Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 1 033 bajtů ,  před 1 rokem
rozš. úvod, drobnosti
(doplnění, galerie)
(rozš. úvod, drobnosti)
}}</ref>
}}
'''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]], se značným hospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin s&nbsp;širokým spektrem využití, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou střemcha, trnka či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Některé druhyVyznačují se užívají i&nbsp;jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]]jednoduchými, např. [[sakura]], která je známým symbolem Japonska. Vyznačují se střídavými listy a oboupohlavnými, zpravidla vonnými květy. aObsahují přítomnostímnožství různých chemických látek, např. toxického [[Amygdalin|amygdalinu]]. Plodem je [[peckovice]].
 
V&nbsp;minulosti byl dnešní široce pojatý rod štěpen do menších rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do široce pojatého rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů; druhů je udáváno kolem 200. Rod je rozšířen kosmopolitně, nejvíce však v&nbsp;mírných šířkách [[severní polokoule]]. Mnozí zástupci rodu se pěstují v&nbsp;kultuře již po tisíce let a byla z&nbsp;nich vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů. Na českém území je původních šest druhů, další jsou zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z&nbsp;kultury.
 
Plody slivoní mají široké spektrum využitíː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]], lze je též sušit, mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů. Vyrábí se z nich mnoho různých alkoholických nápojů, ať už jde o [[Pálenka|destiláty]] ([[slivovice]], meruňkovice), ovocné [[Likér|likéry]] ([[griotka]], [[Amaretto]]), ovocná vína nebo piva. [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství nebo jako [[Pochutiny|pochutina]], z plodů japonské meruňky ume se vyrábí přísady jako [[umeocet]], nakládané jsou známé jako [[umeboši]]. Mnohé druhy se užívají i&nbsp;jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura]], která je významným kulturním symbolem Japonska.
 
== Popis ==
 
=== Vegetativní orgány, habitus a vzrůst ===
Slivoně jsou opadavé, zřídka i&nbsp;stálezelené (sekce ''Laurocerasus'') stromy nebo keře. Mohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habitu]]ː od nízkých, středně vysokých i&nbsp;vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, zřídka více, přes vícekmenné, bohatě větvené stromky či keře a klonální porosty až po nízké plazivé keře o&nbsp;výšce i&nbsp;méně než 30 centimetrů. Dožívají se relativně krátkého věku, řádově desítky let, třešeň ptačí výjimečně až 200 let. [[Kořen|Kořenový systém]] je kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, u&nbsp;mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[Polykormon|polykormony]] (typicky např. [[Trnka obecná|slivoň trnka]]). Častá je [[mykorhiza]]. [[Borka|Kůra]] je v&nbsp;mládí hladká, často s&nbsp;nápadnými [[Lenticela|lenticelami]], ve stáří puká a vytváří rozbrázděnou borku, nebo se podélně kroutí a odlupuje. Některé druhy mají zkrácené větvičky ([[Brachyblast|brachyblasty]]) opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené nebo vyrůstající na brachyblastech, s&nbsp;drobnými opadavými [[Palist|palisty]]. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými, pilovitými nebo i&nbsp;téměř celokrajnými okraji; na jejich spodním okraji nebo na [[Řapík|řapíku]] jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" />
 
=== Generativní orgány ===
== Systematika a taxonomie ==
[[Soubor:Fruits Prunus domestica.jpg|alt=Švestky na větvi|náhled|Švestkyː ''Prunus domestica'']]
Systematická klasifikace tohoto rozsáhlého rodu procházela v&nbsp;čase mnoha proměnami. V předlinnéovských časech bylo rozlišováno šest různých rodůː ''Prunus'', ''Armeniaca'', ''Persica'', ''Cerasus'', ''Amygdalus'' a ''Laurocerasus''. [[Carl Linné|Linné]] ve svém základním autoritativním díle ''Species Plantarum'' z roku 1753 zařadil jemu známé zástupce do dvou rodů (''Amygdalus'' a ''Prunus''), v pozdějších revizích jejich počet zvětšil na čtyři (''Amygdalus, Cerasus, Prunus'' a ''Padus''). V průběhu 19. a 20. století existovaly jak tendence pojímat rod široce (''Prunus'' sensu lato), tak i drobit jej do různého množství (5–8–10) různě vymezených rodů, případně podrodů. Tak i v ''Květeně ČSR'' je rod rozčleněn do osmi úzce pojatých rodů (''Prunus'' sensu stricto – slivoň, švestka; ''Cerasus'' – třešeň, višeň; ''Padus'' – střemcha vč. sakury; ''Padellus'' – mahalebka; ''Laurocerasus'' – bobkovišeň; ''Amygdalus'' – mandloň; ''Armeniaca'' – meruňka; ''Persica'' – broskvoň).<ref name=":4" /><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = (PDF) Phylogeny and Classification of Prunus sensu lato (Rosaceae)
| periodikum = ResearchGate
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-01-27
}}</ref> Také v ''Květeně ČSR'' je rod rozčleněn do osmi úzce pojatých rodů (''Prunus'' sensu stricto – slivoň, švestka; ''Cerasus'' – třešeň, višeň; ''Padus'' – střemcha vč. sakury; ''Padellus'' – mahalebka; ''Laurocerasus'' – bobkovišeň; ''Amygdalus'' – mandloň; ''Armeniaca'' – meruňka; ''Persica'' – broskvoň).<ref name=":4" />
}}</ref>
 
Nejednoznačná byla i otázka vyššího taxonomického zařazeníː tak byl rod někdy řazen do samostatné čeledi [[mandloňovité]] (''Amygdalaceae''), jako v ''Květeně ČSR'', jindy mu v&nbsp;rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] byla přidělována samostatná podčeleď ''Prunoideae'', případně společně s několika menšími rody podčeleď ''Amygdaloideae'', které se však ukázaly jako nepřirozené. [[Fylogenetika|Fylogenetické]] studie potvrdily celý rod ''Prunus'' v&nbsp;širokém pojetí jako [[Monofyletismus|monofyletický]], pocházející ze [[Starý svět|Starého světa]], a zařadily jej do podčeledi ''[[Spiraeoideae]]'', v&nbsp;níž je jediným taxonem tribu ''Amygdaleae''; sesterskou větví je pravděpodobně tribus ''Neillieae'' (rody [[tavola]], [[tavolníkovka]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Mezi jednotlivými druhy jsou jen slabé [[Reprodukční bariéra|reprodukční bariéry]], takže snadno dochází k&nbsp;[[Křížení|hybridizaci]].<ref name=":0" /><ref name=":4">Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), ''Květena České republiky 3'', Academia, Praha.</ref><ref name="bor">{{Cite journal|title=Phylogeny and Systematics of Prunus (Rosaceae) as Determined by Sequence Analysis of ITS and the Chloroplast trnL-trnF Spacer DNA|journal=Systematic Botany|volume=26|issue=4|pages=797–807|year=2001|postscript=<!--None-->|jstor=3093861|last1=Bortiri|first1=E.|last2=Oh|first2=S. H.|last3=Jiang|first3=J.|last4=Baggett|first4=S.|last5=Granger|first5=A.|last6=Weeks|first6=C.|last7=Buckingham|first7=M.|last8=Potter|first8=D.|last9=Parfitt|first9=D. E.}}</ref>
 
Na vnitřním členění rodu do podrodů a sekcí dosud nepanuje úplná shoda. Níže uvedený seznam pochází z kompletního soupisu americké databáze GRIN.<ref name=":6" /> Podle novější studie čínských vědců z roku 2013, založené na analýze [[Plastidová DNA|chloroplastového]] a [[DNA|jádrového]] genomu 84 vybraných druhů, lze rod rozdělit na tři dobře vymezené monofyletické větve se subgenerickou platností. První z nich by představovala podrod ''Padus'', zahrnující tetraploidní dřeviny s drobnými plody v dlouhých hroznovitých plodenstvích (střemchy, bobkovišně a někdejší rody ''Maddenia'' a ''Pygeum''); druhá větev – podrod ''Cerasus'' – diploidní nebo polyploidní peckoviny s chocholičnatým květenstvím (třešně, višně) a třetí – podrod ''Prunus'' – dřeviny s květy jednotlivými nebo ve svazečcích (broskvoně, slivoně, mandloně, meruňky a další).<ref name=":5" />
 
=== Vybraní zástupci ===
** [[Slivoň švestka]] (''Prunus domestica'' L.)
** [[Slivoň slíva]] (''Prunus insititia'', resp. ''Prunus domestica'' subsp''. insititia'')
*** [[slivoň bluma]] (''Prunus domestica'' subsp. ''italica'')
***[[slivoň mirabelka]] (''Prunus domestica,'' subsp. ''syriaca'')
** [[Slivoň vrbová]] (''Prunus salicina'' Lindl.)ː Čína
** [[Trnka obecná|Slivoň trnka]] (''Prunus spinosa'' L.)ː euroasijské rozšíření
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Wall Food 10440 (15821825451).jpg|vlevo|náhled|Meruňkový kompot|alt=Sklenice meruňkového kompotu naaranžované s&nbsp;ovocem a listy]]
Plody různých druhů slivoní patří k&nbsp;nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahuje množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidanty]], minerály, fruktózu a další jednoduché cukry. Spektrum využití je obecně nesmírně širokéː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Omáčka|omáček]], [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]]. Plody lze sušit (meruňky, švestky), mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů (třešňová nebo meruňková [[bublanina]]). Sladké [[Mandle (plod)|mandle]], vyšlechtěné na nízký obsah hořkého amygdalinu, mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství, na výrobu [[Marcipán|marcipánu]] a různých [[Pochutiny|pochutin]], připravuje se z&nbsp;nich též výživné mandlové mléko.<ref name=":3" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = inspekce
| jméno = all: Státní zemědělská a potravinářská
}}</ref> Tradiční součástí východoasijské kuchyně, postupem času objevovanou i&nbsp;v&nbsp;Evropě, jsou výrobky z&nbsp;[[Meruňka japonská|japonské švestky]] ''Prunus mume'', jako je [[umeocet]] nebo sušené nakládané švestičky [[Umeboši|umeboshi]]. Ve východoasijských zemích využití tohoto nesmírně populárního stromu dále zahrnuje výrobu šťáv z&nbsp;kouřem uzených plodů, čaj ze sušených květních plátků, likéry a mnoho dalšího.
 
Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]ː v&nbsp;ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v&nbsp;jiných evropských zemích též destiláty z&nbsp;třešní, jako italské [[Maraschino]] (maraska) z&nbsp;odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v&nbsp;německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v&nbsp;cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají [[Likér|likéry]] jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z&nbsp;jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s&nbsp;dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], z&nbsp;[[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mandlový likér Amaretto vlastně ani nemusí být vyroben z mandlí – Alkoholium.cz
| url = https://www.alkoholium.cz/mandlovy-liker-amaretto-vlastne-ani-nemusi-byt-vyroben-z-mandli/
| url = http://www.chinaonlinemuseum.com/painting-three-friends-of-winter.php
| datum přístupu = 2019-01-27
}}</ref>) a také výtvarného i&nbsp;užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]]. Představují symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého. [[Trnka obecná|Trnky]] byly v&nbsp;Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat počátkem prosince větévky slivoní do vázy – [[Barborky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = U KOCOURA DOMA
| url = https://ukocouradoma.cz/japonska-svestka-ume/
 
=== Dřevo ===
[[Dřevo]] slivoní (především švestkové, meruňkové a třešňové, ale i&nbsp;trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu hnědočervenému zbarvení s&nbsp;výraznou kresbou velmi ceněné v&nbsp;uměleckém truhlářství a řezbářství. Bývá vyhledáváno i jako náhrada exotických dřev tropických stromů. Slivoně ovšem obvykle nejsou cíleně pěstovány pro dřevařské využívání a jednotlivé stromy také nejsou příliš vzrůstné, proto je dřevo zpravidla obchodováno pouze příležitostně a v malých objemech, například při likvidaci nebo obnově starých sadů a zahrad. Je vhodné k&nbsp;soustružení, dobře se ohýbá, lepí i leští.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = You searched for prunus - The Wood Database
| url = https://www.wood-database.com/?s=prunus
 
=== Medicína a kosmetika ===
Některé druhy patří mezi léčivky. Např. z&nbsp;kůry [[Slivoň africká|slivoně africké]] (''Prunus africana'') bohaté na [[Fytosterol|fytosteroly]] se průmyslově vyrábí [[Antiprostatikum|antiprostatické]] preparáty. Díky obsahu prunasinu a amygdalinu je lze teoreticky využívat i&nbsp;jako žaludeční tonikum, při předávkování však hrozí otrava. Z&nbsp;jader mandloní, ale i&nbsp;meruněk nebo broskví, se lisuje aromatický [[olej]] využívaný ve farmacii a kosmetice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amygdalaceae / mandloňovité
| periodikum = fab.zshk.cz
| url = https://fab.zshk.cz/vyuka/amygdalaceae.aspx
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref> Součástí tradiční čínské medicíny je užívání přípravků ze švestek ume, jejichž účinky coby [[Antioxidant|antioxidantu]], prostředku proti únavě, překyselení organismu, poruchám zažívání a proti bakterii ''[[Helicobacter pylori]]'' způsobující gastritidu a žaludeční vředy byly prokázány i&nbsp;moderními medicínskými výzkumy.<ref>{{cite journal|last=Enomoto|first=S|author2=Yanaoka, K|author3=Utsunomiya, H|author4=Niwa, T|author5=Inada, K|author6=Deguchi, H|author7=Ueda, K|author8=Mukoubayashi, C|author9=Inoue, I|author10=Maekita, T|author11=Nakazawa, K|author12=Iguchi, M|author13=Arii, K|author14=Tamai, H|author15=Yoshimura, N|author16=Fujishiro, M|author17=Oka, M|author18=Ichinose, M|title=Inhibitory effects of Japanese apricot (Prunus mume Siebold et Zucc.; Ume) on Helicobacter pylori-related chronic gastritis.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|date=July 2010|volume=64|issue=7|pages=714–9|pmid=20517325|doi=10.1038/ejcn.2010.70}}</ref><ref>Soyoung Kim, Sung-Hee Park, Hye-Nam Lee, Taesun Park. "Prunus mume Extract Ameliorates Exercise-Induced Fatigue in Trained Rats", ''Journal of Medicinal Food''. September 2008: 460-468.</ref><gallery>
Soubor:Wood prunus domestica.jpg|alt=Vzorek hnědočerveného dřeva|Švestkové dřevo
Soubor:Secrétaire en pente de Marie Leszczynska (Louvre, OA 12013).jpg|alt=Ozdobný sekretář z hnědočerveného dřeva v muzeu|Sekretář z&nbsp;třešňového dřeva, vystavený v&nbsp;pařížském [[Louvre|Louvru]]
 
== Pěstování ==
[[Soubor:Broskvový sad před řezem2.JPG|náhled|Sad broskvoní|alt=Pohled do sadu mimo vegetační dobu]]Cílené pěstování různých druhů slivoní zavedli v&nbsp;Evropě [[Římané]], kteří se s&nbsp;ním setkali na svých výbojích východním směrem, především na [[Blízký východ]] a do [[Perská říše|Persie]], odkud přivezli sazenice meruněk, broskví či švestek. Jejich pěstování v&nbsp;[[Mezopotámie|Mezopotámii]] či [[Starověk|starověké Číně]] se odhaduje již na dvě tisíciletí před naším letopočtem, patří tedy k&nbsp;velmi starým kulturním rostlinám. Vyžadují obyvkle lehčí, propustnou, hluboce humózní půdu a krom třešní či švestek též chráněné, teplé polohy.<ref name=":3" /> Slivoně rychle rostou a již několik let po výsadbě vyžadují vysoké dávky hnojiv. Jako základ je možné používat [[chlévský hnůj]] v&nbsp;množství 300 q na hektar nejméně jednou za tři roky. Minerální hnojiva se doporučují dávat v&nbsp;několika intervalech, zvláště v&nbsp;případě hnojiv s&nbsp;obsahem dusíku. Přihnojení dusíkem po polovině června může vyvolat špatné vyzrávání letorostů. Doporučuje se ukončit hnojení dusíkem v&nbsp;případě, že jsou letorosty příliš dlouhé. Je vhodné též půdu přiměřeně vápnit.<ref name="vavra">{{Citace monografie
| příjmení = Vávra
| jméno = Miloslav
| jazyk = čeština
| rok = 1963
}}</ref><ref name=":3" />
 
Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[Roubování|roubováním]] na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[Řízkování|řízkováním]]. V&nbsp;ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s&nbsp;ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] - červenolistý myrobalán. Kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i&nbsp;dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i&nbsp;mahalebka.<ref name="vavra" /><ref name=":3" />