Buddha: Porovnání verzí

V [[théraváda|théravádovém]] [[buddhismus|buddhismu]] je možné v textech najít výše uvedené členění, ale většinou se spíše hovoří o různých druzích [[Bódhi|probuzení]], než o různých druzích buddhů ([[Bódhi|probuzení]] žáka - ''sávaka-bódhi'', [[Bódhi|probuzení]] [[#Paččéka-buddha|osamoceného buddhy]] - ''paččéka-bódhi'' a [[Bódhi|probuzení]] [[#Sammá-sambuddha|nejvyššího dokonalého buddhy]] - ''sammásam-bódhi''). Samotné označení buddha se obvykle používá pro [[#Sammá-sambuddha|sammásambuddhu]], případně [[#Paččéka-buddha|paččékabuddhy]]. [[#Sávaka-buddha|Sávaka-buddhové]] se často označují jako [[arahant]]é, přesněji řečeno jako [[arahant]]é v užším slova smyslu, protože [[arahant]]em je každá bytost očištěná od nečistot mysli, tedy i [[#Sammá-sambuddha|sammá-sambuddha]] a [[#Paččéka-buddha|paččéka-buddha]].

 

V pozdějších školách se však pojetí buddhy měnilo. V [[Mahájánové sútry|mahájánových sútrách]] se začalo objevovat učení o třech tělech (trikája) - tělo vyzáření (skt: [[nirmanakája]], tib: tulku), tělo blaženosti (skt: [[sambhógakája]], tib: longku) a tělo pravdy (skt: [[dharmakája]], tib: čöku). Na základě těchto učení se objevili buddhové dnes často nepřesně označovaní jako transcendentální buddhové či dhjánibuddhové, kteří na základě své realizace a zásluh manifestovali tzv. čisté země, pole vědomí, v nichž je možné se zrodit a dosáhnout tak osvobození. Nejznámější z těchto zemí je [[Čistá země]] (tib: Dévačhen) [[Sukhávatí]] buddhy [[Amitábha|Amitábhy]]. Součástí osvíceného stavu buddhů je tedy i ''sambhógakája'' (překl. „tělo blaženosti“), díky které mohou neustále pomáhat všem bytostem. Obdobně jako transcendentální buddhové se začali v [[Mahájána|mahájáně]] objevovat i transcendentální [[Bódhisattva|bódhisattvové]], kteří taktéž vládnou výjimečnými schopnostmi a moudrostí, obdobně jako dhjánibuddhové si udržují tělo blaženosti (''sambhógakája'') a pomáhají všem bytostem, dokud všechny nedosáhnou konečného osvobození. Dhjánibuddhové a dhjánibódhisattvové jsou považováni za doklad zbožštění Buddhy. V lidových kultech tomu tak do určité míry je. Například kolem [[Čína|čínské]] [[Kuan-jin]] (ženská podoba bódhisattvy [[Avalókitéšvara|Avalókitešváry)]] se vytvořily kulty podobné křesťanským lidovým kultům spojenými s křesťanskými světci. Avšak v buddhismu se jedná spíše o zosobnění jednotlivých vlastností buddhů, které jsou neoddělitelné od naší mysli a jsou tak dalším nástrojem, který napomáhá dosažení probuzení buddhistickým praktikujícím. Například zmíněný [[Avalókitéšvára]] zosobňuje soucit. Jména některých dalších jsou: [[Buddha Vairóčana|Vairóčana]], [[Ratnasambhava]], Amitábha, [[Amóghasiddhi]], [[Akšóbhja]], [[Kšitigarbha]], [[Vadžrapáni]], [[Akašagarbha]], Avalókitéšvara, [[Maitréja]], [[Nirvaranaviškambhin]], [[Samantabhadra]], [[Maňdžušrí]] ((kaja )) atd. Ve výtvarném zobrazení transcendentních buddhů se v průběhu staletí ustálila víceméně jednotná ikonografie.