Přemyslovci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HeruGil (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení terminologie (jména). (Odstranění nečeské vazby "měli být", "měl být". Změna přítomného času na minulý. Pevné mezery.
jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
značky: možný vandalismus chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru
Řádek 14:
| větve rodu = [[Opavští Přemyslovci|opavská]], [[Děpoltici]], [[Olomoučtí Přemyslovci|olomoucká]], [[Brněnští Přemyslovci|brněnská]], [[Znojemští Přemyslovci|znojemská]], [[Soběslavovci]]
}}
'''Přemyslovci''' byli první česká knížecí a královská [[dynastie]] (''tzv. odnepaměti'' až do [[4. srpen1306|4. srpna]] [[1306306]]), dále vládli také v [[Rakouské državy|Rakouských zemích]] ([[1251]]–[[1278]]), [[Polsko|Polsku]] ([[1300]]–[[1306]]) a [[UherskoUherský Brod|Uhersku]] ([[1301]]–[[1305]]). Ve vedlejší (levobočné) [[Opavští Přemyslovci|opavské linii]] Přemyslovci vymřeli (po meči) až roku [[1526|1521]].
 
Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií. Osobou krále [[Václav III.|Václava III.]] vymřel rod [[Agnát|po meči]] a královská linie se tak sňatkem Přemyslovny [[Eliška Přemyslovna|Elišky]] s [[Jan Lucemburský|králem Janem Lucemburským]] přenesla na [[Lucemburkové|Lucemburskou dynastii]] a další rody. V českých zemích (s výjimkou [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]) již panovali panovníci s původem mimo domácí rody.AAAA.auto
 
<br />[[Soubor:Wenzeslaus by Peter Parler.JPG|thumb|left|Socha sv. Václava v katedrále sv. Víta.]]
== Původ dynastie ==
[[Soubor:Wenzeslaus by Peter Parler.JPG|thumb|left|Socha sv. Václava v katedrále sv. Víta.]]
Podle tradice, zachycené na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]] v&nbsp;[[Kosmas|Kosmově]] ''[[Kosmova kronika česká|Kronice Čechů]]'', byl zakladatelem rodu Přemyslovců [[Přemysl Oráč]], pocházející ze [[Stadice|Stadic]], kterého si vyvolila za manžela [[Krok (vojvoda)|Krokova]] dcera [[Libuše (kněžna)|Libuše]] (v&nbsp;té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky byli dle pověstí '''[[Nezamysl]]''', '''[[Mnata]]''', '''[[Vojen]]''', '''[[Vnislav]]''', '''[[Křesomysl]]''', '''[[Neklan]]''' a '''[[Hostivít]]'''. Hostivítovým synem údajně byl první historicky doložený český kníže [[Bořivoj I.]], u nějž se dodnes spekuluje o původu. K&nbsp;původu rodu se vyjadřuje také tzv. [[Kristiánova legenda]] z&nbsp;konce 10.&nbsp;století a autor svatováclavské legendy Diffundente sole. V&nbsp;obou těchto starších pramenech se hovoří o Přemyslu Oráči, příběh ale není zdaleka tak rozvinutý jako v&nbsp;Kosmově „literárnějším" podání. Spekuluje se také o moravském původu Přemyslovců, tedy že Bořivoj byl synem velkomoravského knížete Rostislava.