Wikipedie

Planck (družice): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: nahrazení zastaralé šablony ve výskytech; kosmetické úpravy
doplnění a minulý čas.
Řádek 1:
{{Infobox - kosmické těleso
| název = Planck
| obrázek = Model of the Planck Satellite.jpg
| popisek = DalekohledModel dalekohledu Planck
| jiné_názvy =
| cospar = 2009-026B
Řádek 11:
| umístění = obíhá [[Librační centrum|Librační bod L2]]
| druh_oběžné_dráhy =
| stav = vyřazen z provozu
| trvání_mise = 1,54 rokuroky
| provozovatel = [[Evropská kosmická agentura|ESA]]
| hmotnost = 1 000 kg
Řádek 26:
| url = [http://www.rssd.esa.int/index.php?project=planck Oficiální stránky]
}}
'''Planck ''' jebyl kosmický [[dalekohled]] [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] navržený a postavený k průzkumu [[Anizotropie|anizotropního]] [[Reliktní záření|reliktního záření]] (CMB) ze všech částí vesmíru za použití vysoké citlivosti a [[úhlové rozlišení|úhlového rozlišení]]. Byl vyroben v [[Cannes Mandelieu Space Center]] společností [[Thales Alenia Space]] jako třetí "středně velká mise" (M3) vědeckého programu Horizon 2000. Projekt, původně pojmenovaný COBRAS/SAMBA byl po svém schválení přejmenován na počest německého vědce [[Max Planck|Maxe Plancka]] (1858–1947), nositele [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 1918.
 
Planck byl vyroben v [[Cannes Mandelieu Space Center]] společností [[Thales Alenia Space]] jako třetí "středně velká mise" (M3) vědeckého programu Horizon 2000 [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]].
Mise doplnila a vylepšila výsledky výzkumu sondy [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe|WMAP]] americké [[NASA]]. Planck poskytl významný zdroj informací týkajících se několika kosmologických a astrofyzikálních otázek, jako je ověření teorií raného vesmíru a původu kosmických struktur. Díky jeho měření se výrazně zpřesnil odhad stáří vesmíru, to se nyní odhaduje na přibližně 13,8 miliardy let.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Máme nové stáří vesmíru: 13,799 miliardy let | periodikum = TÝDEN.cz | datum_vydání = 2015-02-13 | url = https://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/mame-nove-stari-vesmiru-13-799-miliardy-let_333242.html}}</ref>
Projekt, původně pojmenovaný COBRAS/SAMBA byl po svém schválení přejmenován na počest německého vědce [[Max Planck|Maxe Plancka]] (1858–1947), nositele [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 1918.
Mise má doplnit a vylepšit výsledky výzkumu sondy [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe]] (WMAP) americké [[NASA]], která měřila anizotropní reliktní záření ve větším úhlovém rozlišení, ale s nižší citlivostí. Planck by měl poskytnout významný zdroj informací týkajících se několika kosmologických a astrofyzikálních otázek, jako je ověření teorií raného vesmíru a původu kosmických struktur.
 
== Cíle ==
Mise máměl širokou škálu vědeckých cílů, mj.:
* Detekce celkové intenzity a polarizace prvotního [[Anizotropie|anizotropního]] [[reliktní záření|reliktního záření]] ve vysokém rozlišení
* Vytvoření katalogu [[Kupa galaxií|kup galaxií]] pomocí [[Sunajev-Zeldovičův jev|Sunajev-Zeldovičova jevu]]<ref name="Aldebaran">{{Citace elektronické monografie
Řádek 53 ⟶ 52:
* Studium naší sluneční soustavy, včetně [[planeta|planet]], [[asteroid]]ů, [[Kometa|komet]] a [[protisvit]]u
 
Planck bypřinesl měl přinéstvětší vědecký pokrok ve srovnání s americkou [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe|WMAP]] v několika oblastech
* 3× vyšší rozlišení
* 10× větší citlivost
Řádek 59 ⟶ 58:
 
== Vybavení ==
Sonda nesenesla 1,5metrový Gregoriho dalekohled vyrobený v Dánsku a na něj navazující detektory. Dalekohled máměl dvě parabolická zrcadla eliptického tvaru o rozměrech 1555.98×1886.79 mm resp. 1050.96×1104.39 mm mimoosého uspořádání.<ref name="Space40">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 72 ⟶ 71:
| url kapitoly =
| jazyk =
}}</ref>. Zbytek sondy jebyl tvořen dvěma hlavními přístroji; Nízkofrekvenční detektor (''Low Frequency – LFI'') a Vysokofrekvenční detektor (''High Frequency – HFI''). Oba přístroje mohoumohly detekovat celkovou intenzitu a [[polarizace|polarizaci]] [[foton]]ů a společně pokrývají frekvenční rozsah 30 až 857&nbsp;GHz. Vrchol spektra kosmického mikrovlnného pozadí leží na frekvenci 160,2&nbsp;GHz<ref name="ESA">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 144 ⟶ 143:
 
== Průběh letu ==
[[Soubor:Dome planck mq.jpg|náhled|vlevo|Maketa Planckovysatelitu observatořePlanck]]
Dalekohled úspěšně odstartoval spolu s [[Herschelova vesmírná observatoř|Herschelovo vesmírnou observatoří]] [[14. květen|14. května]] [[2009]] v 13:12:02 [[Coordinated Universal Time|UTC]] z&nbsp;[[Guyanské kosmické centrum|kosmodromu v Kourou]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] pomocí nosné rakety [[Ariane 5|Ariane 5 ECA]]. Po startu se Planck nacházel na velmi protáhlé eliptické dráze s [[Apsida (astronomie)|perigeem]] 270&nbsp;km a [[Apsida (astronomie)|apogeem]] více než 1 120 000&nbsp;km, s vrcholem blízko [[Librační centrum|Lagrangeova bodu]], který leží ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od [[Země]].
 
Řádek 152 ⟶ 151:
V [[září]] [[2009]] [[Evropská vesmírná agentura]] zveřejnila předběžné výsledky v rámci tzv. ''Planck First Light Survey'' (sestavené k demonstraci stability přístrojů a schopnosti jejich kalibrace po dlouhou dobu). Výsledky naznačily, že kvalita dat je excelentní.
 
Očekává se, že kompletníKompletní vědecké výsledky (obsahující zpracovaná všechna data) budou světovébyla veřejnosti představena na konci roku [[20122013]]. BěhemPo plánovanéšesti patnáctiměsíčníměsících životnostibyla bysestavena Planckprvní měl získat dostatek dat pro nejméně dvěmapa kompletní mapy oblohy., Ale již po šesti měsícíchdat by mělamělo být sestavenadostatek prvnípro mapanejméně dvě kompletní oblohymapy.<ref name="ESA" />.
 
Poslední příkaz k deaktivaci byl sondě Planck zaslán v říjnu 2013.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Planck_(družice)“