Unifikace: Porovnání verzí

{{Urgentně ověřit|20190130070844}}

systémem rozměrů například valivých ložisek, šroubů, druhů závitů a podobně, což zaručuje jejich spolehlivou záměnu například při jejich výměně

při poruše nebo opotřebení těchto součástí a podobně. Tyto rozměry součástí jsou buď jen dány takzvanou podnikovou normou výrobce například pro

některé série automobilů nebo jiných výrobků, takže když přesně objednáte náhradní díl podle této specializace, je vám touto technickou normou výrobce garantováno, že tento výrobek bude mít například stejné geometrické, tedy rozměrové, ale i mechanické pevnostní vlastnosti nebo i lepší mechanické vlastnosti, jako tento výrobek či součástka kterou tímto novým výrobkem chcete nahradit. Tento druh unifikace se též nazývá normalizace a odtud potom název pro technické normy, které bývají platné pro různé rozsahy obory v různém závazně platném rozsahu pro celou firmu, průmyslový obor, stát, společenství států jako je EU a podobně. (ČSN, DIN, GHOST)

Méně známé již je, že i zákony psaného práva jsou technickou normou kterou někdo zkonstruoval a souhrnně vytvářejí takzvaný právní projekt, zpravidla státu. Vzhledem k technické nejednoznačnosti těchto právních norem jde ale spíše v případě těchto kolektivních druhů práva projednávaných v parlamentech

 

Rovněž je unifikace, tedy sjednocení problém například i v matematice v teorii množin a podobně, kdy v množině {a,b,c} U {a,b,c} dle obecných dosud používaných metod sjednocení v teorii množin platí, že {a,b,c} U {a,b,c} = {a,b,c} a hovoří se zde takto o vyloučení takzvané redundance, zdvojení tedy není interpretováno {a,b,c} U {a,b,c} = {aa,bb,cc,ab,ac,ba,bc,ca,cb} což ale ještě není logicky úplné, neboť úplně správně by se mělo jednat o {aa.bb.cc,ab,ac,ba.bc,ca,cb,aa,bb,cc}, neboť z pohledu zejména takzvané kryptiky, viz. též kryptické druhy v biologii, totiž nikde v definicích teorií množin nebývá jednoznačně uvedena definice, že tato syntaxe {a.b.c}1 U {a.b.c}2 = {a.b.c}12 se sémanticky, významem, tedy tím co popisuje, týká toho samého v případě {a.b.c}1 jako syntaxe {a.b.c}2 a pokud snad ano jde vetšinou jen o úzký kombinatoricky velmi specifický pohled na tuto velmi rozmanitou a širokou platformu přirozené teorie množin, vedoucí k monotické poruše chápání a zejména zkreslení pohledu na tento přirozeně široký vědecký problém. I když i takové jevy mohou být. Vede to k určitému zdánlivému paradoxu, že jestliže budu mít v jedné krabici jablko, hrušku a švestku a v druhé to samé že z tohoto fyzicky mohu vytvořit jen fyzickou kombinaci jablko,jablko; hruška,hruška; švestka,švestka a na další kombinace již nezbytou další kusy z této množiny, přesto je ale možné vytvořit skupinu Jablkom hruška, tedy ne aa ale ab nebo ba, kdy jedno jablko může být žluté a druhé červené a hrušky podobně a tak dále. V případě {aa.bb.cc,ab,ac,ba.bc,ca,cb,aa,bb,cc} jde tedy o tzv kombinatorický popis všech vytvořitelných možností, kdy ale nemusejí nutně nastat hned všechny současně. Vidíme již z tohoto, že hruška i jablko, kromě toho že je zveme v této přirozené teorii množin pouze hruškou a pouze jablkem mají ještě i barvu a tou se mohou lišit a mohou mít i spoustu dalších odlišných vlastností. Kyselost sladkost tvrdost, druhový název,hmotnost cenu a podobně. To bývá nejčastější důvod kolapsů a zhroucení přirozené teorií množin, jak doposud tyto známe, neboť v nich zpravidla není pracováno z jednotnou teorií přesných technických definic jednoduchých zejména fyzikálních dobře popsatelných parametrů jako je hmotnost objem a podobně, což ale může být problém v případě nutnosti popisu zejména přesného chemického složení těchto prvků množin jak je zde uvedené ovoce.

 

Příklad:

Odpověď: Prvkem množiny je stín pod touto pětikorunou. (Taková je skutečná vůle zůstavitele, tedy tvůrce této množiny, i když z jeho činu vložení nemusí být tato hned zcela zjevná.)

Upozornění: Je množný stín od této pětikoruny na tomto konferenčním stolku bez této pětikoruny?