Sídliště Bohnice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Bohnice; přidána Kategorie:Místa v Bohnicích za použití HotCat
Bez shrnutí editace
Řádek 13:
}}</ref>. Je součástí pásu sídlišť na severním okraji Prahy někdy označovaného jako [[Severní Město]].
 
Sídliště Bohnice bylo stavěno jako stavba česko-[[Polsko|polského]] přátelství, a proto je velká část ulic pojmenována po polských městech (např. Lodžská, Zhořelecká, Hnězdenská). Jen výjimečně bylo užito pojmenování po polských politicích ([[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Rokossovského]]), takže se po roce [[1989]] názvy většinou neměnily.
Nejvyšší budova sídliště je [[bytový dům SOL]] (původně hotel SOL) s 82 metry výšky.
 
Kulturním centrem sídliště je [[Krakov (sídliště Bohnice)|Kulturní dům Krakov]], kde se nachází pobočka [[Městská knihovna v Praze|městské knihovny]] a několik koncertních sálů, kde se pořádají koncerty především [[Folk|folkové hudby]]. Druhým přirozeným kulturním centrem je [[Psychiatrická nemocnice Bohnice|Psychiatrická nemocnice]], která k sídlišti těsně přiléhá. Vedle nemocnice a nedaleko nákupního areálu Odra leží [[Gymnázium Ústavní]], jehož část je specializována na výuku [[Italština|italštiny]]. Na Krakově je i třípatrové obchodní centrum.
== Zajímavost ==
 
Sídliště bylo v tehdejším komunistickém [[Československo|Československu]] stavěno jako prestižní stavba česko-polského přátelství, a proto je velká část zdejších ulic pojmenována po [[Polsko|polských]] městech (např. Lodžská, Zhořelecká, Hnězdenská, Pomořanská, Mazurská). Obdobně je pojmenováno i několik dalších objektů: nákupní středisko Odra (dříve existovala i Visla, Nisa), kulturní dům [[Krakov (sídliště Bohnice)|Krakov]], poliklinika Mazurská.
Na sídlišti se nachází nejdelší panelový dům v České republice – dům v ulici Zelenohorská.<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/ceske-nej-2004-07-17</ref> Měří 300 metrů a má 18 vchodů. Série mnohavchodových a vysokých panelových domů (ulice Poznaňská, Krynická, Feřtekova ad.) vizuálně vytvořila z pohledu z pražského centra iluzi jakýchsi novodobých „hradeb“ na okraji Prahy, což podnítilo v 70. a 80. letech vznik [[Městská legenda|městské legendy]] o tom, že pás sídlišť typu Bohnice vznikl jako bariéra pro případný [[Atomový konflikt|atomový útok]] na hlavní město.<ref>Janeček, Petr. Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Praha: Plot, 2006.</ref>
 
Na bohnickém sídlišti byla natáčena řada filmů a seriálů, často sloužilo jako symbol určité historické, společenské a [[Architektura|architektonické]] etapy.<ref>http://www.youtube.com/watch?v=_T5fTuPNyq4&feature=relmfu</ref> Bohnice se tak objevily například v seriálu [[Arabela (seriál)|Arabela]] (scény, kdy se pohádková říše pod vedením princezny Xenie mění v moderní [[Industrializace|industriální]] zónu), ve filmu [[Milan Šteindler|Milana Šteindlera]] [[Vrať se do hrobu]] (interiéry experimentálního domu hotelového typu v Hlivické ulici, pohled na Gymnázium Ústavní z něj), v dětském filmu [[Karel Kachyňa|Karla Kachyni]] [[Čekání na déšť]] (natáčeno v ulici Poznaňská a v areálu střediska Odra), pohledy na Odru se objevují i ve filmu [[Smích se lepí na paty]], kde sídliště tvoří kontrast k idylickému prostředí horské [[Příroda|přírody]], v níž žije hlavní hrdina ([[Vlastimil Brodský]]).
 
Nejvyšší budovabudovou sídliště je [[bytový dům SOL]] (původně hotel SOL) s 82 metry výšky.
 
== Odkazy ==