výraz za předpokladu datajeho narození kolem roku 1045. Pokud by se Kosma narodil jen několik málo let po příchodu této osoby do Prahy, muselo by se jednat o jeho otce a je nepravděpodobné, že by jejsyn jehosvého synotce nazýval neurčitým výrazem ''attavus''.<ref name="T68" />
 
Kosmova příslušnost k vyšší společenské vrstvě je odvozena z informace, že si mohl dovolit nákladná a zřejmě dlouholetá studia v zahraničí. Naopak za vyloučenou se již považuje domněnka o jeho příbuznosti s [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]] (viz níže) a s ní spojená [[Hermenegild Jireček|Jirečkova]] teorie o Kosmově příslušnosti k rodu pánů ze [[Zdice|Zdic]]<ref name="N13">[[Václav Novotný (historik)|Novotný, Václav]]: České dějiny I/2. Laichter, Praha 1913. S. 589</ref>.<ref name="T68" />
 
== Vzdělání a kariéra ==
OKe jehosvé původukariéře tohoa nenístudiju přílišse známo,zřejmě praktickynerozhodl veškerév časném informacemládí, kteréprotože ov Praze němna jsoukatedrální známy,škole pocházejíbyl z jeho kroniky a jsou zmíněny mimochodemještě v roce textu.1974, Nakdy rozdílmu odbylo řadynejspíše autorůuž [[středověk]]ých kronik je jeho jméno28–29 pravélet. TímtoPoté jménemodešel jsouna podepsánydlouhodobá předmluvystudia ado jeciziny, uvedenosnad kv letech připsání1075–82 jehonebo smrtimožná važ jímdo psanéroku kronice1090. JeJistě známo, že po absolvování pražské katedrální školy (v té 70. letech [[11. století]])době studoval vena škole při [[Katedrála sv. Lamberta v Lutychu|katedrále sv. Lamberta]] v [[Lutych]]u, s kterou české prostředí pěstovalo styky už od dob [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a která patřila k nejlepším v Evropě. Zde ho vyučoval [[mistr Frank]], který v [[Lutych]]uLutychu působil v letech [[1047]]–[[1083]]. Je možné, že i poté Kosmas pobýval i na jiných evropských školách, jak bývalo tehdy obvyklé. Svá studia ukončil možná až kolem roku 1090, tedy už jako muž středního věku, což také nebylo v té době výjimečné.▼
[[Soubor:Cosmas-Chronica Boemorum.jpg|náhled|vlevo|[[Kosmova kronika česká]]]]▼
▲O jeho původu toho není příliš známo, prakticky veškeré informace, které o něm jsou známy, pocházejí z jeho kroniky a jsou zmíněny mimochodem v textu. Na rozdíl od řady autorů [[středověk]]ých kronik je jeho jméno pravé. Tímto jménem jsou podepsány předmluvy a je uvedeno k připsání jeho smrti v jím psané kronice. Je známo, že po absolvování pražské katedrální školy (v 70. letech [[11. století]]) studoval ve škole při [[Katedrála sv. Lamberta v Lutychu|katedrále sv. Lamberta]] v [[Lutych]]u, s kterou české prostředí pěstovalo styky už od dob [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a která patřila k nejlepším v Evropě. Zde ho vyučoval [[mistr Frank]], který v [[Lutych]]u působil v letech [[1047]]–[[1083]]. Je možné, že i poté Kosmas pobýval i na jiných evropských školách.
 
Kosmův pobyt v Lutychu není datován, býval proto kladen i před roku 1074, dokonce i před rok 1061, kdy se měl Kosmas vrátit s [[Jaromír (pražský biskup)|biskupem Jaromírem]]. Pravděpodobně však byl v cizině na víceletých studiích někdy mezi rokem 1075 a cca 1190, kdy se zdá jeho přítomnost v Čechách nejistá. Zvláště pro léta 1075–1082 (či až 1084) je v kronice znát určita mezera, kdy Kosmas neměl dostatek spolehlivých zpráv. Ani jeho přítomnost před rokem 1091 není příliš jistá, dvě zmínky (k roku 1086 a před 1090) svědčící pro tuto přítomnost jsou pochybné věrohodnosti.<ref name="T68" />
Do Čech se vrátil někdy na počátku 90. let [[11. století]] a ukončil svá studia tedy až jako muž středního věku, což nebylo v té době zvlášť neobvyklé. Po návratu se stal členem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]], je možné, že v letech [[1091]]/[[1092]] odjel s pražským biskupem [[Kosmas (pražský biskup)|Kosmou]] a [[Olomoucké biskupství|olomouckým biskupem]] [[Ondřej (biskup olomoucký)|Ondřejem]] za císařem [[Jindřich IV.|Jindřichem IV.]] do [[Mantova|Mantovy]]. V roce [[1094]] se účastnil jejich vysvěcení [[Mohučské arcibiskupství|mohučským arcibiskupem]] v [[Mohuč]]i. Po svém návratu se zařadil do skupiny kněžské inteligence, která v českém prostředí už od [[11. století]] tvořila svébytnou skupinu s vlastní kulturou a do určité míry tvořila protipól konkurenční skupině kněží cizího, především německého původu. Částečně byla tato skupina propojena nejen přátelskými, ale také příbuzenskými vazbami.▼
 
== Církevní kariéra ==
▲Do Čech se vrátil někdynejpozději na počátku 90. let [[11. století]] a ukončil svá studia tedy až jako muž středního věku, což nebylo v té době zvlášť neobvyklé. Popo návratu se stal členem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]],. jeJe možnézřejmé, že v letech [[1091]]/[[1092]] odjel s pražským biskupem [[Kosmas (pražský biskup)|Kosmou]] a [[Olomoucké biskupství|olomouckým biskupem]] [[Ondřej (biskup olomoucký)|Ondřejem]] za císařem [[Jindřich IV.|Jindřichem IV.]] do [[Mantova|Mantovy]]. V roce [[1094]] se účastnil jejich vysvěcení [[Mohučské arcibiskupství|mohučským arcibiskupem]] v [[Mohuč]]i. Po svém návratu se zařadil do skupiny kněžské inteligence, která v českém prostředí už od [[11. století]] tvořila svébytnou skupinu s vlastní kulturou a do určité míry tvořila protipól konkurenční skupině kněží cizího, především německého původu. Částečně byla tato skupina propojena nejen přátelskými, ale také příbuzenskými vazbami.
 
11. října [[1099]] získal v [[Ostřihom]]i společně s nedávno zvoleným pražským biskupem [[Heřman (pražský biskup)|Heřmanem]], který byl do té doby pravděpodobně jen [[Jáhen|jáhnem]], kněžské svěcení. Je možné (ale ne jisté), že už v roce [[1110]] mohl působit jako [[děkan]] pražské kapituly, protože za ni vyjednával o navrácení výnosů z vesnice [[Strachotín|Sekyřkostele]]. Jistě byl [[děkan]]em v roce [[1120]].
 
== Práce na kronice ==
▲[[Soubor:Cosmas-Chronica Boemorum.jpg|náhled|vlevo|[[Kosmova kronika česká]]]]
Kosmas ke svému životnímu dílu sbíral materiál a snad i načrtával některé odstavce delší dobu, od roku 1118 zřejmě i zapisoval poznámky o běžných událostech.<ref name="T68.50">Třeštík (1968), s. 50–54</ref> Samotnou kroniku pak sepisoval až během několika posledních let života, pravděpodobně od roku 1119 až do své smrti v říjnu 1125. První a druhou knihu zřejmě dokončil do roku 1122, na třetí knize pracoval až do roku 1125; nejdříve měla končit smrtí [[Vladislav I.|Vladislava I.]] (12. dubna 1125), ale pak v kronice pokračoval dále, až po čtyřech nových kapitolách kroniku ukončila Kosmova smrt.<ref>Kosmova Kronika. Melantrich, Praha 1947. S. 5–6</ref>
 
Některří historici ([[František Martin Pelcl|Pelcl]], [[Josef Dobrovský|Dobrovský]]) předpokládali, že Kosmas na kronice (první knize) pracoval už okolo roku 1110, protože k tomuto roku píše o události, která se stala „v našich časech“ (''nostris temporibus''). Pravděpodobnější se zdá datace dle předmluvy k první knize, že kronika byla vytvořena (''composita'') za papeže [[Kalixt II.|Kalixta II.]] (nastoupil 1119) a [[Heřman (pražský biskup)|biskupa Heřmana]] († 1122). Druhá kniha byla zřejmě sepsána ve stejné době, jak vyplývá mj. z její předmluvy věnované [[Břevnovský klášter|břevnovskému]] Klimentovi. Poté zřejmě plynule pokračoval na třetí knize až do své smrti, o které je na konci kroniky připsána anonymní poznámka.<ref name="T68.50" />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmas“