Arnošt Vašíček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dílo: typografické úpravy |
doplněna sekce Kritika s odkazy na kritiku Vašíčkovým děl značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 46:
Pro Českou televizi napsal dva známé seriály s názvem Planeta Záhad a Setkání s tajemnem. Dílo Strážce duší, které bylo původní knižní dílo, bylo také adaptováno do podoby televizního seriálu.
== Kritika ==
Arnošt Vašíček byl kritizován za svou knihu ''Tajemství Ďáblovy bible'' na stránkách [[Český klub skeptiků Sisyfos|Českého klubu skeptiků Sisyfos]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gottfried
| jméno = Libor
| titul = Arnošt Vašíček a Kodex Gigas neboli Ďáblova bible
| periodikum = Český klub skeptiků Sisyfos
| vydavatel = Český klub skeptiků Sisyfos, z.s.
| url = https://www.sisyfos.cz/clanek/315-arnost-vasicek-a-kodex-gigas-neboli-dablova-bible
| datum vydání = 2008-04-08
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-30
}}</ref> Autor článku Libor Gottfried, archivář a historik,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Gottfried, Libor, 1962-
| url = https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/68697
| vydavatel = Historický ústav AV ČR – Oddělení historické bibliografie
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-01-30
}}</ref> se například pozastavuje nad tím, jak Vašíček dospěl k tomu, že v Ďáblově bibli (zvané i jako Codex gigas) je satan znázorňován neobvykle. Historik Gottfried se také podivuje nad způsobem, kterým by záhadolog Vašíček chtěl zkoumat přítomnost případného neviditelného inkoustu v dané knize. Navržený způsob nahřívání pergamenu či potření chemickým roztokem by staré pergameny mohl natrvalo zničit, zatímco autor článku tvrdí, že přítomnost vybledlého či vymazaného písma v rukopisu by se dnes zkoumala zcela odlišnými moderními postupy např. infračervenou či ultrafialovou fotografií. Gottfried se pozastavuje i nad Vašíčkovým rozborem ilustrací a iniciál v Ďáblově bibli, které se významně neodlišovaly od jiných kreseb v tehdejších dílech. Archivář Libor Gottfried se vyjadřuje ke stejnému Vašíčkovu dílu též na stránkách Lidových novin s názvem ''Nepovedený český Umberto Eco''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gottfried
| jméno = Libor
| titul = Nepovedený český Umberto Eco
| periodikum = LIDOVKY.cz
| vydavatel = MAFRA, a.s.
| url = https://www.lidovky.cz/noviny/nepovedeny-cesky-umberto-eco.A090227_000041_ln_noviny_sko
| datum vydání = 2009-02-27
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-30
}}</ref> V něm zmiňuje i Vašíčkovu historii, kdy začínal v magazínu [[Blesk (noviny)|Blesk]].
Rozbor Vašíčkova díla přináší také magisterská práce Anety Štěpánkové z Masarykovy univerzity.<ref name=":0" group="kvali">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Štěpánková
| jméno = Aneta
| instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Dějiny v populární literatuře jakožto mystérium, záhada a spiknutí
| url = https://is.muni.cz/th/zy2vm/
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Miroslav Kotásek
| odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|18163}}
| místo = Brno
| rok = 2016
| počet stran =
| strany = 52–53
| citace = 2019-01-30
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref> Ta se zaměřuje na povídku ''Tajemství templu'' z povídkové sbírky ''Strážce duší'' a pomocí srovnání s dílem přední české historičky Marie Bláhová upozorňuje a její monografii Historická chronologie vyvrací například Vašíčkovu teorii o odlišném počítání času templáři.<ref name=":0" group="kvali" />
== Dílo ==
Řádek 54 ⟶ 105:
* 2005 – Strážce duší
* 2007 – Zajatci ďáblova chřtánu
*2007 – Tajemství Ďáblovy bible
* 2008 – Ďáblova lest (televizní trilogie)
* 2012 – Ztracená brána
* 2015 – Tajemství Voynichova rukopisu
| |||