NK buňka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:NK-recognition.png|náhled|Vazba NK buňky na virem infikovanou buňku, jíž chybí MHC]]
'''NK buňka''' (z [[angličtina|angl]]. ''natural killer cell'', tedy „přirozený zabíječ“) je velká granulární buňka [[imunitní systém|imunitního systému]], která je řazena mezi [[lymfocyt]]y po bok [[B-lymfocyt|B-buněk]] a [[T-lymfocyt|T-buněk]], ale na rozdíl od nich se řadí do přirozené větve imunity.
| příjmení = Vivier
| jméno = Eric
| příjmení2 = van de Pavert
| jméno2 = Serge A
| příjmení3 = Cooper
| jméno3 = Max D
| titul = The evolution of innate lymphoid cells
| periodikum = Nature immunology
| datum vydání = 2016-06-21
| ročník = 17
| číslo = 7
| strany = 790–794
| issn = 1529-2908
| pmid = 27328009
| doi = 10.1038/ni.3459
| poznámka = PMID: 27328009
PMCID: PMC5287353
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5287353/
| datum přístupu = 2019-01-31
}}</ref>
Přirozené lymfoidní buňky se hlavně podle produkovaných [[Cytokin|cytokinů]] dělí na tři skupiny. Skupina 1 ILCs sekretuje [[Interferon γ|IFN-γ]] a řadí se sem NK buňky a [[ILC1 buňky]]. Skupina 2 ILCs produkuje převážně [[Interleukiny|IL-5]] a [[Interleukiny|IL-13]] a patří sem [[Přirozené lymfoidní buňky|ILC2 buňky]]. Poslední skupina 3 ILCs je charakterizována produkcí [[Interleukiny|IL-22]] a/nebo [[Interleukiny|IL-17]] a obsahuje [[Přirozené lymfoidní buňky typu 3|LTi buňky]], [[Přirozené lymfoidní buňky typu 3|NCR<sup>-</sup> ILC3]] a [[Přirozené lymfoidní buňky typu 3|NCR<sup>+</sup> ILC3 buňky]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Spits
| jméno = Hergen
| příjmení2 = Artis
| jméno2 = David
| příjmení3 = Colonna
| jméno3 = Marco
| titul = Innate lymphoid cells--a proposal for uniform nomenclature
| periodikum = Nature Reviews. Immunology
| datum vydání = 2013-2
| ročník = 13
| číslo = 2
| strany = 145–149
| issn = 1474-1741
| pmid = 23348417
| doi = 10.1038/nri3365
| poznámka = PMID: 23348417
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23348417
| datum přístupu = 2019-01-31
}}</ref>
Mezi hlavní efektorové funkce NK buněk se řadí [[cytotoxicita]] a poté sekrece cytokinů a to hlavně INF-γ, který dále aktivuje [[Makrofág|makrofágy]], [[T-buňky]] a [[Dendritická buňka|dendritické buňky]]. NK buňky hrají roli v brzké imunitní odpovědi proti [[Virus|virům]], kdy jsou schopny rozpoznat a zabít napadené buňky, a dále také v [[protinádorové imunitě]], kde za určitých okolností rozpoznávají transformované [[Nádorová buňka|nádorové buňky]] a také v nich indukují [[Apoptóza|apoptózu]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Vivier
| jméno = Eric
| příjmení2 = Tomasello
| jméno2 = Elena
| příjmení3 = Baratin
| jméno3 = Myriam
| titul = Functions of natural killer cells
| periodikum = Nature Immunology
| datum vydání = 2008-5
| ročník = 9
| číslo = 5
| strany = 503–510
| issn = 1529-2916
| pmid = 18425107
| doi = 10.1038/ni1582
| poznámka = PMID: 18425107
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18425107
| datum přístupu = 2019-01-31
}}</ref>
== Stavba ==
Řádek 15 ⟶ 77:
== Funkce ==
Hlavní funkcí NK buněk je cytotoxicita. NK buňky pomocí svých povrchových receptorů rozpoznávají ligandy na membránách cílových buněk a pokud jsou touto interakcí aktivovány, dojde k exocytóze granul s perforinem a granzymem, čímž indukují apoptózu v cílové buňce.<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = Kerry S.
| příjmení2 = Hasegawa
| jméno2 = Jun
| titul = NK cell biology: An update and future directions
| periodikum = The Journal of allergy and clinical immunology
| datum vydání = 2013-9
| ročník = 132
| číslo = 3
| strany = 536–544
| issn = 0091-6749
| pmid = 23906377
| doi = 10.1016/j.jaci.2013.07.006
| poznámka = PMID: 23906377
PMCID: PMC3775709
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3775709/
| datum přístupu = 2019-01-31
}}</ref> Dále NK buňky svou produkcí cytokinů a chemokinů mohou ovlivňovat další buňky imunitního systému.<ref name=":0" />
=== Povrchové receptory NK buněk ===
Zda dojde k aktivaci NK buněk a následné cytolýze cílových buněk, rozhoduje rovnováha signalizace aktivačních a inhibičních povrchových receptorů.<ref name=":1" />
==== Inhibiční receptory ====
Inhibiční receptory NK buněk rozpoznávají na cílových buňkách hlavně molekuly MHC I. Signalizují pomocí intracelulární části receptoru, na které se nachází ITIM (zkr. angl. immunoreceptor tyrosin-based inhibitory motif). <ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Pegram
| jméno = Hollie J.
| příjmení2 = Andrews
| jméno2 = Daniel M.
| příjmení3 = Smyth
| jméno3 = Mark J.
| titul = Activating and inhibitory receptors of natural killer cells
| periodikum = Immunology and Cell Biology
| datum vydání = 2011-2
| ročník = 89
| číslo = 2
| strany = 216–224
| issn = 1440-1711
| pmid = 20567250
| doi = 10.1038/icb.2010.78
| poznámka = PMID: 20567250
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20567250
| datum přístupu = 2019-01-31
}}</ref>
* '''KIR''' (zkr. angl. killer immunoglobulin-like receptors) - jsou receptory patřící do imunoglobulinové rodiny a rozeznávají MHC I, jsou exprimovány na lidských buňkách
* '''CD94/NKG2A''' - receptor tvořící heterodimer, patří do C-type lektinové rodiny, rozpoznává neklasické MHC I molekuly a je exprimován jak na lidských, tak myších buňkách
* '''Ly49''' - myší analog lidských KIR receptorů
===== Aktivační receptory =====
Aktivační receptory NK buněk obecně rozpoznávají povrchové molekuly, které jsou exprimovány a translokovány na membránu při buněčném stresu. Aktivační receptory nesignalizují přímo pomocí intracelulární části receptoru, ale využívají k tomu adaptorové molekuly, na kterých se pro změnu nachází ITAM (zkr. angl. immunoreceptor tyrosin-based activating motif). <ref name=":2" />
* NKG2D - homodimer, mezi nejvýznamnější ligandy patří MIC-A, MIC-B, které jsou hodně exprimovány v nádorových buňkách jako odpověď na poškození DNA, a pak ULBP1, ULBP2, ULBP3 a ULBP4
* NCR (zkr. angl. natural cytotoxicity receptors) - patří také do imunoglobulinové rodiny, asi nejvíce prozkoumanými variantami jsou NKp46 a NKp30, tyto receptory obecně rozpoznávají ligandy na nádorových buňkách i virem infikovaných buňkách
* KIR, Ly49 - některé varianty těchto receptorů mohou mít naopak aktivační funkci
* FcγRIII (CD16) - receptor specifický pro Fc část IgG protilátek, které opsonizují cílové buňky, zprostředkovává ADCC (zkr. angl. antibody-dependent cellular cytotoxicity) <ref name=":0" />
Likvidují hlavně nádorové buňky a buňky napadené virem a to buď přes ADCC (antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity) mechanismus nebo spontánně – tj. bez porovnání specifických protilátek se strukturami na povrchu cílové buňky. Dnes je známo, že NK buňky nesou na povrchu dva typy [[receptor]]ů. [[Lektin]]ové receptory aktivují [[cytotoxicita|cytotoxicitu]] (zničení cílové buňky), zatímco receptory rozpoznávající [[MHC]] první třídy (HLA I.) ji zase vypínají.
| |||