Wikipedista:Jiwa44/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění informací značka: editace z Vizuálního editoru |
m úprava textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
31.3 1785 Moyzes Hirschel Singer prodal areál hřbitova za 900 florenů spolku 88 uznávaných těšínských židovských rodin, od té doby přestalo být pohřebiště soukromým rodinným majetkem, ale stalo se vlastnictvím židovské obce, zahrnující celé těšínské Slezsko. Hřbitov byl stále zvětšován, v r.1802 byla připojena parcela Pawla Ploszka a v r.1836 území vytěženého kamenolomu. Od té doby má hřbitov konečnou rozlohu, která se zachovala dodnes.
R.1820 byl u hřbitova založen špitál pro chudobné Židy a v r.1830 bylo území pohřebiště ohraničeno cihlovou zdí. Ve druhé polovině 19.stol. byl postaven do dnešní doby existující obřadní pohřební dům s bytem pro hlídače, stájí pro koně a pohřební kočár. Budova byla darem Emanuela A.Ziffera - těšínského rodáka, železničního podnikatele v Rakousku a byla věnována památce jeho rodičů, o čemž informuje pamětní deska.
R.1890 vzhledem k nedostatku místa byl ke hřbitovu připojen i terén starého obřadního domu a původního domku strážce. Hřbitov dosáhl plochy 0.817 ha s 1977 pohřebními místy. Bylo rovněž ustanoveno, že v blízkosti starého hřbitova vznikne nový, který byl dán do užívání v r.1907. Po vzniku nového hřbitova se na starém pohřebišti konaly pohřby již jen velmi zřídka, posledním pohřbeným byl dr.Walter Schramek, který zemřel r.1928. Starý židovský hřbitov v Cieszynie sloužil svému účelu skoro 250 let. Od 19.stol. se o hřbitov starali členové pohřebního bratrstva " Chewra Kadisza ". V 80. a 90. letech tohoto století byl správcem Leopold Wolf a později do začátku I.světové války, dlouholetý představený bratrstva Moritz Presser.Židovská obec v Bialsku- Biala
Období II. světové války
Na počátku září 1939 byl hřbitov německou okupační vládou uzavřen a v roku 1941 byl zkonfiskován pro potřeby říše. V březnu 1943 bylo vydáno nařízení o přeměně těšínských hřbitovů na parky, když po " přesídlení " místních Židů nebudou už potřebné. Do konce války se ale v této věci nic neuskutečnilo a tak hřbitov přetrval v dobrém stavu. V květnu 1945 na tomto místě gestapo popravilo 81 zajatců, z toho 18 československých skautů. Po válce byly jejich ostatky exhumovány a. přeneseny do společné mohyly na Obecním hřbitově.
Po válce
Po válce se o hřbitov starala Kongregace Mojžíšovy víry v Cieszynie a od r.1966 Kongregace v Bialsku - Biale. Nastala rychlá devastace hřbitova - byly odcizovány mimo jiné staré macevy ke stavebním účelům a stav pískovcových náhrobků zhoršovalo velké zasolení půdy. Obřadní dům byl v letech 1972 - 1973 opraven a byl využíván jako skladiště. V r.1986 byl hřbitov zapsán do seznamu památek. Po roce 1989 se začala o údržbu a nezbytné opravy na území hřbitova starat.Židovská obec v Bialsku- Biale. V té době byla rozebrána rozpadající se cihlová zeď obklopující hřbitov.
Funerální umění
Do současné doby se zachovalo 1576 náhrobků a nejstarší z nich pochází z r.1686. Na nejstarších hrobech jsou malé i velké stély z pískovce ukončené trojúhelníkem nebo zkoseným obloukem. Vyryté nápisy jsou většinou velká ozdobná písmena. Na náhrobcích z 2.pol.18.stol. se začínají objevovat ornamentální prvky, jako rozety a rostlinné úponky. Kolem r.1750 se objevují náhrobní desky s plným obloukem a v 60.letech jsou zdobeny ornamenty a symbolickými prvky ( heraldičtí lvi - spojující se se jménem zemřelého, Strom života, Levitský džbán - symbol chrámové služby, koruna - s vazbou na tři koruny talmudu věnčící lidské dílo ). Nápisy na macevách jsou vetšinou krátké a prosté, jsou na nich kromě jména zemřelého a data narození a smrti, krátké chvály týkající se spravedlnosti, bohabojnosti, nebo dobročinnosti a péče o chudobné. Zřídka se objevují delší texty, anpř. na stéle Izáka, syna Ashera z Wodzislawi .
" V pátek v druhý den svátku Pascha 551 přišel Izák do doliny na poli, upadl a utopil se ve vodě a v slzách našich očí "
Náhrobky vzniklé od poloviny 19.stol. ztratily vzhled tradičních macev, což znamenalo asimilaci Židů. Objevují se prvky neoklasického stylu ( květy akantu, jonské nebo dorské polosloupy ), a od poloviny 50. let obelisky - typická forma náhrobků asimilovaných židovských komunit.
Obelisky jsou bez jakýchkoliv známek náboženské identifikace, časem nejsou psány ani hebrejsky, epitafy jsou vyryty v latince, nejčastěji v němčině. Nejsou už tvořeny z pískovce, ale z granitu nebo z vápence. N hřbitově se nalézají také dva náhrobky ze žuly ( Ignáce Loebensteina i Estery Altman ) z 2.pol. 19.stol. Pravděpodobně se v Cieszynie nacházely také dřevěné náhrobky, užívané u chudobných pohřbů, ale do naší doby se žádný nedochoval.
| |||